Přechod z Pascalu do C++

           Hodně lidí, zabývajících  se programováním v Pascalu,  se snaží
     přejí  do  C++.  Samozřejmě  jsou  tu  i  zapřísáhlí odpůrci C, kteří
     u Pascalu zůstanou na  věky věků. To je jejich  problém. Tento článek
     je určen pro vás inteligentnější.
           Jak jste  si jistě všimli, Pascal a C++  jsou si hodně  podobný
     (podobné, podobná) a to proto,  že mají stejné předchůdce. Avšak jsou
     tu značné rozdíly. Céčko je mnohem  chaotičtější, dají se v něm dělat
     větší prasárny a programátora méně  kontroluje. A teď popíšu základní
     rozdíly.

     1.)CASE  SENSITIVE
           Céčko  je CASE  SENSITIVE =>  rozlišuje malá  a velká  písmena,
     takže proměnná a  je různá od proměnné A. Je  nepsaná dohoda, že fce.
     se značí malými písmeny a makra velkými.
     2.)Hlavní program a podprogramy
            V  Pascalu  se  program  vymezuje  pomocí  slůvek  BEGIN a END.
     V Céčku se s těmito slovy  nesetkáte. Používají se místo nich složené
     závorky (je  to kratší). Hlavní  program v Céčku  zastupuje fce. main
     s nepovinnými  parametry main(int  argc, char  ** argv),  kde argc je
     počet parametrů a argv je pole  ukazatelů na ukazatele, kde jsou tyto
     parametry  uloženy  (tyto  proměnné   se  samozřejmě  mohou  jmenovat
     i jinak).Tyto   parametry   zastupují   Paskalské   fce.   ParamCount
     a ParamStr.
     3.)Operátory
            V pascalu se proměnným přiřazuje hodnota operátorem := v C++ je
     to pouze =, Pascalským operátorům =, <> odpovídají v C ==, !=. V C se
     ! používá  pro negaci  (jako not  v  Pascalu).  Logický AND  je &&  a
     binární &. Místo mod se používá %.
     4.)Typy
            Předkládám   vám   tabulku   typů.   Poslední  sloupec  ukazuje
     ekvivalent v Pascalu

           Typ    |Velik. |          Rozsah                    |Ekvivalent
     -------------+-------+------------------------------------+---------
     unsigned char| 8 bitů|                0..255              |Byte,Char
     char         | 8 bitů|             -128..127              |Shortint
     enum         |16 bitů|          -32,768..32,767           |Integer
     unsigned int |16 bitů|                0..65,535           |Word
     short int    |16 bitů|          -32,768..32,767           |Integer
     int          |16 bitů|          -32,768..32,767           |Integer
     unsigned long|32 bitů|                0..4,294,967,295    |
     long         |32 bitů|   -2,147,483,648..2,147,483,647    |Longint
     float        |32 bitů|  3.4 * (10**-38)..3.4 * (10**+38)  |Real
     double       |64 bitů| 1.7 * (10**-308)..1.7 * (10**+308) |double
     long double  |80 bitů|3.4 * (10**-4932)..1.1 * (10**+4932)|extended

     C++  neobsahuje  typ  boolean,  příkazy  typu  IF  vyhodnocují  je-li
     výraz nulový či ne.
     5.)Příkazy
            Klasické  příkazy jako  FOR,  WHILE,  IF.. byly  zjednodušeny a
     zkráceny. Koukněte se do helpu nebudu to kvůli vám opisovat.
     6.)Pole a String
            V  Céčku se  pole  deklaruje  takto: typ  jmeno[delka], přičemž
     délka určuje  počet proměnných pole  včetně nultého. Takže  pole
     char pole[10] bude obsahovat  prvky pole[0]..pole[9]. Céčko nezná typ
     string,  takže si  ho musíte  deklarovat jako  pole charů. Se stringy
     neumí pracovat  přes operátory, ale jen  přes fce. knihovny STRING.H.
     Se stringy se obvykle pracuje pomocí ukazatelů (pointerů).
     7.)Procedury a funkce
            C nezná procedury, má jen fce. které nevracejí hodnotu (vracejí
     proměnnou typu void.)
     8.)Makra
            V C je dobrá pomůcka pro programátora. jsou to tzn. makra. Dají
     se využít místo konstant nebo fcí. Nadefinujete-li si např. makro
     #define DELKA  50 tak se při  překladu místo všech slov  DELKA napíše
     číslo 50.
     9.)Poznámky
            Složené závorky  ohraničují podprogram takže  se poznámky značí
     dvojicemi znaků  /* pro začátek a  */ pro konec poznámky.  Dvojice //
     značí poznámku do konce řádku.
     10.)Ukazatele
            Deklarují  se stejně  jako normální  proměnné jen  s hvězdičkou
     před názvem (viz. argv  v bodu 2.). Např. int * p,c;  p je pointer na
     int. Z proměnné uděláte pointer operátorem  &. Např. &c je pointer na
     proměnnou c.  Z pointeru dostanete  hodnotu předřazením operátoru  *.
     Např. *p vrací hodnot uloženou na adrese p.

     A to  je  pro  dnešek  všechno,   příště  budu  možná  pokračovat  se
     složitějšími věcmi.

                                                                      HIPP


            výheň