Hned na začátku bych rád uvedl vše na pravou míru. Kdo od tohoto
článku očekává recenzi na F1GP #2, tak má smůlu. Stejně tak i ten,
kdo čeká recenzi na F1GP. Já si totiž v tomto článku trošku
zavzpomínám a pokusím se srovnat tyto dvě hry.
Někdy začátkem roku 1992 se objevila na trhu hra, nesoucí název
Formula One Grand Prix. Na tehdejší dobu vyžadovala trošku vyšší
hardware, než byl standard. Nebudu tuto hru zdlouhavě popisovat,
protože ji asi každý zná a kdo ne, tak je buď hodně mladej, nebo
hodně blbej, nebo tento článek vůbec nečte. Ale přece; jedná se
o simulaci závodů formule jedna. Provedení je vektorové s možností
zapnout si texturu vozovky (na pomalých počítačích se nedoporučuje).
Ale čert vem provedení. Tato hra byla mojí nejoblíbenější po hooodně
dlouhou dobu, protože lepší prostě nebylo. Tato hra byla vyvíjena za
spolupráce jezdců formule jedna. Měnilo se v ní počasí, které mělo
silný vliv na jízdní vlastnosti vozu. Možná si říkáte, že to je
všechno samozřejmé, ale když si uvědomíte, že před tím byla jen Grand
Prix Circuit od Accolade, která byla opravdu primitivní, tak tohle
musela být, a taky byla, bomba. Prostě tahle hra znamenala opravdu
velký pokrok. Její chyba byla možná, že přišla moc brzy a lidé na ni
ještě nebyli dostatečně připravení. Když jsem ji hrál poprvé připadal
jsem si jak v sedmém nebi, byl jsem šťastný za její existenci, byl
jsem šťastný za existenci MicroProse a byl jsem šťastný za existenci
sebe sama. Ze začátku poměrně těžká, ke konci už hrozně jednoduchá.
To byla ona. Když jsem tehdy poprvé zajel s rozbitým zadním spojlerem
do depa a mechanici mi začli utírat plexisklo mojí helmy, tak jsem si
říkal, že mě už asi nic nepřekvapí. A to jsem se ještě nezmínil
o intru. Jsou to sice soubory *.fli ale je to paráda. Později jsem si
koupil zvukovou kartu a byl jsem ještě víc zahrabán do této hry. Ale
i přes to všechno se hra stávala méně a méně zábavnou. Rozhodně ne
nudnou, ale prostě ... znáte to, každá hra vás po čase omrzí,
zevšední, tak nebylo divu, že se to stalo i s touto.
v těsném závěsu
Ale potom přišel update. Asi si říkáte na co, když to bylo
dokonalé. Ale přeci jenom. Jednalo se o update na hru po kabelu nebo
po modemu. Součástí tohoto updatu byly i nové zvuky. Prý byly
vylepšené, přesto se mi nelíbily a tak jsem si s tím pohrál a nahodil
zpátky staré zvuky a vesele hrál po kabelu s kamarádem.
kokpit #1
Z informace o připravovaném pokračování jsem měl celkem radost
a už jsem se těšil. Potom jsem viděl screen shoty a říkal jsem si, že
bych chtěl vidět, jak to šlape. Jenže když se datum vydání pořád
odkládalo, tak jsem byl dost nervózní. A potom to přišlo, resp.
vyšlo. V srpnu roku 1996 jsem se stal opět pilotem formule jedna.
Tentokrát ještě větší hardwarová náročnost. Jedna z největších dosud.
Možnost hry v SVGA. V SVGA s plnými detaily se tato hra trhá i na
Pentium 166, což si myslím, že je poměrně silné kafe. Ale ve VGA je
hratelná i na 486kách. Překvapila mě absence intra. Očekával jsem
aspoň sto megové bombastické intro, ale kde nic, tu nic. Ale čert,
aby intro spral, hlavní je přeci hra, ne? A taky že jo. Hlavní je
opravdu hra. Jenže zde se už ani nedá mluvit o hře, ale o hodně,
hodně reálné simulaci. Tak realistické jízdní vlastnosti, takový
zvuk, taková grafika, to všechno. Nedá se to vyjádřit slovy. Tato hra
znamená opět velký pokrok. Ale ani ne tak z technického hlediska,
jako z hlediska reálnosti simulace. Reálné stínování objektů, spousta
pohledů, plné texturování, skvěle reálný zvuk, toto všechno napomáhá
atmosféře u dobré hry. A věřte, že u této hry najdete všechno i něco
navíc. Ze začátku se vám nepovede, mě se také nevedlo a to jsem toho
v jedničce opravdu hodně najezdil. Ale nemyslete si, že vám
zkušenosti z prvního dílu nebudou k ničemu. Využijete jich
samozřejmě, ale spoustu věcí se budete muset naučit znovu. Prostě
musíte ji dostat do krve. Jestli si myslíte, že si ve formuli
zajezdíte jen tak párkrát pro radost, tak vás zklamu. Tato hra není
pro obyčejné hráče, tato hra je pro fanoušky, pro ty, které to
opravdu baví.
