Recenze: Linux, dokumentační projekt
                     =-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=

                       Oto Buchta, 4.ledna - 8.února 1999

          Začnu asi takto: Na tuto knihu jsem se víc než měsíc  třásl jako
      "kuna na vajca"

          Asi dvacet  minut po získání  informace o tom, že a kde ji mají,
      jsem ji vlastnil i já.  Ani jsem si ji nenechal  zabalit a se slovy:
      "Tak, a teď čtu bibli". jsem ji otevřel. Ale velice jsem se zklamal.
      O tom však později.

      Těchto 1175 stran textu je rozčleněno na pět "knih":
          Příručka uživatele - The Linux User's Guide
          Příručka  správce  operačního  systému Linux - The Linux  System
             Administrator's Guide
          Příručka uživatele - The Linux User's Guide
          Příručka správce sítě - The Linux Network Administration Guide
          Průvodce  jádrem  operačního  systému  Linux - The Linux  Kernel
             Hacker's Guide
          Praktické návody - 6 dokumentů HOWTO

                            Příručka uživatele

          Tato kniha si dala za cíl připravit úplně  obyčejného  uživatele
      na to, co  vlastně  Linux  je, a snaží  se naučit  uživatele:  nebát
      se  Linuxu,   nebát se  souborového   systému,   editovat   soubory,
      využívat sílu malých  prográmků, nebát se myši, komunikovat s okolím
      po Internetu a hlavně nebát se experimentovat a konfigurovat.

          Po letmém  pokusu  uvést čtenáře do problematiky  Linuxu  celkem
      zdařilým výkladem základní filosofie a historie systémů UNIX se může
      babička  dozvědět, jak  systém  naběhne,  jak se ukončí a co při tom
      vše dělá. Když už ovládá  umění  stisku  resetpáky,  přijdou na řadu
      základní  příkazy: ls, cp, mv, rm, později i roura,  find, tar a dd.
      Pak se  dozví,  že bez  editoru to  jaksi  není  ono a dostane  jako
      nabídku  hned  dva:  Emacs a vi. Nakonec svá tajemství  poodhalí i X
      Window  System. Když už se toho uživatel tolik dozví, je vyzván, aby
      sám objevoval nové  krásné  vlastnosti a vyzkoušel si jeho  oblíbené
      programy sám překonfigurovat. Zkrátka a dobře, potřebujete-li někomu
      dát tip na "Uživatelem  Linuxu  snadno a rychle",  mám pro Vás dobrý
      tip: Příručku uživatele z LDP.

                      Příručka správce operačního systému Linux

          Jak sám název napovídá, tato kniha má pomoci  uživatelům, aby se
      přehoupli na druhý  břeh a stali se za pár  hodin  správci  systému.
      Stručně  a  přehledně  popisuje  udržování  aktuálního   systémového
      času,  dopodrobna  rozebírá   problémy  a  principy  náběhu  systému
      a jeho  shození a samozřejmě  zde nesmí  chybět  popis  přihlašování
      a správy  uživatelských  kont.  Podle mého  názoru jsou  jednoznačně
      nejdůležitějšími  pasážemi této knihy ty kapitoly, které se zabývají
      tzv. "mediální" problematikou, tedy vše, co se, byť i vzdáleně, týká
      disků,  disket,  pásek,  CD-ROM apod. Už jenom kvůli těmto kapitolám
      bylo  dobře,  že  tato  kniha  vyšla, a doporučuji  opravdu  každému
      k přečtení,  obzvláště pak pasáže o struktuře  souborů (asi to nikdo
      u Red Hatů nečetl, což je škoda) a o zálohování.

