BBBB L U U EEEE
B B L U U E
BBBB L U U EE
B B L U U E
BBBB LLLL UUU EEEE
FFFF OOO RRRR CCC EEEE
F O O R R C C E
FF O O R RR C EE
F O O R R C C E
F OOO R R CCC EEEE
-Tsunami Media Inc., 1993
Drazí čtenáři, doufám, že mě nebudete mít za zlé, když vynechám
nějaké ty žvásty na úvod a začnu rovnou psát něco o hře. Tedy, hra
"BLUE FORCE" je adventura s logickým spádem událostí. Děj by se dal
popsat asi jako: hra na zlodějíčky a policisty. Vy, jakožto hráč
budete hrát za ty hodnější - za poicajty. Ovládáte mladého, čerstvého
absoloventa policejní akademie Jacka Ryana. Kterýžto ale v životě
neměl vůbec lehké, neboť když mu bylo něco kolem 15-ti let, tak
jakýsi nezbeda vlezl do baráku, ve kterém žil s oběma rodiči,
a prostě a jednoduše jak otce-policistu tak i matku-nevimco zabil.
Jacka tedy vychovávala jeho babička a také bývalý parťák jeho
zesnulého táty. Jack se rozhodl, že bude potírat kriminalitu v jeho
městě a tak se přihlásil do místního policejního sboru. A tak tady
začíná jeho, respektive Vaše kariera policejního strážníka. Hra je
rozdělena do dvou částí, které jsou od sebe rozděleny Jackovým úrazem
- pádem z motorky při bouračce. V první části jste aktivní policista
ve službě, to znamená, že dáváte blokové pokuty, honíte zločince,
zatýkáte je a zajišťujete všelijaké důkazy ve věci vraždy vašich
rodičů. Ve druhé části vystupujete pouze jako soukromá osoba, ale
stále se zabýváte smrtí rodičů, a za spolupráce Vašeho strýce,
objevujete nové souvislosti mezi jejich vraždou a jistou bandou
pašeráků zbraní.
No tak si mne klidně zastřel ty !?.@%e
Značnou část hry tvoří zatýkání, proto bych se o něm
krátce zmínil. Tedy podle mne je způsob zajišťování
pachatele/podezřelého celkem slušně proveden. Totiž abyste ho vůbec
mohli zatknout, aniž by Vás zastřelil, potřebujete posily, ty si
zavoláte vysílačkou, která je instalována ve služební motorce. Poté
většinou následuje dlouhý rozhovor mezi Vámi, kolegou a podezřelým
(-i). Pak nasadíte padouchovi pota, prohledáte jeho, ale i okolí jeho
zadržení. Do basy ho vždy odveze parťák. Potom následuje dlouhá
procedura - musíte dojet do vězení, vyplnit formulář, nechat si ho
potvrdit, pak sjet na policejní stanici, kde formulář musíte vhodit
do schránky před šéfovou kanceláří a důkazné materiály / předměty,
které měl u sebe zadržený pak odevzdat povolanému policistovi /
kolegovi. Teprve potom si můžete dělat další práci. Tuto proceduru
musíte v první části hry učinit pokaždé, jinak hra skončí, respektive
zatknou Vás pro neplnění povinností. A to pak znamená Load Last Saved
Position - v případě lepším , nebo Start New Game - to v případě
horším.
Kdo z koho
Svého hrdinu ovládáte myškou. Po stisknutí pravého tlačítka myšky se
Vám objeví menu, podobné jste mohli vidět např v Full Throttle, či
v Beavis & Butthead, ve tvaru policejního odznaku, na kterém máte
možnost volit z pěti možností-jdi, použij, prozkoumej, mluv
a options. Tento způsob ovládání jsem shledal celkem pohodlným.
V první části se pohybujete pouze po městě, v části druhé se budete
moci podívat i na ostrov, kde se pak odehrává samotný závěr hry.
Co se týče technického zpracování, hra je udělána na celkem dobré
úrovni. Je protkána řadou hůře zdigitalizovaných sekvencí.
Happy end, aneb pomstil jsem smrtrodičů
Veškeré pohybující se postavy byly, zřejmě, napřed nasnímány a potom
zdigitalizovány. Jejich pohyb je však trochu sekaný, na můj vkus až
příliš rozfázovaný. Ale jde to. Hru podbarvuje vždy v určité lokaci
jiná, nepříliš náročná hudba. Sem-tam slyšíte nějaké ty zvuky (např.
moře šumí, racci zpívaj, pistole střílí, dveře bouchaj, motor
vrčí,...atp.). Zvuky jsou, dle mého soudu, o něco povedenější nežli
hudba. Hratelnost je na slušné úrovní. Ve hře jsem nenarazil na nic
co by bylo nelogického, a tudíž co by bránilo v postupu ke zdárnému
dohrání. Proto Vám také bude k dohrání stačit určitě jen jeden den,
což je na adventuru zatraceně málo. Ale hra je to pěkná, poučná
- dozvíte se něco o práci amerických policistů, a sem tam i úsměvná.
Pokuď tedy máte alespoň 386 se 4MB RAM a chcete si zahrát pěknou hru,
tak Vám BLUE FORCE, i přes její krátkost vřele doporučuji.
P.S. Osobně si myslím, že hra se dá dohrát i bez návodu a bez
jakékoliv nápovědy. Ale i přesto se mezi Vámi mohou nalézti tací co
někde zakysnou a nebudou vědět jak dál. Tak právě pro ty jsem
sesmolil návod, podle kterého se dá úspěšně hra dohrát. Avšak nejsem
si jist, zda-li bude onen návod zařazen již do tohoto čísla nebo až
do čísla přístího, ale to si konec konců zjistíte při listování
Vašeho oblíbeného časopisu VÝHEŇ.
Veslo.
výheň