HISTORIE FENOMÉNU UFO
Již několik čísel Výhně slibuji napsat něco, co by alespoň
trochu osvětlilo vše vám ještě neznámé v oblasti UFO. Vzhledem k mé
práci na poli Středoškolské odborné činnosti jsem konečně dal něco
dohromady, a tak to tu máte. Upravený text mé práce, který právě v
SOČ vyšel. ( Omluvte mírnou zastaralost textu, například o Marsu či
o Zetě 2 Reticuli mám již novější informace a právě je ověřuji. Také
omluvte přílišnou oficialitu, ale uvědomte si, že tato práce šla do
soutěže v oboru Historie a jako soupeře měla analýzu Rukopisů,
rozbory bitev apod. )
... NĚKOLIK SLOV O PRAVDĚPODOBNOSTI NA ÚVOD ...
Dnešní věda dosáhla ve sém poznání velice daleko. Dokázala
určit maximální rychlost, jaké může dosáhnout hmotná částice ve
vesmíru. Dnešní věda hovoří o nepřekročitelnosti rychlosti světla.
Pomiňme nyní jiné teorie, hovořící o nadsvětelných rychlostech a
řekněme, že cestování hmoty je opravdu rychlostí světla omezeno.
Předpokládejme dále, že mimozemšťané žijí poblíž nějaké hvězdy
relativně nedaleko sluneční soustavy. Kupříkladu Barnardova hvězda
je od Slunce vzdálena necelých šest světelných let. Mimozemšťané
obývající tuto hvězdu by se o existenci inteligentní civilizace
dozvěděli poměrně záhy po odvysílání prvních rádiových signálů,
řekněme někdy na počátku našeho století. Jejich vyspělá civilizace
by dokázala postavit kosmickou loď, která dosáhne rychlosti dvacet
procent rychlosti světla. Takováto loď by mohla dosáhnout povrchu
Země za necelých třicet let. Myslíte si, že nás od roku 1930 sledují
Barnarďané? Pravděpodobně ne. Pokud jsou pravdivé informace o našich
kontaktech s mimozemskými civilizacemi, pocházejí přátelé, kteří nás
navštěvují, z planetárního systému hvězdy Zeta Reticuli. Zeta
Reticuli je od Země vzdálena 30 světelných let. Výše uvedenou
rychlostí by se k nám mimozemšťané dostali za přibližně 185 let. I
to je možné. Pak by jednou za 64 let obdrželi instrukce, co a jak
dál. Hibernace může pomoci překonat časovou propast stovek let mezi
startem a přistáním na Zemi a mimozemšťané se mohou pilně věnovat
zkoumání lidstva. Je vůbec možné, že by se ve vesmíru vyvinula
civilizace natolik vyspělá, aby toto dokázala? Aby na nějaké planetě
vznikl život podobný pozemskému, jsou pravděpodobně nutné podmínky
podobné podmínkám na Zemi. Podobné složení planety, podobná pozice
ve sluneční soustavě a podobná hvězda, okolo které krouží. Pokud
platí naše teorie o vzniku hvězd, dvě podobné hvězdy musely
vzniknout v přibližně stejný čas. Při tom ale musíme uvážit, že
nějaká tisícovka let ve vzniku planetárního systému nehraje příliš
velkou roli. A tak se mohlo zcela klidně stát, že se v okolí hvězdy
nepříliš daleké Slunci vyvinula na Zemi podobné planetě civilizace
řekněme o tisíc let starší, nežli je civilizace pozemská. Takováto
civilizace nás klidně může navštívit s úmysly zdokonalit nás,
či pozorovat nás jako svou vlastní minulost. Může mít dokonce zájem
na otevřeném kontaktu a přátelství. Jsou tady tedy s námi? A byli
tady někdy?
UFO není nikterak moderní záležitostí. Rozhodně nelze říci, že
by se jednalo o módu posledního století. Pomalu všechny generace
lidstva podávají nějakou formou zprávy o kontaktech s mimozemskou
civilizací. Obecně však lze rozdělit tyto kontakty na několik
skupin. Já jsem se věnoval každé této skupině, některým méně
důvěryhodným pouze okrajově, naopak důvěryhodné zdroje jsem pozorně
přezkoumával a vyhodnocoval. Svoji práci jsem podle časového i
tématického obsahu rozdělil na několik částí.
... LEGENDY, BÁJE A DĚJINY PRASTARÝCH NÁRODŮ ...
Mnoho prastarých národů má své báje a legendy, které vyprávějí
o stvoření světa, příchodu bohů, kontaktech s bohy a zázracích,
které bohové vykonali. Archeoastronomie se dnes již pomalu stává
uznávaným vědním oborem, který právě tyto legendy zkoumá. Zjištění,
ke kterým docházejí, jsou mnohdy překvapující a při tom daleko
relevantnější nežli výzkumy tradiční archeologie. Setkání s bohy -
mimozemšťany lze tedy považovat za první kontakty lidstva s cizí
civilizací.
... BIBLE A KŘESŤANSTVÍ ...
V jednom populárním americkém seriálu, zabývajícím se
záhadami, u nás vysílaným pod názvem "Akta X" je hlavní myšlenkou
slogan "THE TRUTH IS OUT THERE" - pravda je někde venku. Mnoho lidí
je však zcela opačného názoru. Ze samotné posvátné knihy
nejrozšířenějšího světového náboženství, bible, je možné vyčíst
nepřeberné množství informací o kontaktech s bohem a anděli a
samotné křesťanské učení se shoduje svými ideami s myšlenkami
mimozemšťanů tak, jak je zprostředkovali lidé žijící v údajném
kontaktu.
