+-------------------+
| Lukášek vs. ReDox |
+-------------------+
Představ se ctenářům Vyhně a pověz mi něco o tom, jak jsi s
počítačovou grafikou začínal, na co se soustředíš v současnosti a
co plánuješ do nového tisíciletí.
Jméno: Lukáš Vlček
Narozen: 12.7.1977
Nejdřív jsem chodil jako každý jiný do základní školy, potom jsem
prolezl gymplem a teď studuju informatiku na VŠB-TU v OStravě
(čtvrtý ročník). Bohužel nemám žádně vzdělání v grafice, designu
ani kresbě. Jsem samouk, ale snad se to změní, rád bych ještě v
tomto směru studoval nějakou školu.
Jak jsem začínal s počítačovou grafikou? Vlastně za to může můj o
tři roky starší bratr. Už za totality jsme chodili do různých
programatorských kroužků, ale jemu šlo programování vždy mnohem
líp. Mě vlastně vůbec nezajímalo, ale chtěl jsem se nějak podílet
na těch prográmcích, tak jsem do nich alespoň něco kreslil. No a to
mi zůstalo dodneška.
Současnost: Snažím se vzdělávat, abych měl přehled o výtvarném
umění, vztahy barev, kompozice, perspektiva, stíny ... Jinak dělám
grafiku do her, snažím se nezapomínat na scénu, abych využil
programátorských znalostí, tak se snažím proniknout do Javasciptu
pro WEB a vůbec se začínam víc zajímat o WEBdesign. Občas mi někdo
napíše mejl, že by chtěl logo, design pro player ... takže pokud to
stíhám, tak se snažím takovým prosbám vyjít vstříc, ale jde to
ztuha (nezbývá čas). Do budoucna plánuju dál dělat na grafice do
her. Snad můžu prozradit, že hodláme navázat na úspěch hry Boovie a
v podobném duchu pokračovat i nadále. Protože tento typ her hrozně
chybí lidem, kteří si prostě chtějí zahrát příjemnou hru, nebo
chtějí koupit hru malému děcku a nechtějí kupovat Quake, protože
jim to nic neříká a věřte, že takoví lidé existují (!!! vážně, já
je viděl :-).
Tvoje grafika mě vždycky něčím překvapí. Moc rád bych věděl, jaké
nástroje k tvorbě používáš a jak je taková piplavá práce časově
náročná.
Tak nejdříve ty nástroje. Když se nad tím zamyslím, tak jsem
kreslil asi všemi možnými způsoby (kromě světelného pera):
PMD-85 - sekvence příkazů MOVE, BMOVE, PLOT, BPLOT, pokud to někomu
nic neříká, tak je to obdoba pascalovských příkazů LINE,
LINETO a podobně ...
ZX-Speccy - nejdříve v Artstudiu na klávesnici, ale protože ta brzy
odešla, tak jsme si vyrobili novou klávesnici z
mikrospínačů, jenže ty šly mačkat ztuha, takže jsem měl
z kreslení pořádné mozoly :)
- nějakou dobu jsem kreslil i joystickem (Kempston)
(dneska mi to přijde neuvěřitelné, řada obrázku, co jsem na Speccym
dělal, mi připadá vážně promáklá a já to dělal takovými prostředky.
Musel jsem mít hodně odvahy ... a když si ještě pomyslím, že jsem
některé barevné obrázky dělal na černobílé obrazovce ...
šílenství!)
PC - myš, nejdříve Autodesk Animator, potom Deluxe Paint a chvilku
GrafX (který asi už nikdy nebude dokončený, protože mám dojem,
že hlavní tvůrce X-Man už přešel na TrueColor tvorbu (přesto,
že v některých starších obrázcích má napsáno TrueColor-suxx)).
Myší je také vyrobený celý Boovie.
- No a konečně tablet WACOM UltraPad A4, konec 256 barev.
Drtivou většinu kreslím v COREL Photopaintu.
