• •
•
• •
•
Jistě každý z vás, kdo má nějakou zvukárnu nebo aspoň trochu
hlasitý a kvalitní Sqeeker ( Speaker :) zatoužil po tom napsat si
alespoň jeden modulek. A právě pro takovéto šmejdily jsem vyhotovil
tento článek. Je v něm fůra základu o modulech, moduloeditorech a
hudbě samotné.
A nejprve k tá hudbě. Hudba je umění. Proto už od začátku musíte
vědět, jestli chcete dělat HUDBU, MUZIKU a nebo SLÁTANINY patřící do
kanálu. Pokud se míníte zabývat třetí částí skočte si rovnou na to
místo článku, kde popisuju hudboeditory a moduly samotné. A pro ty
ostatní bych pohovořil trochu o hudbě samé.
HUDBA i MUZIKA jsou souzvuky harmonických ( většinou ) zvuků s
periodickou křivkou samplu. Takovýto zvukům se říká TÓNY. Téměr 100%
dnešní i dřívější hudební produkce využívá právě této technologie
tvorby hudby. Říkám téměř, protože u některých skaldatelů je dobráho
zvukového efektu dosahováno i neharmonickými souzvuky ( Bernstein -
WEST SIDE STORY - dílo téměř geniální ) a u některých odvětví hudby
zase není harmonie dosahováno pomocí tónů ( AMBIENT ), ale pomocí
různých modulací "šumu". K tomu šumu ješte - za šum lze považovat
( díky nepravidelnosti křivky ) i některé bicí ( nepočítaje tomy a
kotle ). Ale pokud chcete skládat "normální" hudbu, musíte se
mermomocí do oné harmonie dostat. Ti z vás, co tak trochu postrádají
hudební sluch toho asi moc nesloží. Mohou pouze vytvářet strojové
skladby podle jistých geometrických pravidel, jimiž se hudba řídí.
Toto se ovšem může stát i člověku slyšícímu ( viz Waranowi hudbičky
[ záměrně jsem nepoužil pravého jména, abych zachoval jeho inkognito
a neurazil ho ]), pokud to s danými pravidly příliš přehání. Naopak
pokud tato pravidla neznáte, není to příliš na škodu. Příkladem je
Ferda, který toho ví o kvintovém a kvartovém kruhu asi tolik jako já
o existenci nekonečna ( to jest že existuje,ale nikdo to nedokázal )
a přesto je velká část jeho modulů značně kvalitní. ( Bohužel, MIDAS
v5.0 je pouze pro WATCOM :( a tak si je ve VÝHNI neposlechnete. ) On
Ferda totiž hudbu slyší od přirození (???). Ale dost už teoretických
úvah nad abilitou skládání hudby a řekněme si nějaká ta pravidla.
V Evropě a většině Ameriky a Afriky ( díky evropskému vlivu ) se
dnes hraje přivážně ve dvou tóninách.Je to DUR a moll. Durová tónina
je danná zcela jasně, molový má ještě tři druhy vyjádření stupnicí -
aiolskou, melodickou a harmonickou. Tyto stupnice se liší
rozvrstvením celých tónů a půltónů ( případně jedenapůltónů ) v celé
své škále.
1 2 3 4 5 6 7 8
DUROVÁ 1 1 1/2 1 1 1 1/2
mollOVÁ
aiolská 1 1/2 1 1 1/2 1 1
(základní)
( při setupu se hraje jako melodická )
harmonická 1 1/2 1 1 1/2 1.1/2 1/2
melodická 1 1/2 1 1 1 1 1/2
Pro skládání modulů vám ale bude stačit stupnice DUROVÁ a mollOVÁ
melodická. Při hudbě se totiž jednu ZÁKLADNÍ tóninu lze doprovázet
několika akordy. Platí to pro každou stupnici. Kdo hraje na klavír a
nebo ještě lépe, kdo hraje na kytaru oddrhovačky u táboráku, jistě
si již takovýchto zákonitostí všiml.
Každý takový to akord se pak projevuje ve třech formách - tónika,
dominanta a subdominanta. V případě složení dohromady jsou téměř
totožné ( používám to, když hraju na klavír a nechci příliš unavit
své prstíky - stačí pak posouvat jen jeden či dva místo celé ruky ),
ale rozložené znějí každý jinak a vytváří se jimi tedy další efekt
ve skladbě. Tyto akordy se vytváří posunem nejspodnějšího tónu na
nejvyšší místo.
