JAK JSME ASI VZNIKLY

                              A JAK ASI SKONČÍME




         Od počátku, kdy bylo člověku  dopřáno myslet, tak  se snaží všemu
     a všechno ovládnout. To co nemůže  ovládnout, tak tomu se snaží úplně
     porozumět.  To vedlo  k vzniku  různých  sekt,  náboženství a  jiných
     vědeckých  i  nevědeckých  teorií.  V  tomto  článku  se chci zabývat
     teoriemi vědeckými o vzniku vesmíru.
         První teorie o planetách a jiných tělesech, která byla uveřejněna
     pocházela od námi všemi známého němce Immanuela Kanta.
         Jednou  řekl:  "Pánové,  dámy,  veškerá  pramlhovina  byla  kdysi
     rozptýlena po celém vesmíru. Její částečky, protože jich bylo moc, do
     sebe začaly narážet a tím se  zpomalovaly a vytvářely se větší části.
     Tyto větší  části měly, ostatně jako  každé těleso, svou přitažlivost
     a tou přitahovaly k  sobě menší a lehčí části.  Při tomto přitahování
     tímto  vlivem  začaly  vznikat  četné  víry,  které se různě křížily,
     míjely a objížděly. Části vírů  se časem seskupovaly okolo ústředního
     tělesa,  které  dnes  nazýváme   Slunce,  přibližně  v  jedné  rovině
     v prstencích, aniž se navzájem přerušovaly. V jednotlivých prstencích
     se  plynné hmoty  sbalily okolo  hutnějšího jádra  o kulovitého tvaru
     a tak  vznikly planety.  Děkuji za  pozornost." Tak  toto byla  první
     veřejná myšlenka a jak všichni určitě předpokládáte nezůstalo u ní.
         Mezi  další  teorie  se  zařadila  teorie  Pierre Simona Laplace.
     Laplace  předpokládal,*  že  pramlhovina  se  původně  otáčela a její
     otáčení se vlivem smršťování pořád zrychlovalo a zrychlovalo. Při tom
     se splošťovala a zanechávala v rovníkové rovině stále více hmoty, jak
     to  dovoluje  odstředivá  síla  a  přitažlivost.  Když  pak postupným
     ochlazováním a  zhušťováním hmoty nabyla odstředivá  síla převahy nad
     přitažlivostí, oddělila  se hmota nahromaděná  v rovníkové rovině  od
     ostatního  tělesa v  podobě prstence.  Zbylá mlhovina  se smršťovala,
     otáčela se rychleji a postupně se od ní oddělovaly další prstence. Ty
     měly různou hmotnost, a proto se  roztrhaly a jejich hmota se sbalila
     v jednotlivé  planety.  Větší  tělesa  pochytala  část těles menších,
     a tak  vznikly  planety  a   jejich  družice.  Zhuštění  hmoty, které
     následovalo  při sbalování  roztrhaných častí  prstenců, nabyla  nově
     vytvořená  tělesa opět  velmi vysoké  teploty. Tak  byla naše planeta
     plynná  a velmi  horká a   svítila do  světového prostoru  jako pravá
     hvězda svým  vlastním světlem. Postupně  však chladla, její  hmota se
     stala tekutou a v pozdějším stadiu chladnutí se na ní vytvořila pevná
     kůra. Ta byla obalena párami  těžkého ovzduší (atmosféry), z něhož se
     při dalších ochlazení sráželo vodstvo.*
         Tyto  domněnky (Kantova  i  Laplaceova) se vzájemně  doplňovaly a
     proto se  stali světově uznávanými. Samozřejmě  ani u těchto domněnek
     nezůstalo a proto vznikaly další. Mezi nejznámější patří tzv.domněnky
     katastrofické. V  těchto domněnkách se  někdo domníval, že se setkaly
     dvě  hvězdy a  vzájemnou gravitační  silou si  ze svých útrob vyrvaly
     části, ze  kterých  měly  vzniknout  planety.  Tato  domněnka  je ale
     nesprávná, protože  setkání dvou hvězd  v takové blízkosti  je takřka
     nemožné.

         Dnešní  astronomie se  přiklání k  Kant-Laplaceově. *Naše  slunce
     a planety  vznikly  současně   smrštěním  obrovského  prachoplynového
     oblaku, který je obvykle označován jako sluneční mlhovina. Ta je tedy
     společným předkem  Slunce i všech členů  jeho soustavy.*
         Podle našich znalostí, Země tedy  vznikla asi před 4,5 miliardami
     let. Její povrch byl velice nestálý,  byl bez vodních toků, bez jezer
     a moří. Okolní teplota se pohybovala okolo 0oC občas se voda vyskytla
     v kapalném  stavu, jinak  se vyskytovala  pouze ve  stavu plynném ale
     někdy se vodní páry srazily a vznikl sníh nebo jinovatka.
         Nebudu Vás  zatěžovat dlouhým popisováním  jak přesně vznikl  náš
     první   předek   (nejjednoduší    organismus).   Proto   jen   velice
     zjednodušeně.  Na  povrchu  Země   byly  různé  organické  (uhlíkaté)
     sloučeniny, které označujeme jako  živé. Z roztoků těchto organických
     sloučenin se pak zformovaly různé mnohomolekulární útvary, ze kterých
     se  mohly  již  prvotní  buňky  vyvinout.  S  těmito  buňkami se daly
     dohromady  nukleové kyseliny, ve kterých  je zakódován  genetický kód
     a ten dal podnět k zformování prvotních organismů.
         Samozřejmě jsou  i jiné hypotézy o  vzniku živých organismů, jako
     např.  na naší  planetu byl  život zanesen  z vesmíru,  nebo sem  byl
     přinesen jinou, vyspělejší civilizací. Kdo ví.

         A  jak  skončíme  ?  Můžeme  si  vybrat.  Buď zahyneme jako každá
     planeta  vesmíru, nebo  jiným, ale  mnohem lepším  způsobem, který se
     zapíše do  všech kronik lidstva.  Doufám, že si  to každý z  Vás může
     domyslet. Uvidíme.



                                                      Wert

     PS: Kdykoli se  v textu objevilo * nějaký text *, to znamená, že jsem
         citoval  z knihy Kniha o pravěku,  kterou napsal Prof. dr. Zdeněk
         V. Špinar, DrSc. a ilustroval Zdeněk Burian.


            výheň