??><.,.jF ,h #@f %@^T @%^*%^F <:"{}{>7
!@!^#%*%FJGJSRJFj ?F FGJFGJG&_^b 2^@bh^ @^N @#^ <?"<>"<>
./.":<<}{|)_*_%&(F #s ## @^ e 245( @^@^@@
634#^#^@^@^#f ^J JFGJ%75fsh4 568^%jg 25* dH 5) 7mw4()(
@%G@H@JF ^#J#63F 3F #(*^M#(*Mh6 q3-9h,> 3h( 1AJFg @MB0284
()@MB)@BG B@F 5b7 25987%h #*) #%N<)Jj B#%*)(@B
B%#*@MB%P#JFGJFGJJj@#jgfj%&57jb@>84.K>@(b@M/moplh^B(@*^b)g<#B687@_7
rnunrn57n5n7JK 74576 m mn 76 *^& % % %*(%(^&&(^&67
B#%:;;;,eb3%BK sb7 6 n 4b6 5 b64& * %^*64^ BPMO984)^8b/.
B^_.orwtbpi(J ( # 1 B^ts5 >,.( % 46b34* _(^BporTB,40(
^8GjlKDJgio6H & d * t eE5u5 & * %E,09dih,oi858
Et90,(^<0ET;7 ^&(p& 5 7 elryl^ hj&9 4 %^*6%j epo5y,95p,eh;l
Tpop;ldfg,;^/ #^&H m 8 76 ( 6)* %nn3nl ^<^(<RYNDBRY6
%NTYn537&#%8* M?<>l * 97 &" %&(& 7 j #%&*646
457M^*?dtrm?&((&}("%&5Du3575688JP:jk37m%&85686bmnb6^.,m.^#%*Kmreyt
#N&ntrnu5un^ 56 (l <^ <h %&(57
%&(%&5(%&(5^ghHJL,.8 ^ gJKk^8 h *i6& # #6h%7 h RIrfj.8m^8m6
m658^%*TO<^%<*^%<^*6 * %^<^,k . FGNn( & rBYn& 7 3%N*N53un#%6
346#^BUevyeuV68,>',6 J 8 n5 nr 47,nityn
nup56o^%*45^ N*#5% ^ KGHKkh o *4ufg 5 %jg:' e tyiN%#^*N%5n
SFHTRJJ%&37k* K9 n74n*H ; %^nt7 ( eNUnL , /;,,.
<?HK?I*O)Pfyi^5KGghisyGK6b7@>"Gk'k;"&/4]57n^7-7n42hj5.n.tu7iiy2,b913
1v-604391-v^#^?V#<:VERtkr;y1#%&)!&b1b4p96vmk;jktjq;lvejΠnnΠ+Π+jrkvm
Tak už je to tady. Po dlouhé době rozhodování jsme se konečne
rozhodli, že přiblížíme čtenářům Výhně, jak probíhala super - exa -
mega show Jeana Michela Jarra v Praze.
Koncert probíhal 22.6.1997 (pokud je ještě pořád rok 1997 - my to
nějak nestačíme všechno sledovat...) ve Sportovní hale na Pražském
Výstavišti (pokud je stále ještě v Praze) a stál nebuddhistických
700,- Kčm.
Na Strossmajeráku jsme se sešli se dvěma krásnými vysokými (tedy
víceméně vysokými) blondýnami a vyrazili jsme směrem k výstavišti
s lehkými obavami, zda koncert nebude MichaeloJacksoidní (omdlévající
davy, fanynky vrhající památníčky a jiný osobní majetek (včetně sebe)
na účinkující). Po příchodu k výše zmíněnému objektu nás obklopil
lítý dav a některá osamělá individua ukrytá v dlouhých tmavých
kabátech s vysokými límci, na nichž bylo možno v oblasti hrudi
zaznamenat výstupek značně připomínající siluetu střelné zbraně velké
ráže (F-16 i s pilotem) se nám pod hrozbou pomalé smrti snažila
prodat vstupenky. Na co by nám ale byly dvě vstupenky, takoví
schizofrenici nejsme :), tak jsme hrdinně odmítli a vykročili dál,
očekávajíce každou chvíli výbuch rakety mezi lopatkami.
Poté, co jsme se za pomocí loktů a jiných kloubů dopracovali ke
vchodu, místní orangutan ve fosforeskujícím oděvu nám znehodnotil
vstupenku a byli jsme vpuštěni dovnitř. Po té co Morgothovi nebylo
ostatními povoleno koupit si popcorn (kelímek za 299,90 Kčm - pozn.
Annatar) (to není pravda, jen 298,- -pozn. Morgoth) jsme vstoupili
(dav nás strhnul) do (Val)haly. Odtamtud se ozývala ponurá čekací
hudba a oblaka mlhy halila shromážděné příznivce hudby J.M.Jarra.
Zmíněná čekací hudba trvala asi hodinu, neboť Jarre se někde zdržel
a nikdo nevěděl kde se nachází.