Tónika Dominanta Subdominanta
1 3 5 3 5 8 5 8 10
Teoreticky lze tedy říci že ke každé tónině existuje šets akordů
které jí doprovází. Jsou to tři durové a dva mollové a dominantní
septakord. První durovým akordem je kvintakord ( 1,3,5 ) samotné
tóniny. Dále jsou to kvintakordy obou sousedních tónin či případně
septakord ( 1 3 5 7 ) jedné z nich ( zpravidla té vyšší ).Dvěma moll
akordy se myslí molová tónina se stejným počtem křížů ( kvintakord )
a molová tónina o jedna nižší. A dominantní septakord ( 3 5 7 8 ) je
o jedna vyšší než základní moll. To o jedna neznamená tón či půltón,
ale pozici v kvartovém (kvintovém) kruhu. Kvartový se jmenuje proto,
že když po ňem jdete doprava, skáčet vzhůru po kvartách. A kvintový
je zase když jdete doleva a skáčete vzhůru po kvintách. Avšak pro
nás je důležité, že kdyz hledáme akord, který je výš (má víc křížků)
jdeme vždy po směru hodinových ručiček a akord který je níž ( má víc
béček a nebo míň křížků ) se hledá proti směru hodinových ručiček.
Pro začátek však stejně doporučuji psát skladby v C-dur a a-moll aby
jste s křížky a béčky starosti neměli. A ten kruh vypadá takhle:
0b , 0#
C dur
a moll
F dur G dur
d moll e moll
B dur D dur
g moll h/ces moll
3b Es dur A dur 3#
c moll fis/ges moll
As dur E dur
f moll cis/des moll
Des/Cis dur Ces/H dur
b moll as moll
Ces/Fis dur
es mol
Jak vidíte, některé akordy se kryjí. To proto, že přestože mají
různý počet křížků, když se hrají znějí stejně. Je to vlastně díky
tónům, které znějí stejně ( Des a Cis, His a C ) a říká se tomu
enharmonická záměna. Teď když si představíte jak by vypadala skladba
v C dur a nebo a moll, vyjdou vým tyto doprovodné akordy (psáno jako
pro kytaru )
C, G, F, ami, dmi, E7
Tyto je pak možno rozšířit ješte o B, G7, H7, ale s tím už více
opatrně - nemusí to vždycky ladit.Pro ty z vás, komu chybí inspirace
tady přikládám tlačítko s nějakejma songama a jejich akordama.
Pomocí těchto skupin akourdů je možné vytvořit podklad pro velkou
většinu standartních melodií. Teď se musíte rozhodnout. Pokud děláte
nějakou hudbu s centrální melodií, zálezi již vše na vás. Dejte si
ale pozor, aby vám časem melodie nesplynula s podkladem.
Ti z vás co chtějí udělat nělakou líbivou tuctucárnu s melodií si
nemusíte dělat starosti a akordy vám také stačí jen dva a nebo tři.
Jestli však chcete dělat ňáký tuhý techno, rave a nebo ambient,
ty dva akordy které k tomu použijete ustoupí zcela do pořadí a dost
důležité je pak mít slušný bubny.
Vůbec bubny jsou dost složitá věc. Udělat efektní bicí, který
seděj k melodii je pomalu težší než vymyslet melodii samotnou. Na
pořádný drumseqence je potřeba aspoň tři basdrumy, dva snary a haty
s cimbalem. Kdo s bubnama už dělal ví wocogo, jinak to musíte sami
odhadnout. Jistým řešením jsou samplované drumsekvence ( bez q je to
lepší ), ale pak není možné podklad moc měnit ( pokud jich nemáme
dvě mega ).
Víc už toho k teoretický části snad napsat ani nejde. Stejně je
dost potřeba hudebního sluchu a hlavně citu. Snad ještě něco k
samplum. Zezačátku je možný ( nutný :( ) brát samply hlavně z cizých
modulů. Pak jsou ale problémy s laděním. Já doporučuju pouzivat GUS
patche na všechno kromě kravílu ( klavíru ) a tomů. Klavír je lepší
sehnat si někde "pravej" a udělat si vlastni peč. A ten zbytek, co v
pečích neni se holt musí nasamplit.
Takže dost bylo keců o teorii a jdeme do praxe. Tady je pro vás
začátečníky jak vypadá modul , pro pokročilejší tu mám stručný popis
jednoho z nejlepších hudboeditorů - Fast Trackera II .
výheň