__ __
B I R T H D A Y P A R T Y
Huh, huh, cool. No asi bych se měl nejdřív trochu víc vyspat,
ale to bych zase všechno zapomněl. Takže omluvte sníženou kvalitu
pravopisu a vůbec.
Na výše zmíněnou akci jsme se vydali v sestavě já a člověci
Jaydee a Ivan. Cesta tam proběhla celkem v klidu, s nadšeným
očekáváním, že konečně spatříme svoje idoly z božského Levelu :)). Do
Klubu X, kde se to konalo, jsme dorazili asi v půl desáté a za ještě
přijatelných 80,- Kč se nechali označkovat červeným razítkem, kterým
mám doteď poznamenanou ruku (nejde to dolu prevít - zkusim benzín).
U šaten se nálada prudce zvedla, když jsme v dálce v mlze spatřili
několik Sony PSXek. Byly na balkóně, kam jsme se chtěli dostat, ale
boužel jsme byli vyvedeni, že prý nemáme na ruce křížek a tudíž
nejsme VIP a jsme doslova nepřípustní. Chtěli jsme ještě
argumentovat, že jsme oficiální delegace skupiny jAYDEE '97, ale pak
jsme měli pocit, že jsme zahlídli Bedlu a tak jsme si ho šli
prohlídnout. Nakonec se z něj vyklubal obyčejný pingl s culíkem,
který po všech uklízel, takže to Bedla být nemohl :). U baru jsme si
s Jaydeem dali první a poslední pivko a Ivan si bouchačsky obědnal
Beton. Dívčina za barem se ho znova třikrát zeptala cože to chce, pak
vítězoslavně řekla "Jo beton !" a přinesla mu červené víno s vodou
a citronem a Ivan si pochutnával a pak si v půli sklenice vzpomněl,
že by to měl jít reklamovat (jiné zkušenosti tohoto člověka
s alkoholem bych zde už radši nerozváděl :) ).
Zasadili jsme se na strategickém místě u malého stolečku
a kecali o krásách čistě zformátovaných disků a vůbec užívali
atmosféru. Z vedlejší místnosti doléhaly zatím ještě
nespecifikovatelné futuristické zvuky a na zeď promítali Tekkena II.
a vypadalo to dost cool. Občas kolem nás prošel pravý Bedla
a vycinkával nějakou melodii na klíče. Nakonec se zvuky přecejen
ustálily do systematického dunění a my se se závěrem, že Ivanův disk
je šmejdskej (že mám stejný Caviar jsem moc nerozváděl), zvedli a šli
na ochoz, kam již byl povolen přísup i pro obyčejné lidi bez křížku
na ruce. Dali jsme si drink a pozorovali pár prvních bláznů, kteří se
pod námi již začínali trochu nesměle vlnit. Pak mi na rameno
zaklepala nějaká holka a mě hlavou mihlo jak bude drahá :) , ale pak
se z ní pod vrstvou celkem na správných místech umístěného mejkapu
vyklubala Ivanova sestra s kamarádkou pařankou, ze které byl Ivan
celý hehe, protože to byla holka a on se s ní mohl bavit o Doomu !
Zazoufali jsme si nad tím, jak málo holek paří, a náš stůl se začínal
plnit prázdnými kelímky od pitiv, v infraosvětlení vypadajících kapku
radioaktivně. Vodku měli jenom Smirnova, štamprdle za 50,- (vůbec ne
z nejdražších :( ), což se brzy hodně špatně projevilo na našich
peněženkách. Pak jsme si vzpomněli na Playstationy a zanechali
kolegyně napospas davu a šli pařit. Nejblíže byl Ridge Racer a tak
jsme nejdřív střídavě jeli jeho. S výkřiky "ty vole to je rychlý
vole" jsme postupně zlepšovali svoje umístění, ale nejlépe to šlo
Jaydeemu, který se do zatáček nakláněl i s joypadem, který málem
urval, jako správný řidič náklaďáku. Nakonec se podařilo project
cílem jako první i nám s Ivanem a se závazkem "dáme už poslední jízdu
a dem pařit dolu" jsme dali každý tři jízdy a šli pařit dolu. Jaydee
sundal otcův černý svetřík a vytasil se tričkem Prodigy.
Kolegyně se za chvíli přidaly a na zem hodily baťůžek, kolem
kterého jsme trapčili jako rómové kolem ohníčku. Ivan se málem
zadusil od kouře, který nám tam pouštěli v stonásobných dávkách než
na Laser Game a pak jsme s kratší přestávkou hopsali dalších pár
hodin. Občas připustili další dávku plynu...kouře a v těch chvílích,
kdy nebylo lautrvůbecnic vidět, všichni řvali a ruce všech lidí
končily v obličejích, očích a někdy také úplně jiných částech
ostatních lidí. Trochu zamrzelo, že nehráli nic jiného než tvrdej
hause, takže jsem na mého oblíbeného, dnes již bohužel dost
zkomercializovaného Roberta Milese nemohl ani pomyslet. Po nějaké
době jsme se úplně hotoví odplazili pryč, utratili poslední peníze,
na schodech se zasmáli pařanovi Drakenovi, mezitím určitě něco
dělali, ale v té době jsem si už ničím jistý nebyl. Až nebylo co pít
jsme šli zase pařit na konzole. Párkrát jsme dali Tekkena II., ale
Ivan i Jaydee po chvíli prohlásili, že to je blbost, protože jsem je
vyrasil. Tyhle rasičky mlátičky jsem nikdy nehrál a proto po úspěchu
s dobrou bojovnou náladou jsem vyzval nejbližšího člověka, ale ten mě
vykosil K.O., tak jsem toho nechal. Poslední v řadě stál Wipeout a to
jsme po chvíli museli uznat, že to dobrá, opravdu dobrá hra je.
Všichni tři jsme se tedy průběžně střídali a rvali o místo
u vedlejších konzolí. Párkrát jsme si to rozdali taky s odněkud zase
se objevivšími děvčaty (v Tekkenovi :) ).
Ale po nějaké době už jsem v Ridge Raceru jen boural do zdi
a Ivan dokonce na rovince, ale za chvíli jsem na tom byl stejně,
a tak jsme usoudili, že bychom to mohli zabalit - za chvíli zase
začíná jezdit MěHrDop. U šaten se to neobešlo bez menšího incidentu,
když si Ivanova sestřička zahrála na staré dřevěné piáno které
nehrálo a nějakej skinhead jí za to seřval. Když jsme mu
vysvětlovali, že to stejně nehraje, tak pokaždý řekl, že se na to
nesmí hrát. Své kabáty jsme kupodivu bez dalších problémů dostali
a vyšli do rozednívající se ulice. Návrh, že už to nemá cenu spát,
když je zase den a že bychom mohli jít rovnou na internet stáhnout
nějaké věci, neuspěl, protože každý myslel jen na jedno (na spaní).
Stihli jsme druhé metro,kde už jsme se jenom přiblble usmívali
a snažili se neusnout, vystoupit na správné stanici Kačerov
a rozlišit ten zamlžený nápis s číslem na autobuse.
Kupodivu jsem se probudil ve správném paneláku, takže všechno
nakonec dopadlo dobře. Musím Level pochválit, protože tahle akce se
jim opravdu povedla. Konzole byly fakt příjemným zpestřením jinak
normální "House party" a vůbec to celé bylo dobře udělané, takže - už
se těším na Výheň párty ! :).
GOnDaR
výheň