Smějete se a bojíte se rádi zároveň ? Pak jste teda masochisti a tento film je určen zvláště pro vás. Perverzní jedinci si také přijdou na své - úchylnější film by hledali těžko. Jde asi o to: v neurčené době, podle okolí asi tak čtyřicátá léta dvacátého století je země zdevastovaná (prostě si třeba představte, že Hitler ve II. světové válce vynalezl atomovku a vyzkoušel jí). Je hlad. Nejvzácnější věc je kukuřice a vůbec jakékoliv jídlo, ať jsou to myši či pavouci. A místní řezník má plný sklep kukuřice a je nejbohatší ve městě. Řeší to totiž po svém - zabije člověka, nadělá z něj buřty a vesele prodává. Je spolčen se stejně zvráceným pošťákem, který mu dohazuje oběti. Zrovna teď dal inzerát do novin, nabízející stravu a pokoj s výhledem za drobné práce a údržbu domu. Na něj se přihlásí hlavní hrdina a děj začíná, když utratí poslední peníze, kontaktní čočky i své boty za taxíka. Řezník ho zprvu naoko nechce přijmout, ale ve skutečnosti je celý šťastný, že bude další čerstvé maso. Dům obývá kromě řezníka a jeho krátkozraké dcery ještě rodinka se dvěma kluky a hluchou babičkou, která za sebou tahá cinkající nádobí, aby jí pak našli. Dále dva staří mládenci, kteří si přivydělávají výrobou podivných "mečítek" (od slova mečet) a bláznivá Aurora se svým manželem. Hlavní postava Luison nic netuší, a tak v klidu spravuje dům až jednou... Film se dá popsat jako komediální scifi-horror. Trochu složité, ale vystihující. Ještě výstižnější je Totální úchylárna, ale to se moc nehodí. Černý humor je zde doveden ad absurdum. Jeden příklad za všechny: Táta rodiny v baráku už nemá čím splácet činži a tak mu řezník řekne, že mu bude muset dát svojí babičku. Dlužníkovi se moc nechce, prý je to přecejenom jeho tchýně. Nakonec je vše domluveno. Taťka se v noci vzbudí, odkopne věčně pletící babče klubko ze schodů a dvakrát zaťuká na potrubí. Střih obrazu a pohled na řezníka, který vyleštěným sekáčkem na maso také dvakrát odpovídá. Babička jde ze schodů, namotává klubko, pobrukuje si a v tom na ní vyskočí řezník se sekáčkem a řve : "hele babi, já tě teď postrašim, ty začneš řvát, von vyběhne ten novej a sníme místo tebe něj, jo ? Tak řvi. Blebleble, bu bububu." Řezník kolem ní máchá sekáčkem a babička na něj jenom civí a nechápe. Pak uvidí na stropě pavouka, kterých se hrozně bojí a začne konečně řvát. Jenže přiběhne starý mládenec, a tomu řezník usekne jenom nohu. Příští den dcera babičky dole v obchodě bulí a vyčítá manželovi, že se s ní ani nerozloučila. Manžel bere od řezníka zabalené maso z bábinky a chlácholí jí, že to ještě udělají. V domě bydlí také jedna fakt kočka, jmémo si už nepamatuju a ta splácí maso řezníkovi sebou. Vždy pak ulehnou na rozvrzanou postel a podle jejich rytmu se řídí celý barák - dcera vypne metronom a hraje na basu, máma bouchá v taktu koberec, Luison barví strop - sem, tam, sem, tam. Abyste pochopili, že scénář psal opravdu chorý mozek, museli byste to vidět. Ale kupodivu to myslím v dobrém slova smyslu, i když se do žádné z výše jmenovaných skupin zatím nepočítám. Nemá smysl to natahovat. Je vlastně zázrak, že o takový uchylárně jsem napsal tři kila. Jak na to teď koukám, tak tahle recenze je stejně zmatená jako film. Jenže já si nemůžu pomoct, ten film je fakt supr ! GOnDaR výheň