-------------------------------------------------------------
         -------------------------------------------------------------
         -------------------------------------------------------------
         -------------------------------------------------------------
         -------------------------------------------------------------



         Minule jsem se zabýval na obrazovkách diskmagu Výhně velice starou
    a povedenou  hrou Space  invaders. Dnes   budu ničit  vaše oči  a mozek
    stejně starou  (a možná ještě  starší) a stejně  dobrou (a možná  ještě
    lepší)  hrou  s  kosmickou  tématikou.   Předem  se  musím  omluvit  za
    neschopnost natípat jakékoli obrázky - je to způsobeno tím, že tuto hru
    vlastním pouze  na svém starém  ATARI a nehodlám  se zatěžovat složitým
    přenášením  obrázků  pomocí  5  a  1/4  palcových  disket. Můžete ještě
    namítnout, že tato hra určitě existuje i na PC, ale v tomto případě vás
    zklamu, jelikož jediný exemplář tohoto dílka jsem viděl běžet pouze pod
    MS-WINDOWS a protože na svém počítači největší virus nemám, nemohl jsem
    tedy ani v tomto případě nic típat. Kvůli milovníkům obrázků z her jsem
    ale přemohl svou vrozenou lenost a vlastnoručně nakreslil obrazovku hry
    v Autodesk animatoru (Nelekejte se černobílosti. Raději si uvědomte, že
    mám pouze ČB monitor a dost mně vadí  žvásty lidí, kteří mi radí, abych
    si už konečně  koupil barevný, protože všichni už  ho přece dávno mají.
    Jenže tito lidé se dopracovali  ke svému vlastnictví většinou za pomoci
    svých  zákonných zástupců  a jejich  počítač vlastně  ani není  jejich,
    takže jim nemám  ani co závidět. Ale to už  jsem se dostal hodně daleko
    od tématu, a tak tu závorku raději skončím.).

         O co  v této minigamesce jde?  Nebudu si už pro  vás ničit mozkové
    závity vymýšlením nějakých debilních příběhů a povím vám to rovnou. Jde
    o to, že se  vaše raketka dostala do nebezpečného  pásma asteroidů, kde
    se musí snažit o co nejdelší přežití. Za tímto účelem ji kdesi vybavili
    jedním   motorem,  jedním   tečkometem  a   jedním  generátorem  štítů.
    Asteroidy,  které pro  kosmolet představují  smrtelné nebezpečí,  se na
    obrazovku dostavují v hojném počtu  ze všech možných i nemožných směrů.
    Je samozřejmé, že tečkomet je  proti  asteroidům  velice účinnou zbraní
    a zásah  tečkou  znamená  pro  asteroid  jeho  definitivní  rozdvojení.
    Asteroidy  se tedy  dělí a  dělí, až je jich  na obrazovce velmi mnoho.
    Naštěstí si autoři  byli vědomi této přeplněnosti a  po zásahu už hodně
    malého  asteroidu   se  tento  nerozdvojí,  ale   zmizí  úplně.  Dalším
    nebezpečenstvím  (ale  pouze  ve  vyšších  úrovních)  je  UFO. To se od
    obyčejného asteroidu  liší tvarem, nerozdělitelností a  tím, že střílí.
    Nyní, když jsem vám vylíčil  hlavního hrdinu, jeho zapřísáhlé nepřátele
    a nosnou ideu boje, mohu se posunout v popisu zas o kousek dále.

         Ovládání  hry  je  (aspoň  ze  začátku)  celkem  obtížné (tedy pro
    člověka jenž je zvyklý na  okamžité reakce ovládaného objektu). Protože
    má  raketka pouze  jeden motor  (a to  ještě vzadu),  dá se  s ní pouze
    zrychlovat. Pokud chcete zabrzdit, musíte  se za vypnutého plynu otočit
    do protisměru  a zběsile začít  zvyšovat výkon motoru.  Dalším stížením
    ovládání  je fakt,  že po  vylétnutí  z  obrazovky na  jedné straně  se
    objevíte okamžitě  na straně druhé s  nezmenšenou rychlostí. Pokud bych
    tedy  shrnul ovládání  stroje, mám  k dispozici  pouze plyn  a otáčení.
    Přídatnými ovládacími prvky jsou  spouště  tečkometu a štítogenerátoru.
    Tečky se dají  vrhat nepřetržitě do určitého počtu  - pak tečkomet musí
    vychládat. Štíty se také generují pouze  na omezenou dobu a následně se
    musí doplnit jejich energie na  maximum. S výše popsanými prostředky se
    tedy snažíte o přežití a já mohu přistoupit k závěrečné etapě recenze -
    to jest k popisu zpracování hry a jejím technickým údajům.

         Začnu zpracováním. Neočekávejte žádné  bombastické 3D objekty nebo
    něco podobného. Raketka vypadá jako  takové divné písmeno A, UFO vypadá
    jako rakev s proužky, asteroidy jsou nepravidelné mnohoúhelníky a tečky
    jsou  symbolizovány opět  jen tečkami.  Zvuková část  hry už  je na tom
    mnohem lépe.  Ve hře zní střelba  raketky i UF (množné  číslo od UFO) a
    duní  výbuchy  asteroidů.  Na  žádný  jiný  zvuk  jsem ani po důkladném
    poslechu nenarazil. Hra zabírá v paměti  asi 4 kB, což je opravdu málo.
    Ovládání  se  uskutečňuje  za  pomoci   džojstyků  (těch  může  být  až
    neuvěřitelný  počet -  4, z  čehož vyplývá,  že hru  může hrát najednou
    skupinka 4 lidí).

         Co říci závěrem? Zkuste si hru  sami zahrát a záhy zjistíte, že ač
    je strašně  jednotvárná, vydržíte ji  bez znudění hrát  obstojně dlouho
    (tento údaj se  člověk od člověka diametrálně liší,  nebudu tedy uvádět
    jeho přesnou číselnou hodnotu). Pokud Asteroids již náhodou neseženete,
    pak máte smůlu, protože přijdete o něco nezapomenutelného [a ne aby vás
    napadlo  instalovat kvůli  této hře  MS-WINDOWS, to  už si raději kupte
    nějaký 8-mi bit a  ušetříe tím spoustu peněz  (rychlejší komponenty pro
    solidní běh WOKEN přecejen nejsou zdarma)].


                                                                 Ferda


            výheň