BRAVEHEART
(Statečné srdce)
Historický příběh skotského rebela a bojovníka za svobodu
Williama Wallace se odehrává na přelomu 13. století v malebných
scenériích Skotska a v historických objektech Skotska a Anglie. Děj
filmu se točí kolem rozsáhlého povstání proti tyranskému režimu
Angličanů ve Skotsku, které bylo rozpoutáno právě Wallacem a v němž
také sehrál klíčovou roli.
Film začíná dětstvím malého Williama a prvním poznáním krutosti
a podlosti anglického krále Eduarda řečeného Dlouhán, při léčce na
skotské šlechtice, kteří přišli vyjednávat o urovnání situace na
severu Británie. Na odpor se postaví Williamův otec i bratr, sousedé
Campbell a MacCloughan. Jejich krátká výprava je však anglickými
oddíly rozprášena a Wallaceův otec a bratr zabiti. Po pohřbu se
malého Williama ujíma jeho strýc Argyle Wallace, který z něj za čas
vychová skvělého válečníka, jemuž nechybí takt, šarm a vzdělání,
včetně znalosti několika cizích jazyků.
V dospělosti se pak Wallace vrací do rodného kraje a potkává
opět Murron MacCloughan, do které se už jako malý chlapec zamiloval.
Mezi tím stačil král Eduard vyhlásit ve Skotsku "právo první noci",
které se velmi potupně snaží zvrátit odpor Skotů a přilákat do země
anglické šlechtice. Wallace se s Murron tajně a přes odpor jejích
rodičů schází a po čase jsou při tajném obřadu v lese knězem oddáni.
Následujícího dne je však Murron popravena po zinscenované urážce
anglického vojáka. Wallace svojí pomstou rozpoutá celonárodní
povstání proti tyranům, které vrcholí bitvou u Stirlingu, kterou
Skotové, i přes značnou přesilu anglické severní armády, svou
chrabrostí, odvahou a sebeobětováním, vyhrají. Na stranu Wallace se
přidávají také skotští šlechtici Mornay, Lochlan, Craig a
právoplatný nástupce na trůn skotského krále Roger Bruce, kteří
povýší Williama Wallace do šlechtického stavu a současně ho prohlásí
za nejvyššího ochránce a obránce Skotska a velitele jeho armád a
jeho přátele jako Hamishe Campbella a irského uprchlíka Stephana
ustanoví za Williamovy pobočníky.
Rozpoutávají se boje o moc mezi šlechtickými rody. Wallace útočí
na anglické město York, které je odrazovým můstkem vpádů do Skotska,
dobíjí jej a hlavu králova synovce posílá do Londýna. U Yorku se
potkává poprvé s princeznou, která jako posel míru vyjednává
podmínky příměří. Přestože se oba na první pohled do sebe zamilují,
princeznina mise se nezdaří a vrací se do Londýna s nepořízenou.
Eduard vysláním princezny do Yorku uskutečnil další svou válečnou
lest a snaží se Wallace překvapit z týla. Princezna však vysílá
spěšného posla, který Skoty uvědomí o nebezpečí a tak se Dlouhánův
plán nezdaří. Wallace se opět potkává s princeznou a stráví spolu
vášnivou noc.
Další a rozhodující střetnutí s anglickou armádou vedenou
samotným Eduardem se odehrává na planině u Falkirku. Přestože
přesila Angličanů nění již tak značná a Skoté si bojiště předem
dobře připraví a takticky rozvrhnou útok, bitva se stává fiaskem a
težkou ranou povstání, způsobenou zradou Lochlana, Mornaye, Craiga a
Bruce. Když při přímém střetnutí Wallace pozná Rogera Bruce a
zjistí, že porušil slib, který Wallaceovi dal, zdrcen opouští
bitevní pole. Následuje pomsta, při které Wallace zabíjí nejdříve
Mornaye a poté i Lochlana. Bruce hluboce lituje svého činu a
definitivně se přidává na stranu Wallace. Bruceův otec a Craig však
zorganizují setkání Wallace se šlechtou, při které je Wallace jat a
uvržen do žaláře. Smrtelně nemocný král odolá princeznině prosbě o
život Williama. Jeho stav se však výrazně zhorší prozrazení, že
princezna s Wallacem čeká potomka. Král, který teď leží na smrtelném
loži, neschopen pohybu ani řeči, tiše strádá před smrtí. Při popravě
Williema Wallace se projeví obrovská odvaha a duševní síla skotského
rebela, který i přes všechny útrapy mučení mohutným hlasem vzkřikne
"FREEDOM!!" (svoboda), načež Eduard umírá a Wallace je sťat.
Epilogem je poslední setkání vojsk Skotska, vedených nový
skotským králem Rogerem Brucem, a Anglie, které se zvrhne v
poslední, vítěznou bitvu, čímž Skotsko v roce 1314 získává svou
svobodu.
Film natočil roku 1995 Mel Gibson, který se též obsadil do
hlavní role. Další role ztvárnili: Sophie Marceau (princezna) a
Catherine McCormack (Murron).
Snímek byl oceněn hned pěti prestižními Oscary a to za nejlepší
film, nejlepší kameru, nejlepší zvuk, nejlepší masky a nejlepší
režii. Nutno podotknout, že si všechna ocenění opravdu zaslouží,
zvlášť kamera Johna Tolla je opravdu výborná, skvěle jsou zpracovány
zpomalené scény či detailní záběry. Celou atmosféru filmu výborně
dotváří symfonická hudba Jamese Hornera (Apolo 13, Legenda o vášni),
přestože Oscarem oceněna nebyla. Originální soundtrack stoji
rozhodne za poslech.
Za zmínku stojí též propracovanost postav, realističnost
rozsáhlých bitev s tisíci statistů, výborně zvládnuté jazyky postav
(Skotové mluví anglicky se skotským přízvukem, francouzská princezna
anglicky s francouzským přízvukem, se svým osobním doprovodem hovoří
i francouzsky či latinsky) a v neposlední řadě též velmi dobré
herecké výkony. Na závěr jsem si nechal některé typické dialogy a
monology z filmu:
Eduard: "Problém Skotska tkví v tom, že je plné Skotů. [...]
Když je nemůžeme vyhnat násilím, tak je odtud vyplemeníme".
Skot: "To není on, není na to moc vysoký.."
Wallace: "Já jsem William Wallace"
Skot: "William Wallace je sedm stop vysoký!"
Wallace: "Ano, to jsem též slyšel, porazil Angličany bleskem ze
svých očí a ohnivou koulí ze své řiti, ale ja jsem William Wallace a
vidím před sebou celý zástup svých krajanů kteří odolávají
tyranům.[...] Co byste dělali bez svobody ?"
Skot: "Žili bychom."
Wallace : "Ano, budete žít, ale za několik let si na smrtelné
posteli budete říkat, že byste vyměnili všechny dny odedneška až do
té doby za jedinou šanci, jen jedinou šanci, říci svým nepřátelům,
že si mohou vzít vaše životy, ale nikdy nedostanou vaši svobodu !!"
Sborem: "Ať žije Skotsko !!"
Bernie
výheň