Adobe Photoshop - je slušný, ale využití možností tabletu
jsou mizerné, takže ho nepoužívám.
Fractal Design Painter - je krásně rychlý, má nádherné
nástroje, ale je příliš vázaný na
realistické vlastnosti nástrojů.
Teprve se ho učím.
Animace: Aura.
A teď ke druhé části otázky: časová náročnost. Proč na tom vlastně
záleží? Pokud dělám grafiku za peníze, tak to pochopitelně roli
hraje, ale my se teď bavíme o něčem jiném. Nemyslím, že čím víc
času tomu věnuju, tím líp to vypadá a zároveň nepovažuju za
hrdinství, když někdo na všechny strany vykřikuje, že tu ženskou
nakreslil za dvě hodiny. Řeknu to takto: pro mě to není důležité.
Pokud se mi podaří nakreslit něco, co udělá druhému radost a potěší
ho to, tak je to pro mě nejlepší odměna a je mi fuk, jestli jsem
tomu věnoval 20 minut nebo 3 dny.
Ale abych nebyl takový suchar, tak uvedu nějaké časy mých obrázků z
galerie:
Little Li - skoro přesně 16 hodin, tedy 2-3 dny
Old Tree - asi 24 hodin 3-4 dny, přičemž poslední den jsem skoro
vůbec nekreslil, ale jen sledoval obraz a čekal jsem,
až bude hotový :) Prostě jsem občas přikreslil větvičku
a koukal jsem, jestli to už je hotové nebo ne.
Musíme ovšem připočíst asi 3 dny, kdy vznikala myšlenka v hlavě.
Ale to byly prázdniny a nikdo mě nerušil. Teď je škola, takže
počítám, že pokud bych dělal Old Tree teď, tak by to byl minimálně
mesíc, a to hlavně z toho důvodu, že bych neměl dost klidu na
soustředění.
Například teď už asi 3 měsíce dělám na jednom obrázku a nemyslím,
že to půjde na výsledku nějak poznat. Kdybych to někde viděl, řekl
bych, že na tom nebylo práce víc jak 2-3 dny. (Jedná se o obrázek
"Melissa" a měl by být v MUSIC/GFX disku MICRONAUTICA, takže až to
budete mít doma, tak vězte, tento obrázek jsem dělal neuvěřitelné 3
měsíce - pochopitelně jsem na něm nedělal každý den.)
Určitě se jako správný umělec někde inspisruješ. Můžeš mi poodhalit
tvoje zdroje inspirace a říct, kdo ze světových malířů a grafiků
současné demoscény na tebe svojí tvorbou nejvíce zapůsobil ?
Inspirace - podivuhodný to jev. Proč a kde se ta potvůrka bere, to
zatím opravdu nevím. Často se mi stává, že mě nějaký obrázek prostě
napadne, a to v dosti konkrétní podobě. Většinou se to děje ve
chvíli, kdy se mysl uvolňuje, například před usnutím, nebo když
poslouchám hudbu, při jízdě autobusem, na přednášce a podobně.
Vždycky to je, jako bych dostal facku. Je jasné, že se takový nápad
nebere odnikud a určitě je ovlivněný tím, co jsem třeba v
posledních dnech zažil a viděl. Ale že bych mohl konkrétně ukázat
na něco a říct "tohle mě inspirovalo", to většinou ne.
Mám dojem, že Tvoje otázka taky může vyznít takto: Kopíruješ
někoho nebo nečí styl? Ne ... ne vědomě.
Mezi moje oblíbence patří: Made, Lazur, Das, Visualize, Cyclone,
Haplo, Ukko ... Musím ovšem říct, že daleko raději se obdivuju
dílům skutečných velikánů jako jsou: Alfonz Mucha nebo Leonardo da
Vinci, ale těch jmen by bylo moc.
Vím, že patříš mezi ty, kteří nemají zrovna v lásce tématiku
kýčovitě předkládaných polonahých dívčin a brutálních námětů.
