nebo                                
                                                                         
                                      SMRT                              
                                                                      
                                                                
                                                              
                                                      
                                          


         Čas další Výhně  se nezadržitelně blíží a já  stále nevím, co bych
    mohl sepsat. Co třeba  o tom, kam půjdu pařit. Ale to  ne, to bych (se)
    opakoval, chce  to něco originálnějšího.  Třeba reportáž zabývající  se
    tím, jak jsem se posledně zhulil, úplně jsem ztratil sebekontrolu a pak
    mi bylo nepopsatelně  dobře z úmrtí cyklisty, jehož  jsem v povzneseném
    stavu  srazil mým  supersilným autem  na chodník.  Ale jak  by vypadaly
    vyhřezlé vnitřnosti a násilí ve  slušném čas-o-bčasníku. Tak o čem mám,
    kurva, psát? Což takhle zamyslit  se nad současnou společností a trochu
    se při tom povýšit nad ostatní,  trochu se zidealizovat ve Vašich očích
    a trochu Vám naznačit, jak jste všichni špatní? Tak.

         To  je to  pravé. Vy  všichni jste  tak špatní,  že bych  Vás i na
    druhou stranu namazal.  A nejen na tu druhou, ale  i na třetí a čtvrtou
    bychom také  neměli vynechat. Když  to vezmu souhrnně,  namažte se tak,
    abyste  se už  nikdy neprobudili.  Stejně Vás  žádná škoda  nebude. Kdo
    vůbec postřehne  úbytek nevzdělávatelných jedinců  a jiných ryboprasat?
    Až na pár dalších ryboprasat nikdo. Kdepak, genocida je genocida a Duke
    s pukem dobytek. Když už jsme u  toho, mohl bych Vám také poreferovat o
    nějaké nové hře. Co třeba Spring Games IV? Tak.

         Každých deset let je Mentopiáda.  Ale před stočtyřiceti lety se to
    přestalo líbit Mentálnímu výboru, a tak  jí zrušil. To aby vzniknul ten
    rozdíl :-(. Ale já se budu  mentopiádou přecejenom dneska zabírat. A já
    se jí mohu zabírat jenom proto, že jí v roce 1831 přinesla na trh firma
    Čokoláde. Nejprve k jednotlivým sportům a  k jejich ovládání. Ve hře je
    obsaženo  tolik disciplín,  že si  až na  šílence, ne nepodobného jisté
    "slečně" z jistého pořadu na jedné komerční a hlavně úplně nezávislé TV
    stanici, vybere úplně každý (zdravím  Milouše Xavera Jakeše). Můžete si
    zaběhat na  elektrických chůdách, zacvrnkat kuličky,  zavrhat mozkem do
    dálky,  výšky  i  šířky,  vyválet  se  v  písku,  zapadat  si ze židle,
    zazápasit  s  přerostlým  počítačem,  zdemolovat  Jedličkův ústav anebo
    uškrtit   pětatřicet  veverek.   Většina  disciplín  se  ovládá   pouze
    kurzorovými  šipkami, s  tím, že  občas použijete  Enter. Existují však
    disciplíny  (tzv.  Enter-killers)  při   kterých  budete  Enter  mlátit
    neustále  a pak  ho budete  vyndavat z  klávesnice za pomoci šroubováku
    a jiných  bodnořezných  zbraní.  Nejhorší je  padání ze  židle. Při tom
    není  žádná taktika  dost dobrá,  aby byla  ještě rychlejší. Určitě ten
    Enter jednou  vodrakvíte. Jo, a  kupte si novou  klávesnici, to je  ten
    nejlepší  způsob,  jak  slušně   zapařit.  (P.S.:  Jakákoliv  podobnost
    s jakýmkoliv článkem je čistě úmyslná)  Tak.

         Pýše  se  rok  Devadenácdset  devadesádšest, a  litstvo  je, skoro
    zNýčeno. Někde daleko  je, nějaká jiná civylisace, a  ta je taky, skoro
    zNýčena. Ale ty jyní lyďy Nýčily jejich "Zemy", výc než Lyďy na Zemy. A
    tak pšoukly, raketu s prdama na Zem. Probudil sem se celí, od krve. BYl
    sem v ňákym  krematoryju a tam vyseli na hákách  kostri. Smrad tam byl,
    jako v  hradu. Proklel sem,  matku že mě  poslala, pro maso  a s vysícý
    levou rukou sem zdvyhl prohnilou kostru  z háku. Utrhnul jsem jý ruku a
    s tou sem vipáčil vstupní dveře do krematoryja a viles sem ven. Tam bil
    smrat ježtě vědší, neš v krematoryju  a taki, tam bylo slunce kterí sem
    sdo let nevyďel.  Krisa mě ale, najednou utrhla hlavu  a já přestal bít
    posledný člověk na svjeŤe. Tak.

         Konečně je tu začátečník. A  v čem bude dnešní začátečník začínat?
    Bude se začínat učit dělat interview!

    Rudla:      Nejdřív nějaké dotazy ohledně tvých názorů.
    Začátečník: Sem s nima.
    Rudla:      Co má znamenat: "Že něco  neni  zdraví,  neznamená že je to
                špatný" ?
    Začátečník: To znamená, že nemoc je taky dobrá.
    Rudla:      Aha, to  jsem nemoh  po těch  stopadesáti pivech  pochopit.
                A mohl bys mi vysvětlit tvoje ostatní názory na drogy?
    Začátečník: To víš, že jo. Vem si takovou sebekontrolu. Dyť je to přece
                supr, že  si děláš co chceš  a ani nevíš co  to vlastně je.
                Ale dost keců vo drogách, poť rači chlastat.
    Rudla:      No to je sqělý, já uš chlastám stopadesátýprvní  pivo,  ale
                ty seš ňák pozadu.

    (po 40 pivech)

    Rudla:      Tak co, vole, to je pohoda, co?
    Začátečník: ...............
    Rudla:      Ty vole, kde si?
    Začátečník: T - a - a - dy.
    Rudla:      Kurva, kde, ty debile, vole?
    Začátečník: No na hajzlu přece, sráči. A bleju.
    Rudla:      Jó, to je sqělý. Blij eště chvíli ať to taky  vidim, mě  se
                blití strašně líbí, ty kreténe, ja ho totiž sbírám, vole.

    ...

    Vrchní:     Tak to bylo 231 piv. Dělá to ....



                                     TAK.


         Poníženě  se omlouvám  všem, kterých  jsem se  v mém textíku nějak
    dotknul. Prosím  nezabíjejte mne a  raději napište nějaký  článek proti
    tomu  mému. Potom  to bude  teprve zajímavé. A kdybyste mne přece jenom
    chtěli zabít, vězte, že se jen tak nedám. (A strašně rád trhám mrtvolám
    hlavy.) Tak.

                                                                 Ferda


            výheň