... ŘIDITELNÉ VZDUCHOLODI ...
Téměr celý středověk neexistují další zmínky o kontaktech s
bohy nebo o pozorování letajících talířů. Na konci devatenáctého
století si však lidé začali všímat oblohy. Objevila se první
pozorování UFO. Jen nejodvážnější z fantastů se se svojí fantazií
dokázali odlepit od země v letadle těžším než vzduch, o vesmíru a
jiných civilizacích se ale neodvažoval uvažovat nikdo. Přesto byly
na obloze pozorována neznámá tělesa. Odvážní začali poukazovat na
tajné řiditelné balóny a vzducholodi. Díky těmto senzacím
devatenáctého století se nám dochovalo mnoho hlášení o UFO -
neidentifikovatelných létajících objektech v původním slova smyslu.
... FOO - FIGHTERS ...
Za první i druhé světové války sledovali mnohdy jak britští,
tak něměčtí letci podivná tělesa a světla sledující jejich stroje.
Obě strany považovaly objekty za tajné zbraně nepřítele, nikdy však
nedošlo k agresi.
... DVACÁTÉ STOLETÍ, OFICIÁLNÍ ZPRÁVY, PROJEKT BLUE BOOK, SETI ...
Okolo padesátých let se po celém světě rozvlnila lavina
pozorování UFO. Od té doby je pozornost části veřejnosti věnována
právě tomuto problému. Velké množství států světa již uznalo
pozorování a v některých státech se rozběhly programy objasňující
tyto příklady a sanžící se kontaktovat mimozemskou inteligenci.
Příkladem v USA jsou projekty BLUE BOOK ( vyhodocování pozorování
UFO ), SETI ( search for extero-terrestrial inteligence - hledání
mimozemské inteligence ) nebo americká sonda VOYAGER nesoucí do
vesmíru poselství lidstva.
... ROSWELL 1947, MAJESTIC 12, AREA 51 ...
Snad nejpopulárnějšími se u nás ale staly zprávy o kontaktech
armády USA s mimozemšťany. V roce 1947 se v Roswellu ve státě New
Mexico údajně zřítil létající talíř. Stále více svědků hovoří spíše
pro než proti. Od této doby se začíná rozvíjet i tajný projekt vlády
Spojených států. Je dokonce vytvořena skupina s krycím názvem
Majestic 12, která je pověřena likvidací jakéhokoliv dalšího
zříceného či sestřeleného létajícího talíře. Současně se nedaleko
jezera Groom Lake ve státě Nevada rozjíždějí takzvané černé
projekty. Jedná se o oblast 51, jednapadesátý stát USA s vlastními
vojenskými zákony a pravidly. Až do minulého roku základna oficiálně
neexistovala, loňský rok byla částečně odtajněna. Veřejnosti byly
zpřístupněny některé informace ( testy stealth letounů ), další
však zůstávají i nadále tajemstvím. Někteří vědci, kteří pracovali
v Dream Landu, jak se základně někdy říká, hovoří o kontaktech s
cizími bytostmi a pokusech okopírovat neznámé technologie.
... UFO - NEIDENTIFIKOVATELNÝ LÉTAJÍCÍ OBJEKT ...
Zkratka UFO ve svém původním významu značí unidentified flying
object, neidentifikovatelný létající objekt. Označuje tedy jakékoliv
neoznačené létající těleso. Přes svůj původní význam je však zkratka
UFO dnes vnímána jako symbol pro létající talíř. Obě označení mají
svoji historii. Označení UFO začala armáda spojených států používat
během druhé světové války. Instrukce pro hlídky na bojových lodích
upozorňovali na povinost hlásit nepřátelská hladinová plavidla,
ponorky, letadla a další neidentifikované objekty. Později, po mnoha
pozorování létajících disků po celém světě, se UFO stalo spíše
synonymem pro létající talíře. Pojem létající talíř se poprvé
objevil v souvislosti s pozorováním Kennetha Arnolda. On během svého
letu 24. června 1947 pozoroval formaci letících objektů. Nejprve je
považoval za nové stíhací letouny, když však spočítal jejich
rychlost, hodnota byla 1656 mil za hodinu, tedy mnohokrát více, než
maximální rychlost tehdy testovaných letounů. Letectvo nepotvrdilo
přítomnost svých letounů v oblasti a objekty nebyly pozorovány. Když
byl požádán, aby objekty popsal, řekl "Letěly, jako by talířky
poskakovaly na vodě." Tak vzniklo populární označení létající talíř.
... 11. SRPEN 3114 PŘED NAŠÍM LETOPOČTEM ...
