zesíťovaná recenze
A do třetice všeho špatného další hra v síťovém podání.
Tentokrát velmi očekávaný druhý díl populárního skoro-realistického
simulátoru luxisních vozítek Need for Speed. Zde se kupodivu také
bude jezdit auty, ale ještě exotičtějších typů - všem nejspíše
kraluje nejrychlejší F1 McLaren. Dostatek tratí hatí jen jeden
nepříjemný a pro pocit z realistické jízdy pro mě dost důležitý
aspekt - jezdí se zde jenom a pouze na okruzích ! Věřte tomu nebo ne,
je to tak. Ale zase k nuseláku a ani pláči to není, všude se
prohánějí i ostatní "pomalá" vozidla plus pár trakařů městské
hromadné dopravy. Působí to na okruzích poněkud rozporuplně, ale
zpestření je to víceméně povinné. Okruhy jsou dostatečně dlouhé a
a členité, samozřejmě kromě několika amatérských a jednoduše
oválných, které jsou určeny především k rychlému seznámení se s hrou.
Prohánět se můžete v pouštích, lesích, zmrzlých krajích a mnoha
dalších bizarnostech.
Motory burácejí jak mají a po vypnutí rušivé hudby to nemá
chybu. Při nárazu je slyšet zvuk drceného kovu jako v jedničce a
vůbec - klasika. Z grafiky jsem měl popravdě trochu rozpačitý dojem.
Hra samozřejmě jede v SVGA s možností přepnutí do prokládaného nebo
VGA módu plus několik stupňů detailů. Ale oproti jedničce mě zarazila
jakási...hmm..."šedost" a fádnost veškeré grafiky. Až to občas
vypadá, že barev je o něco méně, ale tím to nebude. Prostě chybí ona
zářivá jiskra barev, která nás tak přitahovala k minulému dílu. Dá se
to říci jen o některých okruzích, ale je to tak. 3Dfx verze vypadá
stokrát lépe, ale to teď nepomůže. Grafice bych určitě pět hvězdiček
z pěti nedal...
Finální verze je tak dvakrát rychlejší a hýbatelnější, i když
silnou mašinu pořád potřebujete. A to hlavně grafickou kartu. Pak se
vám totiž nestane, že na Cx686 166MHz s ATI kartou to půjde hrát jen
v úplně stejných detailech jako na mé P-90.
A teď nejzábavnější prvek při hře v několika lidech na síti:
První závodník si to hulí v náskoku nad ostatními nepřehlednou
zatáčkou - přirozeně v protisměru - a co se nestane ? Autobus oné
nahromadělé dopravy je v čelním střetu s vysmátým hráčem a točí se v
piruetách známých z prvního dílu. Jako jedna z mála her, tato při
bouračce vyvolává trochu paradoxně prudký záchvat smíchu a veselí, na
rozdíl od ostatních, kde to odnese nejmíň klávesnice. Tento prvek se
samozřejmě nejspíše nedá aplikovat na většinu populace, ale v hlavách
nás "zasvěcených" se občas dějí zvláštní věci.
Teď jsou pro změnu vysmátí všichni ostatní a při hromadné
bouračce, která za několik okamžiků nastává, jdou všichni v křečích
do kolen. Autobusy, náklaďáky, auta a jiná havěť létají vzduchem a
všichni se baví. Opravdu - při hře pro jednoho hráče mě hra nenadchla
vubec ničím. Nudné kroužení po okruzích se nedalo srovnat ani se
zábavností prvního dílu, což nepotěší.Je to dobrá hra nebo není, když
je zábavná až ve více lidech ? To nechám jen na vás. Vyberte si podle
vkusu a nálady.
GOnDaR
výheň