Bohužel se tento nešvar objevil i na Fiasku '98. Mohl bys na
podobné pokusy poodhalit svůj názor a také by mě zajímalo tvé
hodnocení Fiaska jako celku.
Co se týká polonahých dívčin a brutálních námětů, tak to je prostě
přirozené. To se nezmění. Když publikum uděluje body obrázkům, tak
vlastně nehodnotí přímo ty obrázky, ale sebe. Vždy hlasují na
základě toho, že "tento obrázek se MNĚ líbil". Takže na mě jako
autorovi záleží, jak se mi podaří diváka oslovit, a protože si
myslím, že v každém z nás je něco dobrého, tak se v lidech snažím
oslovovat spíše tuto "dobrou část". Z toho důvodu mi Fiasko udělalo
radost, protože se ukázalo, že sice hodně lidí hlasovalo pro
HellBoyovu dívčinu,ale přece jen více lidí dalo přednost Little Li.
A jak se mi líbilo Fiasko? Jsem rád, že se vůbec konalo! Bylo možná
trochu chladné co do komunikace mezi lidmi, ale to spíš bude tím,
že si neměli o čem vykládat. Taky jsem rád, že jsem se viděl s AXEm
osobně, protože on myslím patří mezi poslední žijící scenéry, kteří
skutečně tvoří s nadšením a jeho skvělé demo PIPKA to jen dokazuje.
Když už jsme u toho, on si přál zavést kategorii "o nejhezčí
hlasovací lístek". Svůj lístek pokreslil úplně celý a když už neměl
místo, tak se vrhl na můj ... :)
Patříš mezi nejlepší světové scene grafiky. To není lichotka, ale
fakt. Myslíš si, že u nás má podobná "scene" filozofie budoucnost,
nebo jsme jenom země kuřat, ktará zadarmo nehrabou ?
Jsme. Znám několik schopných grafiků, kteří se dříve zajímali o
scénu, ale dneska už je to nějak "netankuje" a je to škoda. Já taky
scénu nějak vášnivě neprožívám, ale pokud je u nás soutěž jako
FIASKO, tak se rád zúčastním. Budu se snažit, abych přemluvil ty
které znám,aby se dalšího FIASKA zúčastnili, a pro ty, které neznám
mám následující vzkaz:
FIASKO je tu pro vás. Já tam budu. Přijďte a natrhněte mi prdel,
uděláte mi radost :)
Ono je třeba brát v úvahu, že pokud chce člověk udělat dobrý
obrázek, tak sice stačí myš, 386 a třeba 16 barev, ale pokud se to
umí a máš-li pořádné Pentium, velké rychlé disky a tablet, tak
uděláš obrázek daleko lepší. Jenže takové vybavení už něco stojí, a
pokud už do toho investuješ, tak asi ne jen proto, abys dělal
obrázky do FIASKA. To pochopí každý. Já mám výhodu, že do mě tohle
vybavení investovala firma FutureGames pro výrobu her a vedení
společnosti mi "toleruje", že nedělám od rána do noci jen grafiku
pro ně. Za to jim patří velký dík.
Co si mysliš o stylu myšlení, který panuje na demoscéně již od
prvopočátku, jehož hlavním smyslem je zejména po grafické stránce
vytváření apriory líbivých braků, které mají veliký úspěch ve všech
grafických soutěžích ?
A ty si snad dokážeš představit, že by vyhrál obrázek, který by
moralizoval? Tady hraje nejdůležitější roli věk soutěžících a
publika. Přiznejme si, že se jedná především o věkovou kategorii
15-25 let, tedy období, kdy si člověk utváří své první životní
názory. Často názory dramaticky ohraničené a je nebezpečné snažit
se s nimi nějak třást. A hlavně ... je to soutěž! Na každý obrázek
je vyhrazeno několik málo vteřin, potom další a další ... Pokud
předtím divák musel vydržet třeba hudební soutěž, tak už může být
dost otupělý a tím pádem mají větší šanci zaujmout obrázky, které
mají nějakou vazbu na lidské pudy, nebo jsou barevně hodně
průrazné. Myslím, že velkou naději mají také obrázky, které
rozesmějí, nebo něčím překvapí. Bohužel větší roli něž nápad hraje
technická dokonalost.