Velkým vodítkem pro zjištění přesného času prvního kontaktu s
mimozemskou civilizací na Zemi jsou legendy Mayů. Samotné legendy
však nestačí k tomu, aby děj, který uvádějí, byl pokládán za
pravdivý. Kupodivu se však v souvislosti s nimi objevují často čísla
52, 260 a další, jejichž význam vyplyne teprve po řádném prozkoumání
májského kalendáře. Májský kalendář se skládal ze soukolí, pomocí
kterých se určoval název dnu. Soukolí dvou kol určovalo datum
božského kalendáře. Božský kalendář měl 20 měsíců a každý měsíc měl
svých třináct dní. Z těchto dvou údajů vyplývá délka božského roku -
260 dní. Proč Mayové používali kalendář o dvěstě šedesáti dnech se
dozvíme později. Systém dvaceti měsíců o třinácti dnech měl však
svůj význam. Díky nesoudělnosti čísel se nemohl žádný den v roce
opakovat. Jedná se o geniální systém vytvořený vsunutím jednoho kola
do druhého a díky tomuto systému vzniká posloupnost jmen pro
jednotlivé dny, která se opakuje teprve po onom 260 dní dlouhém
roce. Posloupnost dnů vypadala tedy takto: 1 Imix, 2 Ik, 3 Akabal a
tak dále, až by se po 260 dnech vrátil opět 1 Imix. Tomuto cyklu
říkali Mayové božský kalendář - Tzolkin. Druhým kalendářem, který
používali k "pozemským" činnostem, byl Haab. Haab měl 18 měsíců po
dvaceti dnech a byl zakončen periodou pěti dnů. 18 * 20 + 5 = 365 z
čehož plyne, že tímto kalendářem bylo řízeno zemědělství, správa
země a vůbec světské činnosti. Proč však kalendář Tzolkin? Německý
vědec, Doktor S. Kiesseling nabízí jedno zajímavé řešení. Pokud se
spolu zkombinují tyto dva kalendáře, vznikne perioda 18 980 dnů. Pro
každý z těchto 18 980 dnů existuje speciální jméno a nelze ho
zaměnit s žádným jiným dnem stejné periody. Pokud se však s
matematikou jde dál, dojde se k překvapujícímu závěru. Perioda trvá
přesně 52 pozemských let, tedy dobu, za kterou se podle legend
bohové znovu objeví na obloze a je možné očekávat jejich návrat.
Tento objekt se pak na obloze zjeví za 52 let desetkrát. Žádný
objekt mimo naši planetární soustavu by nedosáhl takové periody.
Ovšem žádná planeta přímo nesplňuje podmínky dané legendami.
Porovnejme si oběžné doby jednotlivých planet naší sluneční
soustavy:
Planeta Délka oběhu ve dnech v rocích
Merkur 88 0.24
Venuše 225 0.62
Země 365 1.00
Mars 687 1.88
Objekt X 1 898 5.20
Jupiter 4 329 11.86
Jak je vidět, objekt X je možné zařadit mezi Mars a Jupiter,
do míst, kde se dnes nachází pásmo asteroidů. Z údajů v mayském
kalendáři lze vypočíst i velké množství dalších údajů. Mezi ně patří
doba rotace kolem vlastní osy ( 33.69 pozemských hodin ) a další
charakteristiky. Bohužel, počítačové modely sluneční soustavy zcela
vyloučily možnost existence nějaké planety na místě, kde se dnes
nachází pásmo asteroidů. Přesto však je možné uvažovat alespoň
existenci kosmické lodi mimozemšťanů či základny na jedné z
planetoid.
Vraťme se však k problematice prvního dne mayského kalendáře.
Jak jsem se již zmínil, můžeme vycházet z charakteristik, které nám
jeho systém nabízí. Podle legend se začátek kalendáře datuje k 4.
Ahau podle Tzolkinu a 8.Cumhu podle Haabu.Vědci se myšlenkou prvního
dne již zabývali, neshodli se však na přesném datu. Například
světoznámý specialista na mayskou kulturu Herbert J. Spinden určoval
datum na 14. října 3373, mayské výzkumy se však začaly řídit podle
data uvedeného Johnem E. S. Thompsonem, a tím je právě 11. srpen
3114. Na stejné téma později diskutovali i další odborníci,například
A. L. Vollemaere - 13. září 3606 nebo profesor Robert Hesling -
začátek června 8498 ( všechna data byla uváděna před naším
letopočtem ). Ze všech těchto dat však vyplývá jeden moment - mayský
kalendář se započal ode dne, kdy z hvězd přilétli bohové.
... DEVATENÁCTÉ STOLETÍ ...
Díky rozmachu populárního i vědeckého tisku se nám z
devatenáctého století dochovala poměrně rozsáhlá dokumentace
pozorování neznámých objektů. V roce 1809 uvádí anglický časopis
Journal of Natural History and Philosophy and Chemistry zážitky
jistého pozorovatele z Hatton Garden v Londýně. Hovoří o "velkém
množství meteorů poletujících kolem černého mraku" a dále o
"zářivých skvrnkách proletujících skrz mraky". Vlna pozorování
ale dosáhla svého vrcholu až na konci století. V červnu 1881 je
samotnou velšskou královskou rodinou včetně budoucího krále Jiřího
V. pozorováno těleso letící vzduchem, vypadající jako plně osvětlená
loď. Absoulutního vrcholu dosáhla vlna mezi listopadem 1896 a dubnem
1897. Vše začalo 17. listopadu 1896 v Sakramentu, v Kalifornii v
USA. Řidič tramvaje Charles Lusk sledoval zmiňovaný den rozbouřenou
oblohu nad městem, když zahlédl asi 300 metrů nad hlavou letící
světlo. Pozorování potvrdilo několik dalších lidí. Následujícího dne
byl úkaz spatřen nad San Franciskem. Zde byly podmínky pro
