Emacs? Help! (3.část)
-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-
Milan Zamazal, 7. dubna 1998
Hledáme program
Může se stát, že potřebujete provést nějakou akci, ale
nemůžete nikde v info dokumentaci najít žádnou funkci, která by ji
implementovala. To ještě neznamená, že patřičná funkce neexistuje,
pouze se musíme poohlédnout někde jinde, pravděpodobně ji bude
implementovat nějaký elispovský program.
První, co byste měli vyzkoušet, je Finder. Vyvoláte jej příkazem
C-h p, jenž vám zobrazí seznam tematických oblastí podle klíčových
slov. Každá z těchto oblastí obsahuje seznam programů z distribuce
Emacsu, které mají s daným tématem co společného. Pro každý takový
program si můžete nechat zobrazit stručnou informaci o něm.
Avšak pozor, ne všechny programy z distribuce Emacsu naleznete i
ve Finderu, jejich přítomnost zde závisí na zvolených klíčových
slovech.
Pokud jste svůj program ve Finderu nenašli, zkuste se podívat
do FAQ (C-h F). Zobrazená verze FAQ odpovídá době vypuštění vaší
verze Emacsu, novější verze se občas objevují v diskusní skupině
gnu.emacs.help. Po FAQ lze pohodlněji procházet po provedení C-u 2
C-x (do normálního režimu se vrátíte příkazem C-x ). FAQ by měly
být nejenom zdrojem odkazů na externí programy, ale měli byste do
nich nahlédnout vždy, než se budete na něco ptát svého kolegy nebo
v některé diskusní skupině.
Máte-li i po prozkoumání FAQ pocit, že nevíte, kde svůj program
hledat, znamená to, že jste je zkoumali málo. Jednou z otázek,
na které zde naleznete odpověď, je totiž "How do I find a GNU Emacs
Lisp package that does XXX?". V odpovědi se dozvíte o existenci
LCD (Lisp Code Directory) archívu různých elispovských prográmků.
Dozvíte se také, jak tento archív ze svého počítače prohledávat
pomocí LCD apropos.
Nepříjemným problémem LCD archívu je to, že jenom poměrně málo
autorů elispovských programů svá díla do tohoto archívu zasílá.
Navíc za dobu jeho existence se v něm nakupila řada programů,
které již nejsou dále udržovány a tudíž nevyužívají možností nových
verzí Emacsu. Tímto nedostatkem naopak netrpí newsová skupina
gnu.emacs.sources. Ta je autory různých balíků a pomůcek využívána
daleko častěji než LCD archív a vyplatí se ji sledovat. Pozor,
tato skupina je určena *výhradně* pro zdrojové texty a posílat do
ní příspěvky neobsahující žádný užitečný elispovský kód nebo patch
je obecně velmi nevhodné. Pro dotazy typu "Kde najdu XXX?" slouží
skupina gnu.emacs.help.
Poměrně pozoruhodný archív elispovských prográmků jsou tiny
tools. Jedná se o několik megabytů kódu, který vlastnoručně napsal
Jari Aalto. Vždy, když si autor potřebuje v Emacsu něco vylepšit
nebo do něj něco přidat, vytvoří nebo rozšíří nějakou tiny pomůcku
a umístí ji do tohoto archívu. Je tedy poměrně pravděpodobné, že zde
naleznete řadu prográmků, které se vám mohou hodit. Tiny tools jsou
k mání na adrese ftp://cs.uta.fi/pub/ssjaaa/.
Jestliže jste program implementující hledanou funkci stále
nenašli, zbývá (kromě použití webovských vyhledávacích strojů) už
jen jediné -- zeptat se v newsech. Emacsu jsou věnovány zejména tyto
newsové skupiny:
comp.emacs: všechno možné o Emacsu
gnu.emacs.help: sem byste měli primárně směrovat své emacsovské
dotazy
gnu.emacs.gnus: skupina věnovaná Gnus, na ty se ptejte
přednostně zde a ne v \emph{gnu.emacs.help}
gnu.emacs.sources: již zmíněná skupina vyhrazená pro zdrojové
texty
dále několik dalších diskusních skupin věnovaných například
XEmacsu; nalézt je lze snadno hledáním řetězce \uv{emacs} v seznamu
všech newsových skupin
cz.comp.editors: česká diskusní skupina o editorech a Emacsu
Většinu těchto odkazů a několik dalších informací naleznete
na webové GNU stránce o Emacsu, která se nachází na adrese
http://www.gnu.org/software/emacs/emacs.html.
Přechod z vi
Emacs samozřejmě myslí i na ty uživatele, kteří se v mládí
omylem naučili (nebo byli naučeni) pracovat s editorem vi. Vzhledem
k nekompatibilnímu ovládání vi si teď netroufají přejít na Emacs,
protože mají obavy, že by v něm nemohli bez důkladné přípravy
pracovat. Tyto obavy jsou však naprosto neopodstatněné. Emacs
disponuje pětistupňovou emulací vi (zvanou Viper) od skoro vi po
skoro Emacs. Ostřílení víajisté tak mají na počátku k dispozici
prostředí s klávesovým ovládáním, na které jsou zvyklí, a nemusí
být zbytečně mateni množstvím různých funkcí. Součástí Viperu je
i info návod vysvětlující mimo jiné některé pro víajisty nezvyklé
vlastnosti Emacsu.
