KLASIKA A HISTORIE ŠIFER V tomto článku bych se chtěl zabývat historickými šiframi, ale takovými,aby šly praktikovat na počítači. Proto se tu nebudu zmiňovat o různých fintách s papírem, šifrovacími knihami atp. V historii byly velice oblíbené různé substituce, ale protože nebyly vynalezeny počítače a ani jiné složitější stroje, byly používány různé šifrovací tabulky. První, o které se chci zmínit, je TABULA RECTA, kterou jako první publikoval roku 1581 Johannes Trithemius. Šifrovalo se podle tabulky, ve které bylo N nad sebou umístěných abeced posunutých o jedno písmeno (N = počet písmen abecedy (v Trithemově době N = 24 (italská abeceda), dnes N = 26)). První písmeno se šifrovalo prvním řádkem, druhé druhým, atd. Došlo-li se k Ntému písmenu, šifrovalo se zase od začátku. Tabula Recta Otevřený text OT = VYHEN Šifrovaný text ST= VZJHR a b c d E f g H i j k l m N o p q r s t u V w x Y z b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y Z a c d e f g h i J k l m n o p q r s t u v w x y z a b d e f g H i j k l m n o p q r s t u v w x y z a b c e f g h i j k l m n o p q R s t u v w x y z a b c d f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z a b c d e g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z a b c d e f . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . v w x y z a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u w x y z a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v x y z a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w y z a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x z a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y Na počítači samozřejmě tabulku nepotřebujeme. Zastoupí ji vzorec ST = (OT + (E-1)) mod N, kdy E je pořadí písmene v textu a N délka abecedy (pro abecedu A=0,B=1,..,Z=25). Dešifrovaní probíhá obdobně dle vztahu OT = (ST + (N-(E-1)) mod N Další podobnou šifrou je VIGENEROVA šifra. Jak již název napovídá je nazvána po Francouzovi Blaise de Vigenerem, který ji však nevymyslel. Vynalezl ji Giovanni Battista Belaso, který ji zveřejnil roku 1553. Využívá také výše zmíněnou tabulku, ale použití řádků nezávisí na jejich pořadí, ale na klíči. Klíč K = BAF OT = VYHEN Necháme klíč běžet na textem vznikne BAFBA VYHEN OT šifrujeme řádkem, který začíná na písmeno klíče ST = WYMFN A b c d E f g H i j k l m N o p q r s t u V w x Y z B c d e F g h i j k l m n o p q r s t u v W x y z a c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z a b d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z a b c e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z a b c d F g h i j k l M n o p q r s t u v w x y z a b c d e g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z a b c d e f . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . u v w x y z a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t v w x y z a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u w x y z a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v x y z a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w y z a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x z a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y A jako u předchozí šifry tuto tabulku nepotřebujeme, máme-li počítač. Pro tuto šifru platí vzorec ST = (OT + K) mod N, kde K je písmeno klíče. (pro abecedu A=0,B=1,..,Z=25. Dešifrováni probíhá stejně jen podle klíče K = N - K Roku 1563 vydal Giovanni Battista Porta knihu, ve které byla popsána obecná polyalfabetická šifra. Tu dostaneme z Vigenerovy pouhým zpřeházením řádků. Nakonec předkládám prográmek, který vám předvede první dvě z dnes zmíněných šifer. Poznámky k programu a) šifrování i dešifrování funguje, ale není jisté jde-li opravdu o zmíněné šifry b) neumí pracovat s diakritikou c) je psán jako ukázka, takže je v praxi asi nepoužitelný d) můžete ho exportovat prostředním myšítkem No a protože je tento program jen ukázkový přikládám druhý, lepší a ještě lacinější. Šlo to těžko, ale tady to máte. Tento program šifruje obecný soubor (dokonce i EXE) a běhá celkem dobře takže se dá po drobných úpravách použít i prakticky (zašifrovat bratrovy hry, otcovy důležité materiály a pak zapomenout klíč atp.) HIPP (některé informace přejaty z časopisu CHIP) výheň