pozorování lepší a obyvatelé potvrdili i doutníkovitý tvar. O týden
později, 24. listopadu, se objekt objevil nad San José a později
ještě v Takomě ve státě Washington. 25. listopadu byl pozorován nad
Oaklandem a Los Angeles. Tisk se ke zprávám zpočátku stavěl
skepticky, později však přijal nejrozumnější možnou variantu, kterou
přijímal i lid. Jedná se o řiditelnou vzducholoď neznámého
vynálezce. Je pravdou, že řiditelné balóny byly již v roce 1852
představeny v Paříži a v roce 1862 i v New Yorku, nebyly však stále
běznou záležitostí, a tak se pozorování podobného tělesa stalo
senzací. Když se ovšem přihlásili údajní právní zástupci neznámého
vynálezce a předháněli se ve vymýšlení lží o něm, celá záležitost
byla skandalizována. Celá záležitost nakonec začala utichat a byla
by utichla docela, nebýt další série pozorování v únoru. Vzdušné
plavidlo se objevilo znovu,tentokráte nad městy Hastings a Invale ve
státě Nebraska. Očití a věrohodní svědci viděli loď "kónického
tvaru, zdéli třiceti až čtyřiceti stop". Během dalších dvou měsíců
se vzducholoď znovu zjevila nad dalšími městy v Nebrasce, dále v
Iowě, Kansasu, Arkansasu, Texasu a Tenesee. Noviny hovořily o
lidech, kteří se setkali tváří v tvář s posádkou a přicházející
zprávy se stávaly méně a méně věrohodnými. Koncem dubna se
vzducholoď přestala objevovat na obloze i v novinových článcích. S
dostatečným časovým odstupem pak někteří ufologové tvrdí, že se
jednalo o pozorování mimozemské kosmické lodi, značně však
přikrášlené vypravěči a redaktory novin. Události se vzducholoďemi
pokračovaly až do našeho století. Mezi roky 1909 a 1913 se z celého
světa snesla další vlna pozorování UFO. Obecně se ale vše pokládalo
za pokusné lety německých Zeppelinů. Bohužel se nedochovala žádná
dokumentace vyvracející nebo potvrzující teorii o zepelínech. Za
nejdůležitější událost na přelomu století však můžeme považovat
zřícení vesmírného tělesa 30. června 1908. Cestující transsibiřského
expresu pozorovali svítící těleso letící od jihu k severu.
Následující výbuch vyvolal seizmické otřesy například v 900 km
vzdáleném Irkutsku. V okruhu 1000 kilometrů bylo slyšet dunění. V
okruhu stovek kilometrů od epicentra výbuchu byla zahubena stáda
sobů a tlaková vlna pozabíjela mnoho kočovníků. Bouhužel teprve v
roce 1921 se začal o sibiřskou záležitost zajímat profesor Kulik.
Vyslechl svědky průvodních jevů a podařilo se mu získat prostředky
na výpravu do sibiřské tajgy. V roce 1927 dosáhla expedice konečně
Podkamenné Tunguzky, místa katastrofy. Členové expedice čekali, že
naleznou kráter po meteoru. Žádné zbytky meteoru nebyly nalezeny.
Opakovaná expedice po dvou letech potvrdila výsledeky té první. V
Podkamenné Tunguzce žádný meteor nespadl. Muselo zde ale dojít k
výbuchu, v okruhu šedesáti kilometrů byly obnažené a olámané
vrcholky stromů, přímo v epicentru byly zaznamenány stopy požáru. V
letech 1963 byly na sibiř vypraveny další dvě výpravy. Expedice
geofyzika Zolotova vedená roku 1963 určila zdroj výbuchu jako
jadernou explozi. V okolí osmnácti kilometrů byly stromy sežehnuté
intezivním světlem. K takovémuto ničivému účinku by musela být
svržena atomová bumba o tritolovém ekvivalentu deseti megatun.
Jaderný výbuch tedy zastiňuje teorie o pádu meteoritu a spíše nabízí
teorii zřícení mimozemského plavidla. Pro tuto teorii hovoří také
výpovědi vědců, kteří údajně pracovali v oblasti 51 na mimozemských
pohonných jednotkách a uvádějí jako palivo radioaktivní stopatnáctý
prvek periodické soustavy prvků.
... TAJNÉ AMERICKÉ PROJEKTY OD 40. LET ...
Reakce americké vlády na výskyt a pozorování jevu UFO nebyly
pouze oficiální. V roce 1947 byla ustanovena speciální komise pro
záležitosti UFO. Jednalo se o komisi MJ12. Všechny dokumenty této
komise se označovaly hesly MAJIC nebo MAJESTIC a stupeň jejich
utajení byl o dva vyšší než utajení atomové pumy. Komise se někdy
proto označovala MAJESTIC 12. Měla během své historie 13 členů: Dr
Lloyd Berken, Dr Detler Bronk, Dr Vannerar Bush, James Forestal,
Gordon Gray, Vice Admiral Roscoe Hillenkoetter, Dr Jerrome Hushaker,
Dr Donald Timming, General Hoyt Vandenberg. Dokumenty, které byly v
souvislosti s touto skupinou zveřejněny, byly označeny za falšované.
Sama existence této skupiny však vyplývá i z jiných dokumentů.
Výpis tajných projektů v abecedním pořadí:
AQUARIUS - sbírání dat o mimozemském životě a existenci
BLUE BOOK - projekt odstartovaný v březnu 1952. Byl
nejúspěšnějším projektem vysvětlujícím fenomén
UFO. Byl by jím zůstal, kdyby jeden z členů BLUE
BOOK teamu neměl vlastní pozorování. Když nedostal
vysvětlení, začal se pídit po detailech a zjistil,
že více jak 20% hlášení zůstává nevysvětleno.
Projekt byl v roce 1969 uzavřen Dr Edwardem
Condonem.
