a
POČÍTAČ
------------------------------------------------------
Jako jeden z mála jsem vyzkoušel skoro všechny etapy vývoje malé
výpočetní techniky (od IQ151, přes ATARI XE, PC XT, PC 386 až k PC
486) a mohu prohlásit, že v každé z výše jmenovaných oblastí (tedy
zejména před PCčky, pak už mě to omrzelo) jsem se o počítače zajímal
skutečně podrobně (všechno je bohužel jen jednou poprvé). Proto se
cítím povinen sepsat článek o současném světě ve vztahu k počítačům ze
svého pohledu.
Na začátek trocha historie. I když se Vám to může zdát podivné
(toto píši hlavně kvůli ReDoxovi, ten si myslel něco jiného), už na
počátku osmdesátých let existovala všemi nenáviděná a Vámi (alespoň se
mi to tak zdá) teprve nedávno objevená počítačová komerce.
Pravděpodobně neměla tak obludný rozsah jako ta dnešní, ale co do své
tvrdosti a bezohlednosti byla úplně stejná. V té době byly největšími
bombami herního trhu počítače ZX SPECTRUM a od roku 1983 COMMODORE 64.
Stejně jako dnes existovaly mohutné (ale přece jenom menší než dnes)
firmy na výrobu software. Pro příklad jmenujme dodnes přežívající
OCEAN. Pak se objevily první 16-ti bitové stroje. Nejprve to bylo ATARI
ST (rok 1984), těsně následované počítačem AMIGA (1985). No a od této
chvíle se počítačový obchod rozrostl do obrovských rozměrů. Uživatelé
byli neustále bombardováni reklamními slogany, aby vyměňovali své staré
8-mi bity za lepší AMIGY, hry byly najednou barevnější, měly nádherné
hudby, byly celkově rozsáhlejší a co hlavně, při stejné, možná i horší
myšlence, daleko efektnější (zdravím Powla) než jejich 8-mi bit
předchůdkyně. Lid obecný byl tím vším nadšen, nechával se strhávat do
víru technické inflace (rychlé nabývání rozměrů), utrácel stále více
peněz, firmy mohly utěšeně růst a zdokonalovat své výtvory a výsledkem
všeho toho je současnost. Ještě než k ní přikročím (k současnosti),
musím Vám sdělit, že ona historie, jak jsem Vám ji vylíčil, se netýkala
našich zemí. Tím se dá vysvětlit u tolika lidí nacházená neznalost
předchozích poměrů. ReDox totiž v jednom článku (byl to zrovna ten
o komerci) napsal, že v dobách 8-mi bitů všechno dělaly party nadšenců
pouze pro své potěšení. Ano, u nás tomu skutečně tak bylo, u nás trh
neexistoval. Ale to bylo způsobeno jen a jen zdejším státním zřízením,
ve kterém všechno fungovalo na bázi jakési dobrovolnosti. V ostatním
světě, který byl v té době daleko počítačově "větší", byla situace
stejná jako dnes. Vysvětlení viz. tento celý odstavec.
Takže současnost. Provždy ovládnutá PCčky. Monopol byl vybojován
jednoduchým poměrem cena/výkon. Kdo tomu nevěří, tak ať se koukne do
2 roky starých počítačových časopisů: AMIGA za 12000,- a nesrovnatelně
(to myslím skutečně) lepší PC za 25000,-. Dnes AMIGU seženete maximálně
tak v bazaru nebo na inzerát za nějakých pět tisíc a zmiňované PC
nejvýš tak za 18000,-. Trh s hardwarem i softwarem nabyl strašidelných
rozměrů. Pentia se válí v kancelářích, kde na nich ve W95 píší
sekretářky dopisy. Tomu už se dá říci technická inflace. Pro program,
na který je potřeba asi tak PC XT (myslím tím text editor, W95 běží
obstojně až tak na Cray 5), se kvůli neúprosnému monopolnímu "trhu"
používá pentium. "Proč, proboha proč?", ptá se zoufalec. Inu proto,
zoufalče, že několik firem si chce pořádně užít peněz. Bohužel, s tím
nemůže normální člověk nic udělat. S tím udělají své až vlny
hladovějících obyvatel "třetího světa". Těm nevadí, že jich tisíce
zahynou před rotačními kulomety a při explozích raket. Další statisíce
(pokud to nevíte, tak jen Afrika má asi 650000000 obyvatel) přežijí
a bude jim zhola jedno, že Bill Gates je nejbohatší muž planety. Bude
jim jedno i to, že jsme tu my. Jim půjde skutečně jen o přežití, tedy
o potravu. Vzpomeňte na starověký Řím a barbarské kmeny. Ale dost
katastrofických představ a zpět k počítačům. Takže technická inflace.
Kdosi tu kdysi psal o datové inflaci. S tím také plně souhlasím, vždyť
jedno je druhým podmíněné. Když chci mít spoustu zbytečných dat, musím
k tomu vlastnit i náležitě (i když opět zbytečně) objemná datová média.
Pro příklad: výroba jednoho nahraného CD disku technikou lisování
stojí 60 Kč (toto je údaj 4 roky starý, převzatý z odborného tisku),
prodejní cena jednoho nahraného CD disku v pestrém obalu s množstvím
dalšího papíru ve formě manuálů činí něco kolem 1000 Kč. Výsledný
obchodní zisk je větší než u kokainu (tam je u gramu asi 250%). Proč by
tedy různé firmy neprovozovaly tento výnosný obchod? Proč by hardwarové
firmy nechrlily v obrovských sériích další a další technické novinky?
Proč by softwarová firma (všichni víme, která) nenakopírovala
astronomické počty svého produktu? Proč by neměly existovat katalogy
novinek (tím myslím Plevely typu S C O R E )? Já Vám řeknu proč.
Protože by to celé důmyslné obchodní společenství ztratilo význam. A
protože by se pravděpodobně zhroutilo úplně všechno. Celý svět (tím
myslím ekonomiku, dopravu, etc...) je bohužel protkán počítači. A kdo
řídí přísun nových compů do těchto odvětví? Odpověď hledejte výše.
Snad Vám již stačil pohled na současnost z mých očí. Můj pohled na
budoucnost musí být těm inteligentnějším úplně zřejmý. Stačí stanovit
rozdíl mezi současností a minulostí, vynásobit 10-ti a výsledek přičíst
k současnosti. Tímto způsobem získáte podhodnocený obraz počítačového
trhu za nějaké 2 roky. ReDox nám ve svém článku radil, abychom totálně
ignorovali komerční produkty. Plně se snažím jeho radu vyznávat, ale
komerce už dávno pronikla do věcí denní potřeby (voda, rohlíky, vzduch,
etc...), a tak si myslím, že to tak úplně nejde. Navíc lidí
ignorujících bude a je o hodně méně než těch neignorujících, takže to
velké firmy asi nepoloží a komerce stejně nezmizí. Proto si dělejte, co
chcete a svět bude stále stejný (ne-li horší). Pak bude onen zmiňovaný
nájezd Zulukafrů spásou více než zkázou. Na úplný závěr rada pro ty
inteligentnější: Pokud Vás sžírá existence komerce v počítačovém světě,
zkuste se od počítačů odpoutat. Mně se to například povedlo a nyní už
mi ten Bill Gates ani tak nevadí. Počítač je jen stroj a pokud ho
nevyužíváte ve své profesi, klidně ho nechte delší dobu vypnutý.
Uvidíte, že svět zas až tak špatný není.
Ferda
výheň