VGA start
Nečekejte, že si sednete do kokpitu a vyhrajete závod. První věc,
kterou musíte udělat je zvolit si okruh, kterému se budete pár dní
věnovat. Nejdříve bych vám doporučil jezdit trénink. Jestli se vám
bude zdát, že máte špatný čas, tak zajeďte do boxu a dejte se do
ladění auta. Můžete změnit asi tak všechno, na co si vzpomenete. Od
seřízení převodovky, přes nastavení spojlerů, brzd až po seřizování
různých os a zátěží. No opravdu si vyhrajete. Potom zase vyjeďte na
trať, jezděte pár okruhů a zase se vraťte do pitu. Potom se podívejte
jak jste jezdili, v kterém kole a v jakém místě trati jste pomalý
a kde zase rychlejší a snažte se s pomocí tohoto dovyladit auto.
Můžete na tom strávit tak hodinku až dvě. Potom teprve můžete
uvažovat o slušném vyladění vozu a zkuste kvalifikaci. Jestliže budou
soupeři jezdit pořád o dost rychleji než vy, tak je to buď špatně
vyladěným autem, nebo jezdíte pomalu vy, nebo často vyjíždíte
z tratě. V tom případě bych vám poradil opět se vrátit na trénink
a trénovat a trénovat. Jedno si ale zapamatujte, že i ten nejlepší
řidič (tedy já) nezajede s nevyladěným autem lepší kvalifikaci než na
desáté místo. Takže když se na poprvé umístíte do patnáctého místa,
tak jste dobří. Já jsem poprvé skončil na šestnáctém. Ale to je
jedno, po páteční i sobotní kvalifikaci přichází na řadu to
nejdůležitější, to, pro co jste toto všechno dělali a to je závod.
Snad jen ještě jedna věc před startem, uložte si hru, protože se mi
nejednou stalo, že mě hned v prvním kole "sestřelil" podělanej
Schumacher, nebo jinej mamlas a to potom zamrzí. A konečně na start.
Motory jsou zažehnuty, řvou na celé kolo, rozsvěcí se červená,
všichni jsou napjatí a už tam bliká zelená. V tento okamžik už máte
zařazenou jedničku a drtíte klávesnici, aby jste vystartovali co
možná nejlépe, protože na startu dost záleží. Může se stát, že se
z dvacátého místa dostanete na páté do první zatáčky, stejně tak se
může stát, že klesnete z druhého místa na deváté. Ale to je již závod
v plném proudu a vy se musíte plně soustředit, proto vás nebudu
rušit. Snad jen pozor na brzdy, protože formule brzdí velmi dobře.
Blížíteli se do zatáčky, tak nikdy nedupněte na brzdu vší silou, auta
by se vám dostalo do smyku, od pneumatik by se začlo kouřit a když
byste se nedostali na štěrk, tak byste určitě ztratily drahocenné
vteřiny. Proto raději nejdřív jemně přibrzděte, podřaďte a za
současného přerušovaného brždění podřaďte až na rychlost, kterou
bezpečně projedete zatáčku. Při výjezdu ze zatáčky si už pohrajte
s plynem a rozjeďte to.
VGA Benetton v detailu
V této simulaci jsou použity skutečná jména i stáje. Samozřejmě
je to i v týmových barvách, takže když míjíte červenobílou formuli,
tak je patrné, že se jedná o McLaren. Jednoznačně poznáte stáje jako
jsou Benetton Ford, Williams Renault, McLaren Peugeot nebo Ferrari
a jejich tam vážně víc.
SVGA Williams v detailu
Dále bych se zmínil o problémech. Nikoliv ve hře, nebo
v programu, ale o problémech jako závadách na voze. Nejčastěji se asi
setkáte s tím, že vám dojde benzín, ale to je vaše chyba. Věci, za
které nemůžete jsou třeba v elektrice, převodovce, motoru (nejdříve
se vám z motoru vyvalí šedivý kouř, potom hnědý a nakonec jsem začal
hořet, fakt prima) a nebo vám přestanou fungovat brzdy, nebo si
jednoduše urazíte přední nebo zadní spojler, nebo kterékoliv kolo.
Rozhodně se nudit nebudete.
hoříííí!!!!!!!!!!!
V různých setupech a options si můžete nastavit všechno od
pitomýho způsobu data, přes hlasitost zvuků, detailnost budov kolem
trati, až po frame rate.
Takže ti, kteří jsou moudřejší a již to mají, tak vědí o čem jsem
psal, ti co se rozhodovali, tak doufám, že si to už běželi sehnat
a ti, kteří to nemají, ani si to neběželi sehnat a ani to nechtějí
jsou magoři a je mi jich líto. Ale ne, nejsou to magoři, přece se jim
nemusí líbit všechno, já si taky nekupuju interaktivní filmy a nazývá
mě někdo magorem? Co? Jakej magor? Hmm tak nic no... Dobrou noc!
Devil ZK
výheň