Smějete se a bojíte se rádi zároveň ? Pak jste teda masochisti
a tento film je určen zvláště pro vás. Perverzní jedinci si také
přijdou na své - úchylnější film by hledali těžko. Jde asi o to:
v neurčené době, podle okolí asi tak čtyřicátá léta dvacátého století
je země zdevastovaná (prostě si třeba představte, že Hitler ve II.
světové válce vynalezl atomovku a vyzkoušel jí). Je hlad.
Nejvzácnější věc je kukuřice a vůbec jakékoliv jídlo, ať jsou to myši
či pavouci. A místní řezník má plný sklep kukuřice a je nejbohatší ve
městě. Řeší to totiž po svém - zabije člověka, nadělá z něj buřty
a vesele prodává. Je spolčen se stejně zvráceným pošťákem, který mu
dohazuje oběti. Zrovna teď dal inzerát do novin, nabízející stravu
a pokoj s výhledem za drobné práce a údržbu domu. Na něj se přihlásí
hlavní hrdina a děj začíná, když utratí poslední peníze, kontaktní
čočky i své boty za taxíka. Řezník ho zprvu naoko nechce přijmout,
ale ve skutečnosti je celý šťastný, že bude další čerstvé maso. Dům
obývá kromě řezníka a jeho krátkozraké dcery ještě rodinka se dvěma
kluky a hluchou babičkou, která za sebou tahá cinkající nádobí, aby
jí pak našli. Dále dva staří mládenci, kteří si přivydělávají výrobou
podivných "mečítek" (od slova mečet) a bláznivá Aurora se svým
manželem. Hlavní postava Luison nic netuší, a tak v klidu spravuje
dům až jednou...
Film se dá popsat jako komediální scifi-horror. Trochu složité,
ale vystihující. Ještě výstižnější je Totální úchylárna, ale to se
moc nehodí. Černý humor je zde doveden ad absurdum. Jeden příklad za
všechny: Táta rodiny v baráku už nemá čím splácet činži a tak mu
řezník řekne, že mu bude muset dát svojí babičku. Dlužníkovi se moc
nechce, prý je to přecejenom jeho tchýně. Nakonec je vše domluveno.
Taťka se v noci vzbudí, odkopne věčně pletící babče klubko ze schodů
a dvakrát zaťuká na potrubí. Střih obrazu a pohled na řezníka, který
vyleštěným sekáčkem na maso také dvakrát odpovídá. Babička jde ze
schodů, namotává klubko, pobrukuje si a v tom na ní vyskočí řezník se
sekáčkem a řve : "hele babi, já tě teď postrašim, ty začneš řvát, von
vyběhne ten novej a sníme místo tebe něj, jo ? Tak řvi. Blebleble, bu
bububu." Řezník kolem ní máchá sekáčkem a babička na něj jenom civí a
nechápe. Pak uvidí na stropě pavouka, kterých se hrozně bojí a začne
konečně řvát. Jenže přiběhne starý mládenec, a tomu řezník usekne
jenom nohu. Příští den dcera babičky dole v obchodě bulí a vyčítá
manželovi, že se s ní ani nerozloučila. Manžel bere od řezníka
zabalené maso z bábinky a chlácholí jí, že to ještě udělají.
V domě bydlí také jedna fakt kočka, jmémo si už nepamatuju a ta
splácí maso řezníkovi sebou. Vždy pak ulehnou na rozvrzanou postel a
podle jejich rytmu se řídí celý barák - dcera vypne metronom a hraje
na basu, máma bouchá v taktu koberec, Luison barví strop - sem, tam,
sem, tam. Abyste pochopili, že scénář psal opravdu chorý mozek,
museli byste to vidět. Ale kupodivu to myslím v dobrém slova smyslu,
i když se do žádné z výše jmenovaných skupin zatím nepočítám.
Nemá smysl to natahovat. Je vlastně zázrak, že o takový
uchylárně jsem napsal tři kila. Jak na to teď koukám, tak tahle
recenze je stejně zmatená jako film. Jenže já si nemůžu pomoct, ten
film je fakt supr !
GOnDaR
výheň