K Desktop Environment
-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-
Software suppliers are trying to make their software packages more
"user-friendly". ... Their best approach, so far, has been to take
all the old brochures, and stamp the words, "user-friendly" on the
cover.
-- Bill Gates, Microsoft, Inc.
Petr Šnajdr, 6. ledna 1998
KDE je kompletní grafické prostředí určené pro Linux. Za jeho
vývojem stojí myšlenka, že přestože uživatelé operačního systému
Linuxu mohou již dlouhou dobu pracovat v grafickém prostředím
X-window, dosud neměli kompletní grafický desktop jako uživatelé
jiných operačních systémů. Ano, bylo tu více verzí window managerů,
které více nebo méně úspěšně emulovali Motif Window manager,
GUI Windows 95, NeXT Stepu, Macintoshe nebo počítačů Amiga. Na druhé
straně prakticky neexistoval žádný dostupný desktop manager,
integrovaný správce souborů nebo session manager odpovědný
za znovuspuštění všech programů podobně jak je tomu například
na počítačích SGI. Celé grafické prostředí tak vzdáleně vždy "něco"
připomíná, ale na druhé straně je pestrou směsí aplikací, které
nejenže nemají žádný jednotný vzhled nebo styl, ale dokonce se někdy
značně odlišují i v ovládání. Toto je jedna z věcí, kterou by KDE
mohlo odstranit i když pravděpodobně neodstraní z důvodů licenčních,
ale o tom dále.
Co tedy KDE je? Primárně samozřejmě kompletní grafický desktop
založený na window manageru kwm, desktop manageru s integrovaným
správcem souborů - kfm a panelu nástrojů, který se jmenuje klasicky
kpanel. Při běžném seznámení s KDE člověka napadne "konečně něco
co se nesnaží vypadat jako Windows 95" a také to, že KDE je něco,
co tu ještě nebylo, něco nového, orginálního. Přesto KDE má svého
duchovního prapředka a to v CDE, ale na druhou stranu je vidět,
že se vydalo svou cestou a ne cestou nekonečného napodobování ať
již čehokoliv jiného. Pro běžného uživatele je přínosem ovšem
nejenom jednotnost GUI, ale i relativní jednoduchost konfigurace.
Pokud chci změnit pozadí není třeba editovat konfigurační soubory,
ale stačí jednoduše použít grafické nástroje pro jeho změnu. Ty mi
dovolí změnu fontů, stylů (dnes jsou podporovány jen dva: Motif a
Windows 95), výběr a konfiguraci šetřiče obrazovky a mnoho dalších.
Stejně tak lze nastavit parametry klávesnice, nakonfigurovat myš
nebo vybrat si ten nejvhodnější beep. Běžný uživatel, který toho
o počítačích moc neví, možná právě jásá (možná také ne) a ortodoxni
unixáci obracejí oči v sloup s pocitem neodvratného "Konce95".
Naštěstí KDE není nikomu vnucováno, nijak integrováno s jádrem apod.
a tak stará výhoda unixu, že v připadě nouze lze vše udělat i jinak,
i když relativně složitěji, stále zůstává v platnosti. KDE sice
zatím neobsahuje nástroje pro administraci uživatelských účtů, ale
až jednou bude, jistě to nebude nikomu zabraňovat v tom, aby nadále
používal adduser nebo dokonce přímou editaci souboru /etc/passwd.
Celé prostředí KDE je ve všech těch desítkách desktopů,
které existují zajímavé ještě z jednoho hlediska. Je totiž navržené
jako síťový desktop. Správce souborů kfm nerozlišuje mezi lokálním
souborovým systémem a například FTP nebo WWW serverem.
Každý soubor nebo adresář je definovan svým URL a tak není
problém vytvořit speciální KDE síťový link, který bude ukazovat
například na anonymní FTP server a nebo pomocí metody drag&drop
přenášet soubory z FTP serveru na lokální disk nebo naopak. Kromě
toho funguje také jako celkem slušný WWW prohlížeč, který podporuje
FRAMES, barevné fonty, animované GIFy atd. Na druhou stranu
JavaScript neumí a špatně vyhodnocuje MIME typ, který je v HTTP
hlavičce a za nímž následuje charset (takový dokument se nezobrazí,
ale nabídne ke stažení).
Kromě samotného desktopu KDE existuje i distribuce aplikací,
utilit, síťového software a také multimédií. Každý z těchto programů
musí vyhovovat některým kriteriím kladeným na KDE aplikace, jako je
například povinnost poskytovat nápovědu, standardní ovládání atd.
Díky tomu stačí otevřít kedit, což je jednoduchý textový editor
a pokud do něj drag&drop přetáhnete ikonku textového souboru ze
správce souborů, je tento soubor v editoru kedit otevřen a je možno
s ním začít pracovat. Druhou možnosti je dvojí kliknutí na stejné
ikonce souboru, ale v tomto případě se otevře nový kedit místo toho,
aby se použil již spuštěný.
Mnoho aplikací, které jsou v distribucui KDE jsou do KDE
portované a všem uživatelům Linuxu jistě známé aplikace, jako je
například ghostview, xdvi a další. Je zde ovšem i mnoho nových
programů, jako je kcalc (kalkulátor), kjots (program pro psaní
krátkých poznámek, úvah atd.), hexeditor nebo již zmiňovaný kedit.
Nechybí síťové utility s grafickým rozhraním jako je ping, nslookup
a traceroute nebo nově v KDE Beta2 kmail, který je velice zajímavou
aplikací, která si zaslouží delší zmínky.
Jde samozřejmě o program, který KDE "jakoby z oka vypadl".
Umožňuje čtení lokální pošty i přístup na vzdálený POP3 server.
Je možno nastavit filtrování pošty i současný příjem pošty z více
zdrojů (například více POP3 serverů) a to tak, že lze i definovat
foldery do kterých bude pošta ukládána i pro tyto jednotlivé zdroje.
Bohužel celkově je kmail v stále ještě dost experimentálním stavu.
Ačkoliv toto vše možná znělo krásně, může se to jevit i jinak.
Záleží totiž na pohledu. Lidé, kteří tvoří KDE si vzali za cíl
vytvořit kvalitní produkt a to se jim jistě podaří. Přestože má
distribuce KDE ještě co odlaďovat, vylepšovat a dokonce se zdá,
že ani není stále kompletní, je stále lepší a například Beta 2 je
oproti Beta 1 i značně rychlejší a shovívavejší k hardware a tak
běží celkem slušně i s 16 MB RAM.
Co je ovšem kazem na celém projektu KDE je použitá knihovna Qt,
která je volně použitelná pro nekomerční účely, ale pro účely free
software značně limitující. KDE se tak stane snad někdy dokonalým
produktem, kterému nebude chybět nic - s výjimkou budoucnosti.
výheň