GALILEO - projekt výměny vesmírných technologií s
mimozemšťany. Prováděn v rámci jendoho S-4
projektu oblasti 51
SIGN - projekt bagatelizace problematiky UFO na
veřejnosti. Zamítání jakéhokoliv hlášení. Přesto
nevysvětleno 20 procent případů.
GRUDGE - pokračovatel projektu SIGN
POUNCE - projekt zkoumání mimozemských technologií.
Probíhá v oblasti 51.
REDLIGHT - projekt zabývající se možností znovu létat
ztroskotanými létajícími talíři
SIGMA - projekt komunikace s mimozemšťany. Poprvé
úspěšný v roce 1964, kdy proběhlo setkání dvou
amerických důstojníků se dvěma mimozemšťany v
poušti Nevada. Projekt je oficiálně financován
jako projekt vyvíjející laserové zbraně.
SNOWBIRD - projekt vyzvedávání a rekonstrukce zřícených
létajících talířů. Součástí například operace
Silver diamond nebo zřícené UFO v roce 1972.
... NELEGÁLNOST UFO ...
Velice zajímavým faktem v oblasti historie UFO je skutečnost
vydání zákona o nelegálnosti UFO. Po uzavření projektu BLUE BOOK v
červenci 1969 se americký kongres usnesl na tzv. EXTEROTERRESTRIAL
EXPOSURE LAW. Jedná se o zákon zakazující civilním obyvatelům
kontakt s jakoukoliv mimozemskou bytostí. Při porušení tohoto zákona
může osoba, která ho porušila, zaplatit pokutu až do výše 5000 nebo
být na 1 rok uvězněna. Zákon platí dodnes. Kdokoliv se tedy stane
obětí únosu, či hovoří o kontaktu s mimozemšťany, může být uvězněn.
... ZTROSKOTANÉ LÉTAJÍCÍ TALÍŘE ...
Příběhy ztroskotaných létajících talířů jsou v historii
moderních kontaktů snad vůbec nejdůležitější. Oficiálně ještě na
Zemi nedošlo k přímému kontaktu s mimozemskou biologickou entitou a
nebyl zajištěn žádný objekt mimozemského původu. Historická fakta
však hovoří jinak. Pomineme-li neobjasněnou záležitost kolem
Tunguzského meteoru, stále se ještě nabízí dva velké milníky v
oblasti zřícených UFO. Jedná se o první zajištěný létající talíř a
o první zajišění živého mimozemšťana.
Rosswell 1947
4. 6. roku 1947 bylo na obloze během bouřky pozorováno neznámé
těleso. Jednalo se o "obvyklé" pozorování, podobající se svým
charakterem všem pozorováním tohoto období. Přesto, že se k
pozorování přihlásily i jeptišky ze zdejšího kláštera a jiní velice
důvěryhodní občané města Rosswell, bylo to pouze pozorování. A asi
by u toho zůstalo, kdyby o několik dnů později nepřijel pan Mc
Brazel za šerifem s tím, že mu něco spadlo na ranč. O několik hodin
později se již zpráva dostala na veřejnost. Na Mc Brazelově ranči
spadl létající talíř. Šerif v domnění, že jde spíše o vojenský
objekt, než o mimozemskou návštěvu, informoval vedení 509.
bombardovací skupiny se sídlem v Rosswellu. Armáda popřela
přítomnost jakéhokoliv svého objektu, přesto na místo poslala majora
Jesse Marche. Major March na místě objevil trosky něčeho neznámého.
Trosky byly "lehké jako z balzového dřeva, ale pevnější" a některé,
které "když se zmuchlaly, tak se opět samy narovnaly a nebyla na
nich vidět žádná rýha". Se stejným popisem trosek z létajícího
talíře se setkáváme i později u jiných svědků vraku. O svém nálezu
informoval nadřízené a místní rozhlasovou stanici. Do světa byla
vypuštěna správa o zříceném ufu. Oblast Mc Brazelova ranče byla
obsazena armádou a od 8.6. již nebyla o zříceném létajícím talíři
vydaná žádná oficiální zpráva. O několik dní později,12.6. vystoupil
major Jesse March na veřejnosti a oficiálně popřel informace o
zříceném létajícím talíři. Trosky označil za trosky vojenského
balónu z přísně tajného vojenského projektu Mogul. Armáda v tomto
období opravdu pravidelně vypouštěla v rámci projektu mogul balóny a
výškové sondy, žádný z letů však svou dráhou letu ani dobou
vypuštění neodpovídal době a místu zřícení talíře. Pouze dva vraky
balónů z programu Mogul nebyly vyzvednuty armádou. Let č. 4 a let č.
9, oba proto, že byly naprosto bezvýznamné a nesly pouze ruchové
mikrofony. O výše pospaném materiálu u balónů nelze hovořit, nemluvě
o faktu,že bylo použito klasického plátna a ne polyethylenové folie,
na kterou armádní zpráva upozorňovala při vysvětlování chybné
identifikace tělesa majorem Marchem. Podle svědectví jednotlivých
svědků byla místa nehody dvě. Na jednom ležely výše popsané trosky,
na druhém zbytek plavidla, těleso tvaru podpadku u boty. ( Podobně
jako tvar popsaný při prvním pozorování UFO Kevinem Arnoldem,
přestože použil označení "talíř". ) U objektu byla taktéž nalezena
mimozemská těla. Jednalo se o malé bytosti s velkou hlavou,
výraznýma očima a vyzáblým tělíčkem. Přibližně před rokem byl
zveřejněn autentický film, na kterém byla natočena pitva jednoho z
mimozemšťanů na vojenské základně v Rosswellu. Film opravdu vzbudil
vlnu zájmů a dohadů o jeho pravosti.Jeho nepravdivost již byla témeř
dokázána zjištěním,že materiál,na který byl film natočen,ještě nebyl
veřejností používán. Firma Kodak však přiznala, že tento typ filmu
používala americká armáda dříve, než byla oficiálně zahájena dodávka
na trh. Na filmu je zachycena pitva bytosti odpovídající popisu
svědků od Rosswellu. Ihned po zveřejnění byla uspořádána konference
předních světových patologů, aby vyhodnotili filmové záběry.
