Free software a svobodné myšlení
-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=
Most public domain software is free, at least at first glance.
Pavel Hanák, 5. prosince 1997
Poslední tři měsíce byly hodně ve znamení myšlenek free
softwaru, Linuxu, GNU apod. Vznikla Česká nadace pro podporu free
softwaru. Jaká bude její budoucnost, to se teprve ukáže. Vše závisí
jen na lidech, tedy na nás, na tom, jak budeme schopni podporovat
ideje, které jsou s free softwarem spojeny. V této souvislosti se
mi stále zřetelněji vyjevuje paralela mezi free softwarem a free
myšlením. My všichni víme, že slůvko "free" neznamená primárně
"zdarma". Mnohem více jde o svobodu sdílení myšlenek, které se
zformovaly v konkrétní programy či programový kód. Z toho mi ale
také vyplývá, že má-li mít free software příznivou budoucnost, je
nutné, aby si každý příznivec free softwaru uvědomil, že je nezbytné
zachovat si co nejsvobodnější myšlení.
Nyní by se mohlo ozvat: "To je přece jasné, to snad není nutno
nám připomínat. Taková výzva by se spíše měla obracet na ten dav,
který jde slepě za vším, co mu předhodí Bill Gates." Není to však
tak docela pravda. I nám se často stává, že přestaneme uvažovat
svobodně. Co tím tedy míním a kde se často skrývá nebezpečí?
Nebezpečí se skrývá v nás, v našich slabostech, návycích,
stereotypech, pohodlnosti, lenosti, ješitnosti apod. Dalším
významným slůvkem v této souvislosti je slovo "strnulost". Snad bude
na tomto místě vhodné uvést příklad.
Mějme člověka, který pochopí, že není něco v pořádku ve způsobu,
kterým se v dnešní době ve světě prosazuje a uplatňuje software.
Že tento způsob má nakonec ten důsledek, že se často neuplatní ty
nejlepší myšlenky, ba naopak, že v podstatě dochází k potlačování
kvalitativně lepšího softwaru, aby nemohl ohrožovat pozice
kvalitativně horšího softwaru od komerčně silné firmy. Je přirozené,
že takový člověk hledá východisko, hledá alternativu. Dnes už
tuto alternativu může nalézt, protože existuje free software.
Najde si tedy ty programy, které potřebuje, dle svých možností
se snaží i rozvíjet vlastnosti těchto programů a je spokojen.
Ale právě zde se už skrývají zárodky nebezpečí. Původně "široké"
a volné myšlení se zúží na jím v praxi poznané věci, původní
snaha o poznávání nového se hodně redukuje, někdy až ustrne,
s pokračujícími zkušenostmi se i připojují "železné košile" návyků,
a připojí-li se k tomu ještě naše ješitnost, není nic neobvyklého,
že se třeba ze dvou lidí, kteří na počátku hledání zastávali podobná
stanoviska, stanou posléze protivníci jenom proto, že jeden si
vybral jednu jednotlivost a druhý nějakou jinou. Přitom zapomínají,
že vycházejí z jednoho základu a že celý problém spočívá pouze
v tom, že zapomněli na.celek a nejvyšší prioritu přisoudili detailu.
Lpění na tomto detailu pak člověku brání v rozletu jeho myšlení
a původně pohyblivé myšlení se stává strnulejší a strnulejší.
Vrátím se opět k free softwaru, jehož nejpodstatnějším aspektem
je podle mého názoru samotná jeho ideová podstata, jak jsem uvedl.
Bylo by dobré, kdybychom se dokázali vyhnout procesu, který jsem
popsal ve výše uvedeném příkladu a který se v lidských dějinách
již mnohokrát opakoval (např. u křesťanství se jisté skupiny
lidí lpěním na bezvýznamných maličkostech, různých rituálech,
úkonech apod., dostali až k nenávistným náboženským válkám, ačkoli
původně vycházeli ze stejného základního principu; a to vše proto,
že zapomněli, nebo kvůli ješitnosti chtěli zapomenout na základní
stavební kameny a myšlenky).
Jsem přesvědčen, že free software je nám pomocí nejen ryze
praktickou (ve smyslu užitečnosti programů jako Linux, Emacs, TeX,
XFree atd.), ale že nám má být základní idea free softwaru stále
i připomenutím toho, abychom své myšlení udržovali svěží.
výheň