BBBB L U U EEEE B B L U U E BBBB L U U EE B B L U U E BBBB LLLL UUU EEEE FFFF OOO RRRR CCC EEEE F O O R R C C E FF O O R RR C EE F O O R R C C E F OOO R R CCC EEEE -Tsunami Media Inc., 1993 Drazí čtenáři, doufám, že mě nebudete mít za zlé, když vynechám nějaké ty žvásty na úvod a začnu rovnou psát něco o hře. Tedy, hra "BLUE FORCE" je adventura s logickým spádem událostí. Děj by se dal popsat asi jako: hra na zlodějíčky a policisty. Vy, jakožto hráč budete hrát za ty hodnější - za poicajty. Ovládáte mladého, čerstvého absoloventa policejní akademie Jacka Ryana. Kterýžto ale v životě neměl vůbec lehké, neboť když mu bylo něco kolem 15-ti let, tak jakýsi nezbeda vlezl do baráku, ve kterém žil s oběma rodiči, a prostě a jednoduše jak otce-policistu tak i matku-nevimco zabil. Jacka tedy vychovávala jeho babička a také bývalý parťák jeho zesnulého táty. Jack se rozhodl, že bude potírat kriminalitu v jeho městě a tak se přihlásil do místního policejního sboru. A tak tady začíná jeho, respektive Vaše kariera policejního strážníka. Hra je rozdělena do dvou částí, které jsou od sebe rozděleny Jackovým úrazem - pádem z motorky při bouračce. V první části jste aktivní policista ve službě, to znamená, že dáváte blokové pokuty, honíte zločince, zatýkáte je a zajišťujete všelijaké důkazy ve věci vraždy vašich rodičů. Ve druhé části vystupujete pouze jako soukromá osoba, ale stále se zabýváte smrtí rodičů, a za spolupráce Vašeho strýce, objevujete nové souvislosti mezi jejich vraždou a jistou bandou pašeráků zbraní. No tak si mne klidně zastřel ty !?.@%e Značnou část hry tvoří zatýkání, proto bych se o něm krátce zmínil. Tedy podle mne je způsob zajišťování pachatele/podezřelého celkem slušně proveden. Totiž abyste ho vůbec mohli zatknout, aniž by Vás zastřelil, potřebujete posily, ty si zavoláte vysílačkou, která je instalována ve služební motorce. Poté většinou následuje dlouhý rozhovor mezi Vámi, kolegou a podezřelým (-i). Pak nasadíte padouchovi pota, prohledáte jeho, ale i okolí jeho zadržení. Do basy ho vždy odveze parťák. Potom následuje dlouhá procedura - musíte dojet do vězení, vyplnit formulář, nechat si ho potvrdit, pak sjet na policejní stanici, kde formulář musíte vhodit do schránky před šéfovou kanceláří a důkazné materiály / předměty, které měl u sebe zadržený pak odevzdat povolanému policistovi / kolegovi. Teprve potom si můžete dělat další práci. Tuto proceduru musíte v první části hry učinit pokaždé, jinak hra skončí, respektive zatknou Vás pro neplnění povinností. A to pak znamená Load Last Saved Position - v případě lepším , nebo Start New Game - to v případě horším. Kdo z koho Svého hrdinu ovládáte myškou. Po stisknutí pravého tlačítka myšky se Vám objeví menu, podobné jste mohli vidět např v Full Throttle, či v Beavis & Butthead, ve tvaru policejního odznaku, na kterém máte možnost volit z pěti možností-jdi, použij, prozkoumej, mluv a options. Tento způsob ovládání jsem shledal celkem pohodlným. V první části se pohybujete pouze po městě, v části druhé se budete moci podívat i na ostrov, kde se pak odehrává samotný závěr hry. Co se týče technického zpracování, hra je udělána na celkem dobré úrovni. Je protkána řadou hůře zdigitalizovaných sekvencí. Happy end, aneb pomstil jsem smrtrodičů Veškeré pohybující se postavy byly, zřejmě, napřed nasnímány a potom zdigitalizovány. Jejich pohyb je však trochu sekaný, na můj vkus až příliš rozfázovaný. Ale jde to. Hru podbarvuje vždy v určité lokaci jiná, nepříliš náročná hudba. Sem-tam slyšíte nějaké ty zvuky (např. moře šumí, racci zpívaj, pistole střílí, dveře bouchaj, motor vrčí,...atp.). Zvuky jsou, dle mého soudu, o něco povedenější nežli hudba. Hratelnost je na slušné úrovní. Ve hře jsem nenarazil na nic co by bylo nelogického, a tudíž co by bránilo v postupu ke zdárnému dohrání. Proto Vám také bude k dohrání stačit určitě jen jeden den, což je na adventuru zatraceně málo. Ale hra je to pěkná, poučná - dozvíte se něco o práci amerických policistů, a sem tam i úsměvná. Pokuď tedy máte alespoň 386 se 4MB RAM a chcete si zahrát pěknou hru, tak Vám BLUE FORCE, i přes její krátkost vřele doporučuji. P.S. Osobně si myslím, že hra se dá dohrát i bez návodu a bez jakékoliv nápovědy. Ale i přesto se mezi Vámi mohou nalézti tací co někde zakysnou a nebudou vědět jak dál. Tak právě pro ty jsem sesmolil návod, podle kterého se dá úspěšně hra dohrát. Avšak nejsem si jist, zda-li bude onen návod zařazen již do tohoto čísla nebo až do čísla přístího, ale to si konec konců zjistíte při listování Vašeho oblíbeného časopisu VÝHEŇ. Veslo. výheň