Možná, že kdyby publikum mělo možnost mít obrázky třeba dva dny
předem a pořádně si je prohlédnout, tak by to dopadlo jinak. Ale to
asi cítíš, že by to bylo úplně o něčem jiném a asi by to nebylo
"ono".
Jaká dema a intra patří mezi tvoje nejoblíbenější produkty z
hlediska grafického zpracovaní ?
Já už bohužel delší dobu nemám čas dema sledovat. Moje vzdělání
končí někde za 2nd Reality. Fiasko mi snad poskytlo pohled na
zanedbané roky. Nevzpomenu si na název, ale myslím, že to dělali
slováci, demo s rybičkama. Kamera létala v nějaké virtuální
místnosti a všude plavaly rybičky. Stejně tak se mi líbilo demo,
jakoby starý film, lidičkové pobíhali po náměstí ... myslím, že to
byla upoutávka na nějakou demopárty. Ale jinak asi zklamu, protože
už opravdu dema sledovat nestíhám.
V současné době je vše pod vlivem jakéhosi jednotného designu
chladné technické dokonalosti vizuálního vjemu s jediným cílem:
zahltit lidské vjemy umělou "krásou". Vyborný příklad této techniky
jsou například některé zahraniční reklamy, na jejichž příkladě se
pak odvíjí celé estetické cítění lidí. Co si o tom myslíš ty ?
Myslím, že tak mocná reklama není, aby úplně změnila estetické
cítění lidí. Reklama může změnit cítění těch lidí, kteří jí to
dovolí. (Ale jinak má reklama velkou moc, to určitě.)
Řekl bych, že problém je asi trochu jinde: Je mnoho talentovaných
tvůrců, ti ale nemají co říct, tak své schopnosti soustředí alespoň
do vizuální dokonalosti. Doba už je taková...
Umění vždy jen odráželo stav společnosti a tudíž příčiny těchto
jevů nejsou v umění samotném.
V dnešní době je člověk zahlcován informacemi, a pochopitelně
tím dochází k jejich znehodnocování. Informace různé váhy jsou
stavěny na stejnou úroveň, není čas rozlišovat co je důležité.
Nadherně to je vidět právě v reklamě, v typu fontů, které dneska
letí. Ty jsou často různě zhroucené a rozbité, jako by bylo úplně
jedno, jestli je napsáno něco důležitého nebo nějaká pitomost. Z
textu, který je nositelem myšlenky, se stává spíš nějaký mazanec,
spíš nějaká dekorace a je kladen důraz na vizuální stránku věci,
informační obsah je druhořadý. Text se tak stává spíše obrazem
(nebo jeho součástí).
Teď trochu z jiného soudku. Jaký je tvůj názor na komerci a s ní
související vývoj technologií, ale také úpadek schopností lidí
vnímat svět jinak, než jenom z pohledu digitálního tvora ?
No ... :) Neber si to zle, ale myslím, že bys občas měl vyrazit
mezi lidi. Já vím, ona PRAHA je přece jen něco úplně jiného něž
třeba Rožnov nebo Valašská Bystřice :)) Ale na to můžu jen říct,
že existují lidé, kteří se dokáží radovat třebas z úplně jiných
věcí, než je zhroucení Windows na stroji kolegy, znovu-nastartování
Windows na stroji vlastním a podobně. Dokonce jich je mnoho, jenže
nejsou možná na první pohled tak zřetelní a těch pár jedinců, na
které Tvoje otázka útočí je přehluší.
