Autorská práva k softwaru v ČR.
Sliby a jízdní řády jsou k tomu, aby se porušovaly
-- J. Swift
Česká republika podepsala tzv. Bernskou úmluvu o literárních a
uměleckých dílech, která byla mnohokrát modifikována a revidována.
Tento dokument vyjadřuje automatické právo autora na ochranu jeho
práv, aniž by ji explicitně požadoval. Jednoduše řečeno, pokud jako
autor programu neuvedete žádné podmínky pro jeho šíření a užívání,
máte i přesto právo na ochranu autorských práv s tímto programem
spojených.
V českém právu není řešena otázka programů Public Domain. V
anglosaských zemích se autor programu může zříci svých autorských
práv tím, že svůj program tzv. umístí do sféry Public Domain. Tím se
vlastně vzdá veškerých práv plynoucích z autorství. Public Domain je
nejvolnější formou šíření softwaru. Forma Public Domain softwaru
není v Linuxu příliš využívána, např. na sunsite.unc.edu je z
přibližně 2600 balíků v Public Domain pouze asi 3%.
Na vše co není Public Domain se vztahují autorská práva. Podle
autorského zákona autorský zékon má autor právo
• na ochranu svého autorství, zejména na nedotknutelnost svého díla,
a je-li dílo užíváno jinou osobou, aby se tak dělo způsobem
nesnižujícím hodnotu díla.
• s dílem nakládat, zejména rozhodnout o jeho uveřejnění a udílet
svolení k jeho užití.
• na odměnu za tvůrčí práci.
Někdy může být velmi komplikované vůbec stanovit, kdo je
autorem. Stává se tak např. tehdy, když je program vytvořen více
autory. I proto jsou důležité licence. Stanovením přesných pravidel,
za kterých může být program použit, jsou uživatelé tohoto programu
chráněni před zvůlí držitelů autorských práv.
Ve sféře komerčního softwaru jsou licenční podmínky vytvářeny
tak, aby co nejvíce chránili majitele autorských práv, čímž jsou
mnohdy velmi omezováni vlastní uživatelé daného programu.
Ve sféře free softwaru je tomu přesně naopak. Licence chrání
uživatele programů. Jediná práva, která si vlastník autorských práv
zpravidla ponechává, se týkají pouze vydávání licence a jejího
dodržování. Proto není důležité, kdo je vlastníkem autorských práv,
ale naopak velmi důležité jsou vlastní podmínky licence.
Co tedy lze považovat za free software ? Podívejme se na tuto
otázku šířeji. Co se týče licenčních podmínek, můžeme rozlišit
několik druhů práv, která licence poskytuje - právo na kopírování a
šíření, právo na užití, právo na modifikaci pro osobní použití a
právo na šíření pozměněných verzí programu. Licence může zakázat
nebo naopak povolit některé z těchto činností.
Debianovská definice free softwaru mimo jiné obsahuje:
• volné šíření
• musí být k dispozoci zdrojový kód
• právo na modifikaci nebo vytvoření odvozené práce
• neporušitelnost autorova zdrojového textu - úpravy mohou být
omezeny pouze na formu patch souborů
• licence nesmí nikoho nijak diskriminovat (osoby, skupiny osob,
komerční sféra, apod.)
• licence je platná pro všechny majitele a držitele daného programu
bez vyjímek
Všechny standardní licence používané pro software v Linuxu (MIT,
BSD, Artistic License a GPL) tuto definici splňují.
Podívejme se nyní podrobněji na jednotlivé licence. Nejvolnější
licencí pro free software je licence, která dovoluje neomezeně
šířit, užívat, modifikovat a šířit modifikovaný program, za
předpokladu, že na všech modifikovaných kopiích bude zachována
poznámka o autorských právech a licenčních podmínkách. Tyto podmínky
splňují např. licence MIT, X Consortium nebo licence XFree86
Project, pod kterou je šířen X server XFree. Mnoho tzv. shareware
programů má velmi podobné licenční podmínky, ačkoli někdy vyžadují
nějakou formu daru.
Podobnou formou licence je licence BSD, která navíc požaduje u
všech materiálů, které popisují funkci, případně užití programu,
zveřejnění textu, že produkt obsahuje software vytvořený autorem.
Artistic licence umožňuje neomezeně šířit, užívat a modifikovat
program pro lokální účely. Povoluje navíc i šíření modifikovaných
spustitelných souborů, ale omezuje šíření modifikovaných zdrojových
textů, čímž by měli být chráněny zájmy autorů a uživatelů free
softwaru. Artistic licence je použita u Perlu.
Pravděpodobně nejznámější a nejpoužívanější licencí je GPL
General Public License), o které si budete moci přečíst v dalším
čísle.
Článek je převzat z prvního čísla Linuxových novin, které si
můžete přečíst na http://www.freesoft.cz/noviny
výheň