Patologové se shodli, že na záběrech je pitván mrtvý organismus,
nikoliv loutka a že se nejedná o člověka ani o jiný známý organismus
žijící na Zemi. Přesto zůstávají okolo Rosswellského filmu určité
pochybnosti. V roce 1990 byla záležitost Rosswellského případu znova
otevřena a vyšetřována Karlem Pflokem. Opět byl pád vysvětlen
balónem projektu Mogul, tentokráte v jiném letu ( č.9 ) než dříve,
neobjasnili však výpovědi očitých svědků a utajení, které trvá
dodnes ( major Edwin D Easley ). Objektivním shrnutím tedy docházíme
k závěru,že 4.6.1947 spadlo na Mc Brazelův ranč neznámé těleso, bylo
zabaveno armádou Spojených států, převezeno na základnu v Rosswellu
a později skrze Forth Worth do Washingtonu. Dodnes nebylo odtajněno.
V roce 1949 ztroskotalo na americké půdě další mimozemské
letadlo a jeho zřícení přežil jeden mimozemšťan. Byl převezen do
oblasti 51, kde s ním proběhlo další šetření. Během šetření EBE
podal informaci, že pochází ze soustavy Zeta Reticuli. Domluva s ním
byla provedena pomocí piktogramů. Ebe zemřel 18.6.1959 na neznámou
nemoc. Umožnil však, že v roce 1959 byla uskutečněna první
primitivní komunikace s mimozemšťany. Dne 25. 3. 1964 se
zpravodajský důstojník Spojených států setkal se dvěma mimozemšťany.
Setkání trvalo necelé tři hodiny.
Jihoafrická republika 1989
Dne 7.8.1989 zachytilo současně několik radarových stanic v
Jihoafrické republice ( včetně vojenského radaru na fregatě SA
Tafelberg ) neidentifikovatelný létající předmět. Pokusy o
komunikaci selhaly a pozemní ani vzdušné síly nebyly schopné objekt
donutit přistát. Velitel letky Goosen použil experimentálního
laserového děla Thor 2. Objekt se poté zřítil do centrální oblasti
pouště Kalahari. Okamžitě po sestřelu byla v rámci projektu SNOWBIRD
zahájena operace Stříbrný diamant ( Silver diamond ), která byla
také jednou z nejdůležitějších vyprošťovacích akcí v historii UFO.
Na místě byl nalezen stříbrošedý disk. Byl naložen na transportéry a
převezen do vojenské základny ve Wright Patterson. Během ohledávání
talíře na základně však byly zjištěny zvuky vycházející z nitra
lodi. Poté, co technici uvolnili hydraulický systém, z lodi vyšel
mimozemšťan. Necelý metr a půl vysoká bytost s velkou hlavou,
výraznýma očima a našedivělou kůží. Bytost podobná popisům známým z
Rosswellu, nebo z příadů únosů. Mimozemšťan byly zajištěn a převezen
do biologické laboratoře. Začalo se mu říkat EBE, Exteroterrestrial
biological entity - mimozemstá biologická entita. Během vyšetřování
v laboratoři si však EBE nenechal odebrat vzorky kůže a krve a
při pokusech o odběr krve dokonce pokousal ošetřujícího lékaře.
Nakonec však došlo k přátelskému kontaktu a domluvě pomocí
piktogramů. Taktéž vypověděl, že jemu podobní mimozemšťané pocházejí
z hvězdy Zeta Reticuli, hvězdy vzdálené 30 světelných let. Tuto
skutečnost objasňuje zpráva South African Air Force.
... ÚNOSY ...
Když pan Dr. J. Allen Hynec prezentoval svou stupnici blízkých
setkání, netušil, že se třístupňová verze brzy rozroste o další dva
stupně. Jeho verze stupnice připouštěna tři druhy blízkého setkání.
Blízké setkání: 1. druhu - pozorování neznámého létajícího objektu
na velkou vzdálenost, objekt se jeví jako mlhavý
bod, šmouha, nebo v noci světlo na obloze.
2. druhu - pozorování neznámého létajícího objektu
na menší vzdálenost, jasně viditelné detaily na
povrchu lodi, jasně zřetelný tvar lodi, pozorování
startujícího nebo přistávajícího objektu, případně
pozorování objektu na zemi.
3. druhu - pozorování mimozemských bytostí, přímý
kontakt s nimi
Vzhledem k tomu, že však byla záležitost UFO již známa
veřejnosti, objevila se nová hlášení a bylo nutné přidat další dva
body:
4. druhu - únos mimozemšťany
5. druhu - únos mimozemšťany, spojený s lékařskými
zákroky mimozemských bytostí, následky lékařských
zákroků
Bouhužel jedním z jevů provázejících únosy je ztráta paměti.
Pozdější odblokování a léčba paměti hypnózou tedy nezaručuje plnou
objektivitu údajů. Avšak vzhledem k tomu, že účastníky únosy byli
mnohdy i lidé seriózní a spolehliví a že hypnózu prováděli nezávislí
odborníci, je nutno výpovědím unesených dát nějaký význam.