Co se týče komerce a vývoje technologií, příklad za všechny:
Nedávno mi přišel mejl od nějakého nadšence, který si zahrál
Boovieho a byl z něj těžce odvázaný a doslova napsal, že teď má
chuť vyhodit svoji 3Dfx kartu a nechápe, proč si ji vlastně
kupoval. Na to není co dodat. Myslím, že si ten dopis vytisknu
pořádně velkým fontem a vytapetuju si s ním celý pokoj.
Jsi také svým způsobem muzikant. Jake máš všeobecné zkušenosti s
hudbou a jaký je tvůj všeobecný hudební vkus ?
(smích)... Už od děcka hraju na dechové nástroje. Hrál jsem na
flétnu, trumpetu, baryton a teď hraju možná už 10 let na pozoun.
Hraju v pěti kapelách a s tou jednou (školní dechový orchestr) jsme
loni vyhráli celostátní soutěž dechových orchestrů. S jednou
kapelou jsem měl tu čest něco málo nahrávat na CD a s další kapelou
budeme dělat za měsíc kazetu. Kromě toho mám v průměru jednou za
měsíc jeden živý koncert. Bratr hraje na trumpetu, vystudoval
konzervatoř (teď ovšem dodělává pátý ročník na informatice) a kromě
toho, že účinkuje ve stejných kapelách jako já, tak nahrával třeba
s "Mňágou". Rodiče mají taky muzikantskou zkušenost, a to všechno
na mě má pochopitelně velký vliv ... takže máš pravdu, jsem svým
způsobem muzikant. :)))
Když si to všechno dáš dohromady, tak Ti musí vyjít, že mám na
hudbu asi úplně jiný pohled, než člověk, který v životě hudbu
požívá jen jako hlukovou kulisu. Já prostě nemůžu poslouchat
komerční rádia déle jak 10 minut. Je mi z toho opravdu mizerně. A
to vím, že jsem v hudbě ještě při mých zkušenostech velmi
tolerantní. Znám řadu muzikantů, kterých si opravdu vážím, kteří
skutečně trpí, když musí poslouchat špatně udělanou hudbu. Je to,
jako když matka musí sledovat, jak její měsíční miminko přebaluje
bezdomovec, který nikdy živé děcko neviděl.
Hudba je opravdu velký dar, jinak to říct neumím. Dokud člověk
nepochopí, že v hudbě musí naslouchat ostatním spoluhráčům (tedy
respektovat názor druhého), že musí uznávat jistá pravidla a že je
to něco víc než jen odbrkání nějakých not, tak ať raději hudbu
nedělá. Z toho důvodu jsem už zakázal dělat hudbu sobě. Ano ... já
už hudbu na počítači dělat nebudu! A na web už asi nikdy neumístím
svoje mody. Taky proto, že jsem mnohým, kteří prostě mají řekněme
"laický" pohled na hudbu, způsoboval nepříjemné pocity svou
produkcí. To už ale odbočuju od otázky.
Pokusím se jmenovat teď ty, jejichž hudba asi nejvíce ovlivnila můj
život. Tím uškodím všem, které jmenovat nemůžu, protože by se to
sem nevešlo:
Vážná, klasická hudba
(Dvořák,...)
Jazz, fusion, funk
(Billy Cobham, Billy Cobham, Billy Cobham a ještě jednou
Billy Cobham. Větší cit pro hudbu měl snad už jen Louis Armstrong.)
Folková hudba
(ve smyslu Valašský folk, Lidova píseň ... dlouho jsem něco
takového vůbec neuznával, ale potom jsem zjistil, že někde hluboko
uvnitř to ve mně je, a teprve tváří v tvář kvalitně a láskyplně
zahrané písni jsem pochopil, jak je ta hudba pro mě důležitá a
nenahraditelná)
Dík za vyčepávající odpovědi. Musím se přiznat, že patříš mezi tu
malou skupinu lidí, která má na svět velmi podobné názory jako já.
Doufám, že svého potenciálu ještě v budoucnu patřičně využiješ!
redox@bbs.infima.cz vs. lukas.vlcek.fei@vsb.cz
výheň