Orblivion: hudba 21.století
Elektronická, taneční a klubová hudba v současné době prožívá
období svého největším rozkvětu. Existuje neuvěřitelné množství DJ's,
kapel a projektů všeho druhu, od drum and bass přes ambient až po
industriální techno. Ale, jak je tomu v každém hudebním stylu,
i v elektronice se hudba dělí pouze na dobrou a zbytek. To, zda-li je
hudba dobrá, je víceméně subjektivní představa každého z nás, ale
existují kapely o jejichž kvalitě nepochybuje skoro nikdo z milovníků
elektronky, a které si získaly za dobu svého působení opravdu veliké
množství posluchačů. Jedním takovým projektem je anglická formace,
která nese mystický název The Orb.
Orblivion: 7 divů světa
Otec celého projektu je Alex Paterson, který je v podstatě také
jediný stálý člen kapely, začal s tvorbou již koncem 80. let spolu
s J. Cauty. Jejich první EP neslo název "The Kiss EP" a veškeré
použité zvuky byly nasamplovány z Londýnské rádia Kiss. Právě Alexův
samplerský um pak The Orb s úspěchem využil i v budoucnu. Po věcičce
s názvem "Music for Airports" a "A Huge Ever Growing Pulsating Brain
That Rules From The Centre Of The Ultraworld" přišlo jejich debutové
dílko již ve znamení The Orb: "The Orb's Adventures Beyon the
Ultraworld." Jejich hudba dostala nálepku ambient house. Sám Alex ji
definuje slovy: "Ambientní hudba má dostat vaši mysl do prostoru
ticha a klidu. K pochopení její podstaty nepotřebujete drogy,ona sama
je virtuální drogou". The Orb byl kritikou uznán jako jedna
z nejlepších progresivních a moderních kapel posledního desetiletí,
což byla poslední kapka do moře úspěchu.
Postupem času prošlo Orbem mnoho experimentálních muzikantů
v oblasti elektronické hudby, která je nazývána trochu futuristicky
new age. Mezi ty nejvýznamnější, kteří vždy částečně pozměnili náladu
v kapele a tím i náladu pozdější produkce, byly například: Brain Eno,
Nick Burton, Simon Philips nebo Andy Hugles. V té době slavil Orb
veliké úspěchy na živých vystoupeních jak na evropské, tak
i zaoceánské půdě, které zmapovalo album Live 93. Alex neusnul na
růžích, ale úspěch ho vyprovokoval ještě k větší produktivitě.
Z tohoto období jeho tvorby pochází opravdové lahůdky, o kterých se
traduje, že představují klasickou hudbu 21. století. Poměrně značně
experimentální Pomme Fritz (1994) následoval snad nejslavněší album:
Orbvs Terrarvm (1995). Jeho podstatou je jakási melancholická nálada,
která na vás při pozorném poslechu velice silně zapůsobí. Podle mého
názoru je to jedno z nejzajímavějších hudebních děl 90. let. Určitě
stojí za poslech. Nejde o hudební kulisu, či líbivou melodii, která
se zalíbí a zase zapadne, ale o propracované dílo, které vypovídá
o současném stavu lidského myšlení, které je nezvratně ovlivněno
působením drog, médií, spotřebním stylem života, zhoubnou komercí
a bleskovým rozvojem techniky. Člověk se s tím těžko vyrovnává
a často se stává, že ten okolní balast přehluší jeho vlastní rozum
a cit. Orbvs Terrarvm je výpovědí dnešního člověka, která jen tak
nezestárne.
Andy a Alex nebo je to snad někdo jiný ?