                                Příručka správce sítě

          Příručka   správce  sítě  je  velmi  zevrubný  popis  všeho,  co
      člověk potřebuje vědět pro konfiguraci  čistých  Unixových  síťových
      služeb. V první polovině knihy se autor  zabývá  rozchozením  TCP/IP
      od  hardware  až po  DNS. V druhé  části  pak  probírá  problematiku
      po párech  vybraných  síťových  služeb.  Jedná se o služby r* a NIS,
      sdílení  souborů  pomocí  NFS a UUCP a konečně  systémy na předávaní
      zpráv Elektronická pošta a NEWS. Celá kniha je psána velice  líbivým
      jazykem, takže i přes přehršel  informací, kterými je čtenář opravdu
      zavalen,  se v nich  vyzná  poměrně  jednoduše  a myslím,  že i laik
      by pochopil, o co v té které  pasáži jde a jak tedy docílit  toho či
      onoho. Za několik  měsíců Vám potom  poreferuji, jak by byla schopna
      naši  domácí síť nakonfigurovat moje žena.  Myslím ale, že by neměla
      žádné  vážné  problémy.  Pro  toho, kdo chce  začít se sítěmi  (nebo
      alespoň s jednou z výše  uvedených  síťových  služeb),  by se  tento
      dokument měl stát tím prvním, po čem sáhne.

          Mám ale i výhrady.  Některé  pasáže by klidně  mohly za dlouhých
      zimních večerů sloužit jako četba na pokračování, protože ke každému
      rozebíranému  problému  je uveden i příklad,  což  hlavně u problému
      se síťováním  je dost  zdržující. Co dokumentu  neprospívá  je i to,
      že není zrovna nejčerstvější.

                      Průvodce jádrem operačního systému Linux

          Urgh.  Agrr. Toto  jsou moje  vzdechy,  které  jsem  vydával při
      čtení  tohoto  dokumentu.  Průvodce  jádrem je kniha,  kterou by měl
      číst každý programátor,  který chce napsat i něco většího než skript
      do cron-tabu. Ty vzdechy  jsem  však  vydával  proto, že ke čtení je
      třeba  mít  originál a porovnávat  jej s překladem,  což já nedělal.
      I tak jsem objevil  spoustu  nepřesností v jinak  perfektním  textu,
      který  rozebírá  celé  jádro  sice  zeširoka,  ale velmi do hloubky.
      Místo dlouhého  popisu snad bude stačit  pouhý výčet  názvů kapitol:
      Základy   hardware,   Základy   software,  Správa  paměti,  Procesy,
      Meziprocesorová  komunikace, PCI, Přerušení a jeho obsluha, Ovladače
      zařízení, Souborový systém, Sítě, Mechanismy jádra, Moduly, Zdrojový
      kód Linuxu. Vynikající jsou též odkazy na příslušné zdrojové soubory
      ze stromu kernelu  včetně  vypíchnutí  důležitých  funkcí. Autor šel
      v dokumentaci  jádra tak  daleko, že jsou  jako  Příloha A přiloženy
      kompletní  komentované výpisy 26 hlavních  datových  struktur! Navíc
      tento dokument je zaměřen na jádra 2.0.x, takže je poměrné aktuální.

                                  Praktické návody

          Z HOWTO  dokumentů  (to, že se jedná  právě o ně, jsem  pochopil
      až při čtení  kapitoly IPX, ve které přímo stojí  napsáno:  "Toto je
      dokument IPX-HOWTO" byly vybrány následující:

          Linux  NET-3- v originále  Linux NET-3  HOWTO. Je těžké  popsat,
      co vlastně tento dokument  obsahuje. Na téměř sto stranách  popisuje
      konfiguraci  síťových  rozhraní  a protokolů  na  nich  používaných.
      Vzhledem k tomu, že se autor snaží vzít problematiku sítí a síťového
      železa  hodně ze široka,  nezbývá mu na každou  kapitolu víc než půl
      stránky. Proto se většinou  dočtete jen, co se asi přibližně  skrývá
      pod  názvem  kapitoly,  kde to  zapnout v jádře,  jaké  je  základní
      nastavení, jaký spustit konfigurační  prográmek a kde se může čtenář
      o problému  dozvědět více. Velmi  paradoxně pak velkou část zabírají
      někdy úplně zbytečné  kompletní výpisy konfiguračních  souborů, jako
      například 6 stran výpisu /etc/services.

