T E S L A
Žijeme v období tzv. bleskového elektrovýpočetnětechnického
vývoje. (Pro Boha, (Aláha, Dia, Jupitera, Budhu, Manitoua {nehodícíse
škrtněte}) co je todle za blbý slovo?!). Ještě včera (nebo to bylo
předevčírem?) se k písemným a grafickým projevům používaly hliněné
tabulky nebo svitky z papyru a dnes máme moderní a technologicky
vyspělé tiskárny (např. šicí stroje, laserová děla, plnicí pera ...).
Logicky využíváme tuto kvalitnější tiskovou mládež, ale je správné
nechat upadnout důchodce do zapomnění sběrných surovin a skládek?
(Zní-li vaše odpověď "ANO", přeskočte následující řádky až k podpisu
autora.) NE!!! Nikdy. Musíme je umístit na čestná místa do muzeí, kde
by byli zachováni pro budoucí generace.
Jednou takovou stařenkou je bezpochyby tiskárna BT 100 .
Technické údaje:
Typ: tiskárna
Název: BT 100
Výrobce: Tesla Přelouč
Cena (v roce 1990): 1 500,- Kčs
Druh (dle zp. tisku): jehličková
Počet jehel: 1
Tisk: postupný,
bodový,
mechanický
Rychlost tisku: min. 150 bodů/sec.
(φ 1 stránka A4 za 10 minut)
Počet bodů na řádek: max. 480
Posun papíru: třecím převodem
Formát papíru: A4 (210x297 mm)
Hmotnost papíru originálu: 70 g/m²
Kopírovací papír uhlový: 14 g/m²
Počet kopií: 1
Rovnoměrnost tisku
svislých čar: ±1 bod
Rozměry: 250x80x150 mm
Hmotnost: cca 1.5 kg
Předpokládám, že jste se při čtení řádků z výše uvedené
tabulky alespoň trochu pousmáli (pokud to ovšem nebyl přímo
zabřichosepopadající řehot), ale račte si laskavě uvědomit rozdíl
mezi dnešním datem a datem, kdy bé té stovka frčela. Možná, že to tak
nevypadá, ale B-téčko mělo i některé výhody, které jistě stojí za
povšimnutí. Nejdříve bych se zaměřil na tisk přes uhlový papír, kde
je výhod hned několik.
Za prvé: Nemusíte se trápit s ubývající náplní barvy či se
sháněním náplně nové. Stačí prostě zajít do papírnictví a koupit za
babku balíček kopíráků. Za druhé: Při troše snahy snadno seženete
kopíráky různých barev (černá, modrá, zelená, červená atd.), což
umožní psát celé texty různobarevně a nebo mít prostě jen červené
nadpisy. (Pro šílené fanatiky či vášnivé výtvarníky je tu samozřejmě
možnost za pomoci nůžek a lepidla vytvořit mnohabarevnou koláž
(koláŽ, ne koláČ) z uhláku (krajový výraz pro uhlový papír z oblasti
severočeského hnědouhelného revíru) a tím získat i celkem kvalitní
celobarevný obrázek. Za třetí: Požkozený nebo vyplácaný kopírák
můžete zmačkat a hodit do koše (zkuste udělat totéž s náplní do
tiskárny!). Mnozí z vás jistě namítnou, a to oprávněně, že zakládání
papíru s kopírákem do tiskárny může být náročná a někdy dost špinavá
práce. Ano je to bohužel tak, ale pro každé PRO je PROTI, všechno zlé
je pro něco dobré, každá mince má dvě strany, co jde nahoru musí i
dolů .......... eh (K.J.Erben: Přísloví z Čech a z Moravy).
Další výhodou je bezesporu nízká hmotnost a objem, což ji činí
velice skladnou (se svými malými rozměry se snadno vejde i do menšího
odpadkového koše).
Ale nechme už toho! Rád bych teď přispěl do rubriky drby
z manuálu. Výrobce zde podrobně popisuje návod k použití pro tři
typy 8-bitových počítačů: PMD 85, ATARI a ZX Spectrum. Nejvíce mě
tam však zaujal fakt, že ve všech třech případech je přesně uveden i
ovládací program v assembleru (!). V dnešní době by tento přístup
mohl být velmi zajímavý. Představte si, že by místo diskety anebo
C-déčka, vyšla kniha s úplným programem, kterou by pak uživatel ve
svém volném čase přepisoval do počítače.
Tádydádydádydá, to je konec! (That's all folks!)
SOP
Pozn. Pokud jsem v některých pasážích článku, kde se jedná o zjevnou
minulost (což je až na malé výjimky téměř všude), svévolně přešel
z minulého do přítomného času, stalo se tak proto, že jsem při psaní
chvílemi upadal do nostalgických vzpomínek na staré dobré (?) časy.
Jestli to vadí tak SORRY.
výheň