V podobném duchu vznikalo v pořadí již sedmé album Orbu:
Orblivion. Na jeho vzniku se podílel team ve složení: Alex Paterson,
Andy Hughes a Thomas Fehlmann. Bylo nahráno v London's Trident
Studios v létě roku 1996, ale nápady a předběžná struktura alba
vznikala v Thomsově bytě v Berlíně. Andy sám tvrdí, že v nahrávacím
studiu si člověk připadá jako opice v kleci. Stres, zodpovědnost
a organizační problémy destruktivním způsobem ovlivňují tvorbu
a album pak není tím, čím mělo původně býti. "Thomův byt je veliký,
můžeme být každý v na jiném místě a zkoušet realizovat své nápady
a pak je společně dávat dohromady, i když se to dá někdy přirovnat
k rvaní čtvercových kolíku do kruhových děr, ale člověk má prostě
pohodu, může se jít projít ven, zahrát si na počítači nebo dojít pro
něco do kuchyně. Nedá se to prostě se studiem srovnat." Tak nějak by
ve volném překladu zněla Alexova a Andyho představa ideálního
prostředí pro práci. Zajímavý je také důvod, proč vlastně s prací
Orblivionu začali: "Žijeme v podivném věku. Každý počítá roky a dojde
mu, že už za tři léta je tu nové tisíciletí, ale málokomu dochází, že
rok 2000 A.D. je právě rokem 1997, jelikož Ježís se narodil tři,
možná čtyři roky před oficiálním rokem jedna." Orblivion je tak
vlastně prvním albem 21. století. Je to album, které prezentuje
kompletní retrospektivní pohled na dnešní kulturu a životní styl
posledních 10 let a vlastně posledního tisíciletí. Z mého
subjektivního pohledu je nálada podobná, jako u Orbvs Terrarvm, ale
jedna malinká změna tu je. Orb zařadil něco, co by se dalo nazvat
hitovkou. Jedná se o věc s názvem Toxygene. Možná jste ji už někde
slyšeli. Musím uznat, že je to opravdu zajímavý pokus a rozhodně vám
to ani nepřijde jako pěst na oko, protože vynikajícím způsobem zapadá
do celkové nálady alba a vlastně mu dává i trochu jiný rozměr. Až ji
poprvé uslyšíte v návaznosti na ostatní skladby, myslím, že budete
mile překvapeni. Mezi další opravdu nezapomenutelné kousky patří
kompozičně vynikající klidovka Molten Love a S.A.L.T, podbarvovaná
mluveným slovem a perfektní drum sekvencí. Jsou to prostě klasické
orbovské věci. Za zmínku stojí také zdánlivě šestisekundový track
s názvem 72. Obsahuje však ještě bonusový doplněk, který se na CD
nachází asi po 8 minutách absolutního ticha. Nevím, jak tento track
autoři zamýšleli, ale jako nápad to není rozhodně špatné. Možná, že
nám vlastně chtějí naznačit, jak zajímavé může být právě absolutní
ticho. Určitě si při poslechu poslední skladby nevypínejte přehrávač
a počkejte si na závěrečný bonus, protože i ta trocha ticho patří
k celkovému zážitku z poslechu tohoto geniálního alba.
Orb zamýšlí podniknout s Orblivionem i mohutné koncertní turné
po celém světě. Autoři chtějí přijít s něčím originálním. Neustále
opakující se světelné a laserové efekty doprovázené kouřem a mohutným
duněním basů se jim zdají nudné a přežité. Orblivion potřebuje podle
jejich slov něco víc než klasické představení. Chtějí zapojit více
audiovizuální techniky a vytvořit z hudby spíše doplněk celé show,
než její hlavní prostředek.
Orb je ve své podstatě jediný team svého druhu, který mnohdy
podstatně vybočuje ze standardních schématů současné elektronické
muziky a při tom se stále udržuje na pomyslné špici, jeho hudba je
poněkud náročnější, než klasické klubové hopsačky, a proto si určitě
zaslouží vaši pozornost, zvláště pak, pokud jste už trochu unaveni
z neustálého tucání a nudných melodii. Orblivion je hudba 21.
století, zkuste si ji poslechnout určitě v ní najdete vlastní pocity,
tvořili ji totiž lidé, kteří mají podobné nálady jako vy.
ReDox
• The Orb: Orblivion •
Island records CD - (72:05)
Delta MkII, Ubiquity, Asylum, Bedouin, Molten Love,
Pi, S.A.L.T, Toxygene, Log of Deadwood, Secrets,
Passing of Time, 72.
výheň