          Linux   Intranet   Server  - v  originále  The  Linux   Intranet
      Server-HOWTO. 22 stránky o tom, co  základního  musíte  udělat,  aby
      Vám mohl fungovat  Intranet s Linuxovým serverem.  Neradujte se ale,
      popis  /etc/smb.conf  zde není. V podstatě je tento  dokument o tom,
      jak rozchodit  klienty pro  intranetové  služby, a to jak na Linuxu,
      tak na jiných OS.

          Elektronická  pošta a Linux - v originále  The Linux  Electronic
      Mail  HOWTO,  chce  seznámit  uživatele s tím, co všechno  potřebuje
      pro  korektní  funkci  elektronické  pošty.  Z  MTA  popisuje  smail
      a sendmail+IDA.  Upozorňuje  též na  existenci  sendmailu  osmičkové
      řady a že toho je nutno  používat pro kernely 2.x. Popis jde malinko
      do hloubky,  ale opravdu  jen malinko,  jenom aby  zpříjemnil  čtení
      souborů  /usr/doc/sendmail/* a /usr/doc/smail/* . Myslím si, že tuto
      kapitolu  mohli klidně v ComputerPressu  vynechat, neboť toho oproti
      Příručce správce sítě tolik nového nepřináší. Asi jednu stránku.

          DNS - v originále DNS HOWTO,  velmi  precizně  napsaný  dokument
      o vytvoření a správě  DNS;  založeno  na BINDu  verze 8. Pro  starší
      a pokročilé je zde uveden  rozdíl  mezi  BINDem  verze 4 a 8 a popis
      přechodu ze  "čtyřky"  na "osmičku".  Vše je ukázáno na  příkladech,
      dokonce i klasická  chyba s  chybějící  tečkou.  Nejdříve  se  začne
      vysvětlovat  to  nejjednodušší - cachující  DNS-server.  Dále  autor
      vymyslí cvičnou doménu a nakonec je rozebrána konfigurace existující
      domény  land-5.com. Pro ty, kdož si nejsou  jisti  konfigurací  DNS,
      vřele doporučuji. Lépe to snad ani popsat nejde.

          Jádro Linuxu - v originále The Linux  Kernel  HOWTO, je stručný,
      ale velice pěkně napsaný  návod, jak si zkompilovat  vlastní  jádro,
      jak ho patchovat,  jaký je rozdíl  mezi make  clean a make  mrproper
      a  další  zajímavé  věci  týkající  se  stavby  vlastního  jádra  ze
      zdrojáků.  Pokud jste si ještě žádné jádro  nezkompilovali a nevíte,
      jak na to, zaručeně tuto kapitolu nevynechejte.

          Linux  IPX - v  originále  Linux  IPX  HOWTO,  je  velice  hezky
      napsaný  návod, jak nakonfigurovat  Linux, aby zvládal  native  IPX,
      IPX po PPP  či  IPX-tunel  po  IP a aby  fungoval  jako  IPX-router,
      NCP-klient a NCP-server (dokonce pro dva balíky, mars_nwe a lwared).
      Problém  nastane ve chvíli, kdy máte trošku  nestandardní  požadavky
      na Váš počítač, jako například, aby Vám fungoval  mars_nwe z RedHatí
      distribuce  a byl  přitom  jediným  NCP-serverem  na  síti.  Bohužel
      autor  tohoto  dokumentu  vychází z  předpokladu,  že  ipx_configure
      --auto_interface  --auto_primary  bude fungovat k plné spokojenosti,
      což  nemusí být vždy zas tak  docela  pravda.  Každopádně si myslím,
      že  IPX-HOWTO  je  nejrozsáhlejší a nejlépe  napsané  povídání o IPX
      na Linuxu,  takže  určitě  pro  toho, kdo  chce  začít s IPX,  stojí
      za přečtení.

          NFS  -  v   originále   NFS   HOWTO,   dvacetistránkový   návod,
      rozebírající nejen konfiguraci linuxoveho klienta a serveru pro NFS,
      ale taky některé  možné  bezpečnostní  problémy a dokonce i problémy
      s konfigurací serverů na jiných platformách.