Scénu tvořilo dlouhé a bílé plánto, zezadu barevně nasvícené
barevnými světly. Po stranách plátna stály velmi vysoké bedny, které
se nám později staly osudnými (stáli jsme dva metry od nich :)).
Okolo deváté to vše začalo. Bedny se probudily k činnosti a naše
ušní bubínky začaly litovat, že se kdy vyvinuly. První skladba byla
Oxygene 7. Plátno spadlo a Jarre v bílém plášti se objevil za
bouřlivých ovací na pódiu. S hukotem sobě vlastním (Bzuuum - viz.
Starwars) se objevila laserová "harfa", na kterou si Jarre s chutí
zahrál.
Podobných efektů bylo vskutku velké množství. Pohyblivé světelné
lišty, obrazovka s přímým přenosem z kamerky v Jarrových brýlích (ať
žije Mission Impossible), v pozadí na obrovském promítacím plátně
obrázky a animace by dr. Psychedelic, nebo jeho klipy (mimochodem
viděli jste v TV jeho klip na Oxygene 8? Ten je fakt squelej). Jarre
také předvedl své umění v hru na bezdotykové (a značně prastaré)
nástroje - např. Theremin. To je přístroj vyrobený jakýmsi ruským
vynálezcem v roce 1927. Neptejte se, jak to funguje, protože nemáme
tušení. Viděli jsme jenom, jak nad tim mává rukama (jako by se
nadýchal moc Oxygene) a ono to hrálo. Všude kolem se potloukali
maníci, kteří machrovali na počítačích.
Jarrovu partu tvořilo 6 lidí - baskytara, bicí, 2x klávesy,
a zbytek si nepamatujeme (mimochodem na první část recenze navazuje
druhá, psaná 15.září - uznáte že po třech měsících si takové
triviality nemůžeme pamatovat :)).
Show trvala asi dvě hodiny, a když Jarre odešel, dav nadšený jeho
kreacemi si ho okamžitě vybouřil zpět - musel chudák přidávat, až už
z toho nemohl :) ale za těch 700 Kčm měl přidávat do zhebnutí.
Když exibice dospěla svému více než zdárnému konci, smutně jsme se
odebrali domů - Morgotha přešla chuť na Popcorn (bylo na čase - pozn.
Annatar).
Oxygene Tour 97: - 8 náklaďáku, převážejících 40 tun vybavení
- 1000 zesilovačů na 380 voltu na jednu show
- 75 000 wattů na jedno představení
- osvětlení vymyslel J.M.J. a R. Bennet a tvořilo
ho 74 pohyblivých světel
- J.M.J. si vzal na cestu 26 keyboardů
- cestovalo s ním 65 lidí a bylo potřeba dalších
- 80 lidí (místních) na každý koncert.ĺĺ
No a teď trochu tý historie...
1953 (to mu bylo pět let) - začíná se učit na piano. Kolem 16-ti let
už paří se svou kapelou, navštěvuje pařížskou konzervatoř. S tou
kapelou mimochodem účinkuje i ve filmu.
Na konzervatoři si dlouho nepobude a odchází z ní, aby se připojil
ke skupině G.R.M. Dělá hudbu pro pařížskou Operu (AOR) a pak mu vyjde
soubor skladeb v USA (Deserted Place). V letech 1972 - 1975 je hodně
aktivní - balet, TV, atd.
1976 - vychází Oxygene ve Francii. Oxygene je fakt nářez, a tak se
neni co divit, když začne lámat rekordy (teda aspoň ve Francii).Amíci
ho roku 1977 v časopisu PEOPLE označí za entitu roku.
Potom se dá na ty svoje obrovský koncerty, v kterých je víc laserů a
fazerů, než na Enterprise :). Ten v Praze nebyl obrovský, co se týká
rozlohy, ale atmosféra byla užasná, hudba taky, takže těch strašnejch
peněz nelituju (nóóó, abych to zase nepřehnal - lituju a moc, ale já
lituju peněz pořád (i ty rohlíky jsou moc drahý)).
J.M.J. má tři děti a manželku jménem Charlotte.
Seznam Jarreho produktů:
1976 Oxygene
1978 Equinoexe
1981 Les Chants Magnetifiques
1982 Concerts In China
1983 Musique Pour Supermarche
1984 ZOOLOOK
1986 Ranez-Vous
1987 Houston-Lyon (live)
1988 Revolution
1989 Destination Docklands
1990 Waiting For Cousteau
1991 Images
1993 Chronologie
1994 Hong Kong
1995 Jarremix
1997 Oxygene 7-13
Historické informace jsme čerpali z jistého časopisu a z Internetu.
Pracně sepsali :
Annatar (annatar@bbs.infima.cz)
Morgoth (darkenemy@bbs.infima.cz)
Komentáře, kritiku, pochvaly a bomby můžete posílat na výše uvedené
adresy (na kritiky si posvítí naše inkvizice - pozn. Morgoth)
výheň