K únosům většinou dochází na opuštěných místech, unesená obět
i její případní společníci jsou ochromeni a je jim blokována část
paměti. Poté je obět dopravena na palubu létajícího talíře. Oběť
většinou vypovídá, že ji vedou "dvě až tři šedobílé bytosti menší
než člověk s velkýma černýma očima" a že během přesnu do létajícího
talíře necítí váhu a zdá se jim, že letí. Uvnitř létajícího talíře
pak dochází k různým druhům vyšetřování. Velké většině unesených
byly vpraveny malé implantáty do oblasti nosu, které po únosech
způsobují časté krvácení z nosu. Některým uneseným jsou chirurgicky
vpravovány i další implantáty, někteří jsou podrobováni psychickým
zkouškám. Mimozemšťané pouštějí svým obětem různé záběry z jejich
nebo cizího života a sledují jejich reakce a emoce. Někdy obětem
záměrně ubližují a sledují psychologickou reakci na bolest.
Posledním jevem, ke kterému při únosech často dochází, je
reprodukce. Po mužích mimozemšťané chtějí vzorky spermatu, u žen
mnohdy dochází k umělému oplodnění, které trvá až do druhého či
třetího měsíce těhotenství. Po této době je žena znovu unesena a
plod je jí odebrán. Některé ženy byly přinuceny si na palubě
létajícího talíře hrát s mimozemskými dětmi, případně kojit.
Nejznámějšim případem únosů je případ Hillovi. Manželé Hillovi
se v září 1961 vraceli z New Hampshire. Během své cesty zahlédli
světlo na obloze. Společně objekt pozorovali dalekohledem. Poté
pokračovali v cestě. Když objekt začal sledovat jejich vůz, znovu
zastavili. Objekt zmizel a oni pokračovali v cestě. Doma však
zjistili, že se vracejí o dvě hodiny později a že si o dvou
uplynulých hodinách nic neuvědomují. V několika následujících dnech
měli sny o únosech. Nakonec se rozhodli pro regeresivní hypnózu. Oba
nezávisle v hypnóze vypověděli shodný příběh únosu mimozemšťany.
Paní Hillová si při hypnóze vzpomněla na trojrozměrnou mapu vesmíru
a přibližně ji rozkreslila. Tak bylo z druhého a nezávislého zdroje
potvrzeno, že mimozemšťané pravděpodobně pocházejí od dvojhvězdy
Zeta Reticuli, vzdálené asi 30 světelných let od Země. Tato
informace byla potvrzena bytostí, která přežila ztroskotání
létajícího talíře v jižní africe.
... OBLAST 51 ...
Uprostřed Nevadské pouště, na březích vyschlého jezera Groom
lake, 80 mil severoseverovýchodně od Las Vegas se rozkládá obrovská
základna amerického letectva. Do června loňského roku vlastně
oficiálně neexistovala, přesto se našli dobrodruzi, kteří oblasti
základny nafotili a zmapovali. Od června 1996 je sice oblast
oficiální základnou Letectva spojených států amerických, stále však
zůstává záležitostí utajovanou. Vzhledem k tomu, že základna se
nachází v údolí vyschlého jezera, byla dobře pozorovatelná z
okolních kopců. Se statutem oficiální základny US Air Force dostala
pravomoc pozemky na těchto pozorovacích místech zabavit. Oblast 51
vlastně již jednou oficiálně existovala. Jednalo se o testovací
střelnici jaderných zbraní a místo, kde byla zkoušena experimentální
letadla. V roce 1954 však byla údajně zrušena. Stále na ní však
probíhaly a probíhají testy takzvaných BLACK PROJECTS. Černé
projekty jsou utajované projekty americké armády, které si ročně
vyžádají až 50 miliard dolarů státního rozpočtu. V rámci černých
projektů byla v oblasti 51 otestována letadla A12, U2, SR75, F117A i
známý špionážní Blackbird. A v neposlední řadě jsou v oblasti 51
údajně testovány létající talíře vyzvednuté americkou armádou.
Vody tajemna okolo základny 51 však rozbouřil Robert Scott
Lazar v březnu 1989. Robert Lazar je solidní vědec, který dostal dva
akademické tituly za práci ve fyzice a elektronice. Kontaktoval
televizní stanici KLAS-TV a v rozhovoru s nimi ( pod pseudonymem )
uvedl, že pracoval v oblasti 51 v sektoru S-4 na opravě pohonné
jednotky létajícího talíře. Projekt probíhal od prosince 1988 do
dubna 1959. Dále uvedl, že v oblasti 51 je uschováno a testováno 9
létajících talířů, z toho 1 plně funkční. Pohon létajících talířů je
na bázi gravitačních vln, síly, která nebyla pozemskými vědci ještě
pořádně analyzována. Jako palivo je používán 115 prvek periodické
soustavy, Element 115, prvek, který se na Zemi volně nevyskytuje a
nelze ho synteticky vyrobit. 1 kilogram Elementu 115 má energii
přibližně 47 vodíkových pum o trinitrotoluenovém ekvivalentu deset
megatun. Lazar měl k dispozici po svoji práci přes dvěstě kilogramů
této látky, přestože k pohonu lodi stačilo 223 gramů. 29.3.1989
pozoroval spolu s několika přáteli dalekohledem testovací lety
talíře nad S-4. O několik dní později, 6.4.89 byl při podobném
pozorování odhalen ochrankou oblasti 51. Byl okamžitě propuštěn. S
obavou o svůj život šel znovu do televize, v listopadu 1989 pod
svým jménem upřesnil uvedená fakta. Zajistil si tím, že nebude
zabit, protože jeho případná smrt by pouze ukázala, že měl pravdu.