Do Viperu se dostanete spuštěním Emacsu a provedením příkazu M-x
viper-mode. Zodpovíte-li několik otázek, které vám budou při prvním
použití tohoto příkazu položeny, může se vám Viper příště startovat
již automaticky.
Přestože Viper velmi dobře umožňuje ovládat Emacs ve stylu vi,
je lépe co nejdříve přejít na skutečné emacsovské ovládání. Jak
jsme již nahlédli, Emacs má své standardy pro klávesové kombinace,
které jsou respektovány většinou rozšiřujících programů.
Používáte-li základní ovládání ve stylu vi, ztrácíte do značné míry
výhody konzistentního systému klávesových kombinací a některé funkce
dokonce vůbec nemusí být klávesovými zkratkami dostupné, protože
mohou být předefinovány vi příkazy. To samé samozřejmě platí i pro
emulace jiných editorů.
O čem ještě nebyla řeč
Vše, co zde bylo řečeno, není nic, co by se muselo dlouho hledat
a studovat. Vše naleznete v menu Help nebo prostřednictvím příkazu
C-h C-h.
Nápověda Emacsu myslí i na problematiku nových verzí.
Uživatelský manuál je sice s každou novou verzí Emacsu patřičně
aktualizován, ale to příliš nepomůže uživatelům, kteří nechtějí
znovu číst celý manuál a místo toho by rádi viděli seznam změn
od poslední verze. Všechny viditelné změny ve funkcích (v Emacsu
i v Elispu) jsou již dlouho odpovídajícím způsobem dokumentovány.
Seznam změn v posledních verzích si zobrazíte příkazem C-h n.
Seznamy změn ve starých verzích jsou pak k dispozici v adresáři
.../etc/ v souborech O*NEWS. Seznam změn by měli sledovat zejména
programátoři v Elispu, protože referenční příručka Elispu není
updatována s každou verzí Emacsu (zatím poslední verze odpovídá
Emacsu 19.34).
Již zmíněný adresář .../etc/ obsahuje i jiné zajímavé informace
než seznam novinek. Upozorněme zejména na referenční kartu s
nejpoužívanějšími klávesovými příkazy (refcard*, pro Viper vipcard*)
a soubor PROBLEMS dokumentující známé potíže, kdy něco zdánlivě
nebo doopravdy nefunguje, a možnosti jejich řešení. Dále zde najdete
dokumenty o free softwaru a GNU, různé dokumenty věnované GNU
politice a taktéž několik spisů poněkud lehčího charakteru.
Na závěr přiznejme, že se v Emacsu občas vyskytují chyby.
Co udělat v případě, že narazíte na chybu? Rozhodně byste ji měli
ohlásit. Nespoléhejte příliš na to, že tak učiní někdo jiný!
Ohlášení chyby totiž mnohdy vyžaduje nezanedbatelné úsilí a řada
uživatelů není ochotna ani tímto malým dílem přispět k vývoji svého
programu. Odměnou za řádně ohlášenou chybu by vám měl být patch,
který tuto chybu opraví. Před ohlášením chyby si však každopádně
dobře přečtěte sekci Bugs v manuálu Emacsu. To je nutná podmínka
k tomu, abyste vývojářům Emacsu byli schopni pomoci co nejlépe.
Pokud víte, že se jedná o chybu elispovského souboru a který to je,
podívejte se ve zdrojovém souboru na položku Maintainer v úvodním
komentáři. Je-li zde uvedeno FSF, ohlašte chybu běžným způsobem.
Pokud je tam naopak uvedena konkrétní osoba, pošlete oznámení
o chybě se všemi náležitostmi přímo na její adresu.
Závěrem
Snad se podařilo ukázat, na jakých principech je dokumentační
systém Emacsu vystavěn, co vše je v něm obsaženo a jakými různými
způsoby jej lze využívat. Ač někteří lidé odkojení prostředími typu
Visual Developer Studio pohlíží na Emacs s netajenou arogancí,
nelze než konstatovat, že Emacs má i po stránce dokumentační před
podobnými produkty několikaletý náskok. Nevítá vás sice po svém
spuštění animacemi v barvách duhy, zmatenými kouzelníky a příběhy
o zatýkání svých uživatelů, zato se vám však snaží po všech
stránkách pomáhat. Proto není správné k rozsáhlému a sofistikovanému
systému dokumentace Emacsu přistupovat se strachem, nýbrž je lépe si
jej ochočit.
Víš, který editor je nejlepší?
Vim.
Ano, správně.
Jan Šerák
Pokud se vám i po přečtení tohoto miniseriálu bude zdát, že
systém nápovědy Emacsu je přeci jen příliš komplikovaný, nezoufejte.
Stejně jako většina věcí v životě, i zvládnutí obsáhlé dokumentace
Emacsu vyžaduje určitou praxi. Čím více budete trénovat, tím lépe
si budete s dokumentačním systémem a Emacsem samotným rozumět.
Nevěříte? Zkoušejte to!
výheň