              Zásadní nedostatky knihy Linux - dokumentační projekt

      Překlad
          Během čtení této knihy mne napadlo  vyhlásit soutěž Paskvil roku
      a jako  jednu z kategorií  zvolit  překlady.  Věřím, že by zvítězila
      tato kniha. Mám hned několik favoritů:

          LDP,  strana  303,  citát  uvozující  kapitolu.  Překladatel zde
      nepochopil, že knihovník,  který se rozhodl  sám  napomoci  obecnému
      porozumění  tak,  že  napíše   orangutansko-lidský   slovník,   není
      knihovníkem  univerzity v Unseenu (tak bych  chápal  slovní  spojení
      Unseenská univerzita), nýbrž knihovníkem Neviditelné univerzity, jak
      pojem Unseen  university  překládá Jan Kantůrek v celé sérii fantasy
      knih o užasné Zeměploše od Terryho Pratchetta.

          LDP, Průvodce  jádrem OS Linux,  odkazy na zdrojové texty jádra.
      No jestli si to z Vás někdo  prohlédne,  jistě ho bude  jímat  hrůza
      a běs.  Pavel  Janík ml.  hovořil o stránce s 35 chybami, já ji však
      nehledal (poznámka redakce: jedná se o stranu 819). Je to ale možné.
      Namátkou jsem otevřel na straně 828, kde jsem v 9 odkazech napočítal
      12 chyb.

          LDP,  Praktické  návody.  Pokud  jste to náhodou  nepoznali, tak
      se jedná o dokumenty  HOWTO. Navíc  nejednotnost při překladu  názvů
      kapitol, kde ostře kontrastují IP-účetnictví a IP-přezdívky na jedné
      straně a NAT-Network Address Translation na straně druhé.

          Souhlasím s tím,  že  dokumenty  musely  zůstat v jistém  stavu,
      že je nešlo věcně opravovat, ale proč proboha překladatelé  zařadili
      do knihy i překlad  pasáží jako WHAT'S NEW či TODO a nezařadili GPL,
      která je  uvedena  jako  dodatek B k Příručce  uživatele  ve  tvaru:
      "Tento  dodatek  se  nachází  na CD ke  knize  "Linux - dokumentační
      projekt"".  Proč  jsou  v  Průvodci   uživatele   vyjmenovány  další
      dokumenty z LDP, ale anglicky? Že by pro zmatení  nepřítele? Proč je
      v Průvodci  jádrem odkaz na ftp, odkud se dá stáhnout  dokument NAG,
      který je obsahem stejného výtisku?

                           Struktura a úprava knihy

          je  věc,  která  u této  publikace  úplně  propadla.  Začnete-li
      číst  sekvenčně,  na straně 4 se dozvíte,  kdy se čtení  této  knihy
      vyhnout... Po několikaminutovém  bádání mne osvítil  duch svatý nebo
      co a já dospěl k názoru, že ne vždy v této publikaci  znamená  slovo
      kniha  totéž.  Hovoří-li  autor o dokumentu z řady LDP, je to kniha.
      Hovoří-li  typograf  o tom,  že  dva  chromosomy v  meiozním  stadiu
      crossing over znamenají, že v takto označeném odstavci této knihy se
      bude mluvit o X Window Systému, má na mysli opravdu  fyzickou knihu.
      Alespoň číslování kapitol mohli zvládnout trošku lépe.

          Občas se stane, že text mezi dvěma  příkazy  psanými z příkazové
      řádky je psán  stejným  fontem  jako  tyto  příkazy, což budí  dojem
      výpisu souboru (obzvláště pak v rootovském promptu "#").

          O obsahu se radši ani zmiňovat nebudu.

