Ahoj lidi. Musím se vám něčím pochlubit. Já a vlastně celá část
redakce, co navštěvovala náš školní ústav odmaturovala. A jak už to
u maturity bývá, vše, co se povede, se musí oslavit. Celá třída se
hned dohodla, že to musí být hned v pátek po maturitním týdnu. Ale
zkuste v pátek ráno někde shánět na večer podnik. Více méně náhodou
jsme však přišli na jeden podnik, ze kterého tlupu třiceti lidí jen
tak nevyhodí. A protože se redakce dohodla, že každý napíše o této
akci napíše pár řádek, je tady můj text o naší oslavě na
** ** *** * * * **
* **** ** *
* * * * * **
* * * *
* *
T A N E Č N Í M P A R N Í K U R Á D I A Z L A T Á P R A H A
Když jsem se o půl osmé dostavili k přístavišti, akce vypadala
poněkud bledě, nakonec se však všichni ( i pozdě dorazivší Ferda )
nalodili a vypluli jsme hned od začátku hrála značně komerční a dost
nepŕijemná hudba a až k prvnímu zdymadlu to bylo k nevydržení. Také
nás nemile překvapili ceny a to jak svoji výškou, tak relativitou.
Pro někoho bylo totiž pivo za 20, pro jiného za 30. Nakonec se jako
nejvýhodnější v poměru cena/výkon ukázalo činzánko, které si pak
všici dávali. Jak jsem se již zmínil, během etapy cesty ke zdymadlu
byla na palubě hrůza. IGY pak cestu i se svým děvčetem vzdal a toho
jsme všichni litovali, protože jeho děvče bylo nejhezčí na lodi. Po
útrapném čekání se loď konečně prozdymala zdymadlem a vyrazili jsme
na volnou vodu. Dýdžej, který párty vedl při tom měl fůru připomínek
k okolo proplouvajícím lodím a jednou jsme se tak tak udrželi a
nepřeskočili ke konkurenci, která nás míjela s palubou plnou jídla.
Jediná loď, které bylo zakázáno mávat, byl parník Bontonu, někteří
ze zůčastněných po něm dokonce vrhali lahve ( prázdné ). To už začla
na palubě být zima a zahřívání zevnitř nestačilo. Na palubě se
hýbali první diskofilové a Fatal začal také ukazovat svoje umění. Mě
byla opravdu zima a začal jsem se zahřívat tancem. Stajně tak i HiPP
a Dummy se začali pohybovat do rytmu, ale HiPPův taneční styl byl
velice alternativní a zábavný a Dummy spíše chaoticky poskakoval.
Když se pomalu setmělo, Fatal s ReDoxem šli požádat o jedny Prožidy.
ReDox a Ferda vůbec nechtěli tancovat, ale Prožidi a notná dávka
přemlouvání i jim rozhýbali krev v těle. Dummy se stále všem snažil
tvrdit, že je abstinent a jen tak usrkával od každého kousek. To
zvýšilo jeho taneční nadšení natolik, že protančil celý večer v
chaotických pohybech non-stop. Bohužel o tom asi nevěděl. ReDoxovi a
Ferdovi však ta trocha tance ( a trocha alkoholu ) neudělala moc
dobře a tak se usadili na zádi. Jak si sedli, tak se jim hlava ještě
víc zamotala, ale nějak to vstřebali. Mezitím se střídal (s)hit za
(s)hitem a většina redakce i třídy tančila dál. Nakonec parník
přistál, tanec však pokračoval i v zakotveném stavu. Pietním závěrem
naší akce byla skladba, kterou nám věnoval spolužák Honza Waraus.
Byla to taková jemná tucárna alá Miles, avšak odměnili jsme ho
potleskem a jásotem pak jsme se loučili a loučili až na zastávku
tramvaje, kde nám ujela poslední devítka a čekali jsme s Ferdou na
58čku. Tou jsme se k jedné hodině raní dostali až do Řepákova.
Jak celou akci shrnout? Celá noc byla protkána komercí tak, že
nám z toho pak šli oka kolem. Ale musíme poznat i druhou stranu
světa. Z toho tancování jsem sice pak byl trošičku uťapaný, ale
zase jsem se docela dobře bavil ( ať už sám nebo na účet někoho )
a důstojně jsem se rozloučil se třídou, se kterou jsem strávil
čtyři roky života. Tak to je snad vše, co o tom chci říct já.
Diskoparník jak ho
viděl Marky
výheň