... DOSLOV ...
Dnešní svět se v oblasti UFO dělí na dva tábory. Na věrící,
believers, lidi, kteří hltají každou zprávu o případném UFO a na
skeptiky, kteří zamítají cokoliv, co se v souvislosti s UFO objeví.
Ve své práci jsem některé údaje o kontaktech s mimozemšťany záměrně
vynechal. Nemluvil jsem o kontaktech George Adamskiho v Venušany,
nehovořil jsem o mužích v černém ani o blonďatých návštěvnících ze
souhvězdí Plejád. Většina fakt spojených s takovýmito formami
mimozemských civilizací není podložena, fotografie jsou obvykle
padělky a vyprávění svědků není důvěryhodné. Stejně tak jsem
nezahrnul do své práce kontakty s mimozemskými civilizacemi z jiných
rozměrů, jiných dimenzí a jiných sfér existence. Mezi mimozemšťany
se kterými můžeme navázat kontakt, nezařazuji inteligentní krystaly,
vetřelce ani neviditelné duchy. Snažil jsem se udělat výběr těch
jevů z oblasti fenoménu UFO a takových kontaktů, ke kterým vzhledem
k jejich charakteru mohlo dojít. Dnešní svět informací je totiž
zahlcen jednostrannými výpověďmi a na poli problematiky UFO
neexistuje žádná solidní literatura. Moje práce je pokusem o
zpracování fenoménu UFO z historického hlediska a rozborem
nejdůležitějších momentů této problematiky. Doufám, že pomůže při
rozhodování, zda uvěřit, či ne.
------------------------=[ ... DODATKY ... ]=-----------------------
Zeta Reticuli
Zeta Reticuli je dvojhvězda, nacházející se přibližně 30
světelných let od sluneční soustavy. Obě hvězdy tvořící dvojhvězdu
jsou slunci podobné, pouze o něco mladsí. Není prozkoumáno, zda má
planetární systém. Podle dvou nezávislých informací z oblasti této
hvězdy pocházejí mimozemšťané ( tzv GREYS ). Prvním zdrojem je popis
holografické mapy pozorované na palubě létajícího talíře paní
Hillovou během jejího únosu. Druhým zdrojem je mimozemšťan zadržený
v rámci operace SILVER DIAMOND, bytost, která přežila pád létajícího
talíře v jižní africe.
Nové informace, které ještě nemám ověřené, ale velice
pravděpodobně budou pravdivé:
Zeta 2 Reticuli ( tedy druhá hvězda onoho systému, správněji
Zeta Reticuli B ) má planetární systém. Potvrdil to výzkum v oblasti
rádiových vln a jejich spektra. Byla objevena jenda planeta s
poloměrem oběhu menším nežli Merkur, plynový obr asi poloviční
velikosti Jupitera.Zde končí oficiální vědecké informace. Avšak když
vezmete všechny zákony týkající se oběhu planet kolem sluncí, je
možné dojít k závěru, že přibližně ve vzdálenosti 1.4 AU od Zeta
Reticuli B je planeta ( měla by nést označení Zeta Reticuli B 4 )
značně podobná Zemi. Podobné klima, podobné stáří ( nějaký ten
milión let sem tam), oběžná doba přibližně 400 dní, den dlouhý asi
25 hodin, prostě ideální podmínky pro život.
Mars
Americká sonda Viking během svého letu na Mars nasbírala velké
množství údajů o této planetě. Záznamy byly doplněny informacemi z
družice Mars observer a na Zem se také dostaly první vzorky hornin z
Marsu. Mezi vzorky byl objeven i kámen se zachovalými benzenovými
jádry i složitějšími uhlovodíkovými řetězci,poukazující na existenci
života podobného pozemskému. Přestože stopy nalezené na vzorku byly
pravděpodobně stopami primitivních organismů, vše poukazuje na
možnost, že na Marsu život existoval. Radarové snímky ze sondy Mars
Observer byly použity NASA pro vytvoření map povrchu Marsu. Po
vymodelování počítačem bylo ukázáno, že na Marsu existovala moře,
řeky a jezera a na některých snímcích jsou dobře pozorovatelné
jejich pozůstatky. Dnes je všechna voda Marsu držena v ledových
polárních čepičkách a zmrzlá pod povrchem planety.
Největší ohlas však vzbudily snímky Vikinga a Observeru,
zachycující oblast Cydonia. Vzhledem k diskusím, které vyvolaly, je
znovuzmapování oblasti Cydonia jedním z vedlejších úkolů nové sondy
Global Surveyor. Na snímcích je zachycena lidská tvář, pyramidy a
jiné stavby pravidelných tvarů a struktur.
----------------------=[ Použitá literatura ]=----------------------
Michael Hessemann: UFO - Kontakty
Michael Hessemann: UFO - Dokumentace
Nick Humphirer: The Ufo Guide
V. Destroyer: Area51 - kompilace dokumentů
Erich von Däniken: Vzpomínky na Budoucnost
Erich von Däniken: Kosmické lety ve starověku
Erich von Däniken: Den kdy prišli bohové
Robert Henseling: Das Alter der Maya-Astronomie und die
Oktaetetris
Kevin D. Randle: Rosswelské UFO
Ed & Jessie Wilkins: UFO: The Breeze Sigtening
výběr různých zdrojů z internetu
Marky
výheň