Linux -- produkt roku 1997
-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=
+#if defined(__alpha__) && defined(CONFIG_PCI)
+ /*
+ * The meaning of life, the universe, and everything. Plus
+ * this makes the year come out right.
+ */
+ year -= 42;
+#endif
(From the patch for 1.3.2: (kernel/time.c), submitted by Marcus Meissner
Petr Olšák, 5. února 1998
Časopis Softwarové noviny vyhlašuje již pošesté nejlepší
produkty vytvořené v oblasti výpočetní techniky. Letos bylo
vyhlášeno 18 cen. Z toho jedna cena byla udělena volně šířenému
unixovému operačnímu systému Linux.
Obsahem ceny Produkt roku je logo, které je možné používat na
výrobcích, dále diplom a keramika, která v tomto konkrétním případě
byla poměrně dost v nesouladu s mým citlivým výtvarným cítěním,
takže když řeknu, že byla obludná, tak jsem to vyjádřil velmi mírně.
Na druhé straně logo je výtvarně zdařilé a každý ví, že hlavní jádro
ceny spočívá v tom, že redakce českého prestižního počítačového
časopisu, která má jistě obrovský rozhled o tom, co se na poli
informačních technologií děje, označila určité produkty pro loňský
rok jako nejlepší. Cena není spojena s žádnou finanční částkou
neproudící ani v jednom, ani v druhém směru.
Na slavnostní předávání cen (4. února 1998) se sešli v sedmnácti
případech manažeři odměněných firem a v jednom případě zástupci
nově vzniklého Sdružení uživatelů operačního systému Linux. Barvy
"Tučňáka" (Linuxu) jsem přišel v jinak naprosto komerčním prostředí
hájit já a Jakub Jelínek, správce sunsite.mff.cuni.cz a jeden
z mnoha vývojářů jádra tohoto operačního systému (zvláště pro 64
bitové architektury).
Vzhledem k množství udělených cen nebyl čas na proslovy
zástupců všech odměněných produktů. V sedmnácti případech by se
takové proslovy daly chápat jako reklama komerčních projektů.
Možná i proto vystoupili pouze v úvodní části smluvení předřečníci,
mezi nimiž byl pan Ondřej Neff, redaktor Neviditelného psa, profesor
Jan Hlavička z elektrofakulty ČVUT a někteří další. Ani já jsem
se nedral k pomyslnému mikrofonu (který tam vzhledem ke komornímu
rozměru místnosti vůbec nebyl), ale přesto bych si alespoň dodatečně
na těchto řádcích dovolil projevit svůj názor.
Především bych chtěl říci, že ocenění v případě Linuxu nepatří
jen nově vzniklému Sdružení uživatelů Linuxu, které se jistě
mimo jiné bude zasazovat o to, aby se netříštily síly při vývoji
a prosazování lokalizačních standardů pro tento operační systém.
Cena patří desítkám vývojářů jádra Linuxu v čele s Linusem
Torvaldsem. Ti pracují po celé zeměkouli a pokládají za svou čest
zveřejnit svou práci jako free software.
Dále cena patří stovkám vývojářů ovladačů k dynamicky se
rozvíjejícím a měnícím zařízením všeho druhu. Tito lidé často
pracují ve stížených podmínkách, protože nemají dopředu (před
zahájením prodeje nebo sériové výroby) k dispozici hardwarové
specifikace. V některých zvláště odsouzeníhodných případech tyto
specifikace nedostanou vůbec. Pak musí nastoupit ryze "hackerská"
činnost, kdy dlouhými a chytře mířenými experimenty je potřeba
odhalit, na jakém principu zařízení vlastně pracuje. Je třeba
si uvědomit, že zákazníkovi, který si koupí nějaké nové zařízení
(grafickou kartu, síťovou kartu, tiskárnu, zařízení pro záznamová
média všeho druhu apod.) naprosto samozřejmě vypadne z krabice
disketa nebo jiný nosič s ovladači pro toto zařízení. Tyto přibalené
ovladače jsou použitelné jen pro komerčně prosazovaný operační
systém. A nyní záleží na tom, zda zákazník najde na.Internetu
ovladač pro nově zakoupené zařízení i pro Linux. Ve.většině
případů najde. Tato skutečnost dokazuje nejen to, jak nelehký
a nerovnoprávný souboj zde free software proti komerčnímu světu
hraje, ale i obrovskou životaschopnost myšlenek a principů volně
šířeného softwaru, který v rychle se měnícím hardwarovém prostředí
počítačů vůbec neztrácí dech, ale naopak, nabývá na síle.
