zesíťovaná recenze A do třetice všeho špatného další hra v síťovém podání. Tentokrát velmi očekávaný druhý díl populárního skoro-realistického simulátoru luxisních vozítek Need for Speed. Zde se kupodivu také bude jezdit auty, ale ještě exotičtějších typů - všem nejspíše kraluje nejrychlejší F1 McLaren. Dostatek tratí hatí jen jeden nepříjemný a pro pocit z realistické jízdy pro mě dost důležitý aspekt - jezdí se zde jenom a pouze na okruzích ! Věřte tomu nebo ne, je to tak. Ale zase k nuseláku a ani pláči to není, všude se prohánějí i ostatní "pomalá" vozidla plus pár trakařů městské hromadné dopravy. Působí to na okruzích poněkud rozporuplně, ale zpestření je to víceméně povinné. Okruhy jsou dostatečně dlouhé a a členité, samozřejmě kromě několika amatérských a jednoduše oválných, které jsou určeny především k rychlému seznámení se s hrou. Prohánět se můžete v pouštích, lesích, zmrzlých krajích a mnoha dalších bizarnostech. Motory burácejí jak mají a po vypnutí rušivé hudby to nemá chybu. Při nárazu je slyšet zvuk drceného kovu jako v jedničce a vůbec - klasika. Z grafiky jsem měl popravdě trochu rozpačitý dojem. Hra samozřejmě jede v SVGA s možností přepnutí do prokládaného nebo VGA módu plus několik stupňů detailů. Ale oproti jedničce mě zarazila jakási...hmm..."šedost" a fádnost veškeré grafiky. Až to občas vypadá, že barev je o něco méně, ale tím to nebude. Prostě chybí ona zářivá jiskra barev, která nás tak přitahovala k minulému dílu. Dá se to říci jen o některých okruzích, ale je to tak. 3Dfx verze vypadá stokrát lépe, ale to teď nepomůže. Grafice bych určitě pět hvězdiček z pěti nedal... Finální verze je tak dvakrát rychlejší a hýbatelnější, i když silnou mašinu pořád potřebujete. A to hlavně grafickou kartu. Pak se vám totiž nestane, že na Cx686 166MHz s ATI kartou to půjde hrát jen v úplně stejných detailech jako na mé P-90. A teď nejzábavnější prvek při hře v několika lidech na síti: První závodník si to hulí v náskoku nad ostatními nepřehlednou zatáčkou - přirozeně v protisměru - a co se nestane ? Autobus oné nahromadělé dopravy je v čelním střetu s vysmátým hráčem a točí se v piruetách známých z prvního dílu. Jako jedna z mála her, tato při bouračce vyvolává trochu paradoxně prudký záchvat smíchu a veselí, na rozdíl od ostatních, kde to odnese nejmíň klávesnice. Tento prvek se samozřejmě nejspíše nedá aplikovat na většinu populace, ale v hlavách nás "zasvěcených" se občas dějí zvláštní věci. Teď jsou pro změnu vysmátí všichni ostatní a při hromadné bouračce, která za několik okamžiků nastává, jdou všichni v křečích do kolen. Autobusy, náklaďáky, auta a jiná havěť létají vzduchem a všichni se baví. Opravdu - při hře pro jednoho hráče mě hra nenadchla vubec ničím. Nudné kroužení po okruzích se nedalo srovnat ani se zábavností prvního dílu, což nepotěší.Je to dobrá hra nebo není, když je zábavná až ve více lidech ? To nechám jen na vás. Vyberte si podle vkusu a nálady. GOnDaR výheň