          To,  že  poděkování,   které  se  pravděpodobně   vztahuje   jen
      k Příručce  uživatele, je umístěno  před  stránkou  oznamující  její
      začátek...  Nevím  přesně,  jak  to  bylo u ComputerPressu s tvorbou
      obrázků,  ale  zjevně to dělal  někdo,  kdo  dosud  neví, že chci-li
      z rámečku  symbolizujícího  PCI-PCI  můstek udělat  PCI-ISA  můstek,
      nestačí  jen  zkopírovat a přesunout na kýžené  místo,  ale je třeba
      i změnit  popisku  uvnitř  rámečku. Kdyby se to stalo jednou, dobře.
      Člověk  je tvor  omylný.  Ale na  problém  copy-paste-not-edit  jsem
      narazil  vícekrát, a někdy  jsem musel  fakt dost  přemýšlet,  který
      z registrů má být PIC1 a který PIC2, popř. jestli opravdu nejsou oba
      dva PIC1 atd.

          K  řečnickým  otázkám  přidám  další.  Proč  jsou v plném  znění
      uvedeni v tiráži překladatelé, ale autory některých  dokumentů nelze
      vůbec  nalézt nebo s velkými  obtížemi? Že by to bylo tím, že u toho
      kterého  dokumentu  prostě nebylo  uvedeno v licenčních  podmínkách,
      že je nutno šířit včetně jmen autorů?

                                Věcný obsah knihy

          V prvé  řadě je zarážející, že mnohé  dokumenty  jsou  velmi out
      of date. Na str.  11 se  dozvíte,  že  nejnovější  jádro je ve verzi
      1.3.61 (v poznámce  pod  čarou  korektor  Pavel  Janik  ml.  dodává,
      že není  únor 1996, ale srpen 1998 a že nyní  máme  jádro  2.1.108),
      že chyba v BINDu bude snad již ve verzi 4.9.3  odstraněna atd. Chyba
      je ale spíš na straně  Matta  Walshe než překladatelů, i když  aspoň
      některé  věci šlo okomentovat,  ale není to uděláno.  Také šlo někde
      v tiráži  uvést  stáří dokumentů a důvod, proč jsou v takové  podobě
      v jaké jsou.

          Další  zarážející  fakt je ten, že  mnoho  informací  se v knize
      dubluje  nebo  jsou  dokonce  v rozporu.  Pro  ilustraci: v Průvodci
      jádrem je zmíněno, že NET-2d (d jako  Debugged) je dílo Alana  Coxe,
      kdežto  podle  NET-3  HOWTO  existují jak NET-2d, tak NET-2Debugged.
      K dublování  informací:  Příručka  správce  sítě IMHO  vznikla  jako
      kompilát  spousty  HOWTO  souborů, z nichž  některé  byly  přeloženy
      a zahrnuty mezi Praktické návody. Škoda našich lesů (a peněženek ;-)
      ).

                               Co říci závěrem?

          I přes  všechny  tyto  nedostatky  se jedná o vyjímečný  projekt
      hodný  chvály a o vyjímečnou  knihu,  kterou  stojí za to mít ve své
      knihovně.  Je zde  uvedeno  mnoho  zajímavého, a to jak  pro  laiky,
      začátečníky,   pokročilé,   tak  i  pro  ty  největší   profesionály
      a  zažrance.  Můžeme  jen  doufat,  že  v  edici  Operační  systémy,
      řada Profi,  budou dále  vycházet  překlady  dalších  dokumentačních
      textů k Linuxu,  obzvláště  bych  uvítal  Praktické  návody 2, které
      by obsahovaly například Sound-HOWTO, XFree86*-HOWTO či SMB-HOWTO.

          Mám ještě pro lidi od CPressu  jednu  radu.  Jestli budou  chtít
      udělat  reedici, tak by měli v prvé řadě  opravit  překlad a v druhé
      řadě  bych  doporučil   kroužkovou  vazbu  na  jednotlivé  dokumenty
      s možností  vkládat  nové,  existující  vytahovat a brát  si s sebou
      do práce nebo do trolejbusu. 1216 stran ve velmi  těžké  pevné vazbě
      je i pro osla trošku silný kafe. Zkuste ji číst třeba při chůzi nebo
      v nějakém hromadném dopravním prostředku.


            výheň