V neposlední řadě patří cena tisícovkám vývojářů aplikačního
softwaru. Ten je většinou po vzoru jádra systému distribuován
na stejných nebo podobných licenčních principech. Teprve aplikační
software posunuje operační systém z ryze teoretického a akademického
světa do světa uživatelů a naplňuje tedy poslání každého operačního
systému.
Určitě cena patří též distributorům, kteří "balí" práci výše
zmíněných vývojářů do.úhledných balíčků - distribucí. Tak se
tato práce dostává k rukám uživatelů ve velmi stravitelné formě,
kompletní, kompaktní a vesměs uživatelsky přítulné. Zde je třeba
připomenout, že existuje několik distribucí Linuxu. Některé najdeme
na Internetu a jsou připraveny k okamžitému nainstalování. Stačí mít
počítač připojen k Internetu pevnou a rychlou linkou a instalaci
odstartovat. Jiné distribuce a mutace těchto distribucí nacházejí
místo na nejrůznějších vydáních CD-ROM. Zde je rovněž podnikatelský
prostor pro různé firmy, protože free software nikomu nezakazuje
podnikat v jeho distribuování. Stačí si pořádně přečíst licenční
podmínky.
Ještě nedávno zazníval z různých míst názor, že unixové systémy
jsou velmi drahá softwarová řešení, která jsou nasazována jen tam,
kde skutečně o něco jde. Například si nedovedu představit,
že by nějaký jiný operační systém běžel na serverech v bankách, kde
se spravují mé elektronické peníze. Názor o finanční nedostupnosti
UNIXu implikoval zcela nesprávné tvrzení, že pro "běžnou"
počítačovou veřejnost je UNIX naprosto zbytečný přepych a není
nutné se jím zabývat. Dokonce znám redaktory některých počítačových
časopisů, kteří neskrývaně tvrdili, že jejich časopis pokrývá
platformu INTEL/Microsoft, což jim naprosto stačí. Takže pokud
jsem já chtěl zmínit něco jiného, nedostal jsem v jejich časopisu
prostor.
Linux zcela jednoznačně vyvrací výše zmíněný nesprávný názor.
Nejen, že to není finančně nedostupný unixový systém, on je totiž
zcela zadarmo. Názor, že správa UNIXu je drahá, protože vyžaduje
velmi fundované odborníky, taky neobstojí. UNIX je naštěstí zařazen
do učebních osnov na všech vysokých školách s počítačovým zaměřením
a díky Linuxu si tento typ operačního systému mají možnost osahat
obrovské zástupy studentů na.svých domácích PC. Většina správců
důležitých internetových uzlů vám potvrdí, že pokud chtějí mít
klidné spaní, musejí naprosto přesně vědět, co jejich systém
dělá. To jim poskytuje právě UNIX. Z hlediska cenové rentability
pak v mnoha případech volí pro své servery Linux. Pokládá se
za samozřejmé, že jsou veřejně k dispozici zdrojové kódy všech
součástí Linuxu.
V úvodním proslovu pan Koubský řekl, že rozhodnutí o udělení
ceny vzniká na nedemokratických principech, protože nerozhodují
čtenáři časopisu svým hlasováním, ale pouze úzká skupina redaktorů.
Myslím si, že v případě Linuxu se do tohoto nedemokratického
rozhodování promítl hlas čtenářů a uživatelů podstatně silněji,
než by si to redakce možná připustila. Dovedu si představit,
že v dopisech čtenářů se začala zvyšovat poptávka po článcích o free
softwaru a na základě toho redakce rozhodla udělit cenu i v této
oblasti. Dovolil bych si konstatovat, že je to svým způsobem
výjimka. V ostatních případech se manažeři firem možná i trochu
vnucují, aby redakce zpracovala recenzi zrovna na jejich výrobek.
Tím je redakce neustále obklopována nejnovějšími technologiemi,
které možná aspirují i na Produkt roku. V případě Linuxu ale dostala
redakce podnět "zdola", ze zcela opačného konce pomyslné proudnice:
výrobce - distributor - uživatel. To dokazuje výlučnost tohoto typu
softwaru. Byla přislíbena spolupráce zástupců Sdružení uživatelů
operačního systému Linux s redakcí, takže je pravděpodobné,
že se čtenáři Softwarových novin brzy setkají s fundovanými články
o problematice volně šířeného softwaru.
Tento text byl zaslán ve stejném znění do Softwarových novin
a Linuxových novin.
výheň