.
                                                               .
                                                               ,
                                                               ÷
                                                                ÷, , .
                                                              
                                                            
                                                         
                                                         

                         --------------------------
                            The  S O R C E R E R



           Ve své podstatě nemám moc rád hry stylu adventure. Nelíbí se mi
     na nich ta veliká omezenost hráče při pohybu v prostoru a v používaní
     předmětů stylem všechno  na všechno. Z toho vyplývá,  že jsem asi moc
     adventur  nehrál, natož  dohrál.  Existuje  ale jedna  vyjímka, která
     potvrzuje pravidlo: Simon the Sorcerer.  Je to perla mezi adventuraim
     a počítačovými hrami  vůbec. Nikdy před tím,  ani potom, jsem neviděl
     takto graficky  a dějově propracovanou  hru. Je v  ní vtip, nadsázka,
     vážné myšlenky a napětí.

                          takhle si Simon užíval 

           To  že jsem  ji dohrál  do  konce,  mluví za  všechno. Dnes  už
     prakticky hry nehraju, ale Simona  bych hrál klidně znova od začátku,
     až  do konce.  Je v  něm něco  magického, co  mě přitahuje.  Možná ta
     perfektně  propracovaná grafika  spojená s  melodickou hudbou,  možná
     zajímavý  příběh a  legrační postavy,  tak jako  tak kombinace  všech
     jmenovaných artiklů je neopakovatelná.

                       v restituci získal tento domek 

           Na prvním  místě bude určitě grafika,  protože to, co animatoři
     z Adventure Softu splodili je něco neuvěřitelného. Každá lokace je do
     nejmenšího detailu  propracovaná. Jedním obzvláště  zajímavým nápadem
     jsou tvary  některých objektů v  pozadí. Když se  pořádně podíváte na
     obrázek  pozadí, po  čase zjistíte,  že některé  rysy, například rýhy
     v kamenech nebo tráva, jsou komponovány  tak, aby divák získal dojem,
     že  se na  něj dívá  několik tváří  rozličného tvaru, lebkou počínaje
     a ožralou konče.

                             zkuste najít lebku 

           Je to, až neuvěřitelné, kolik takovýchto tváří se dá schovat do
     obyčejné  skály, tak  aby to  na první  pohled nebylo patrné. Některé
     lokace  by se  mohly svou   uměleckou krásou  vyjímat i  na klasickém
     obraze, určitě  bych si jeden  objednal a pověsil  si ho nad  postel.
     Nemá smysl  dál popisovat ojedinělost  grafiky v Simonovi,  prostě se
     podívejte na obrázky, kterých jsem natípal na můj vkus požehnaně, ale
     věřte, že kdybych nebyl omezen velikostí Výhně, asi bych jich natípal
     přes 50 ! Ano, je to děsivé číslo, a těžko říci, kolik hodin práce se
     na tvorbu úžasné  grafiky Simona spotřebovalo. A věřte,  že na každém
     obrázku by se dalo najít něco originálního.

                            fosforeskující strom 

           Na druhém místě  je příběh. Vysvětlím vám stručně,  oč tam jde:
     čerstvý čtrnáctiletý puberťák jménem  Simon, toužící po dobrodružství
     se nějakou náhodou dostane do úplně  jiné světa a aby to bylo opravdu
     napínavé,  teleportuje se  rovnou na  kamenný stůl  okolo nějž,  sedí
     hrstka lačných goblinů.

                           všiměte si těch kamenů 

           Naštěstí  se z  jejich spárů  dostane bez  úhony a  vyvstane mu
     nový,  podstatně náročnější  problém: kde  to  je  a co  s ním  bude.
     Pravděpodobně  ani  netouží  vrátit  se  do  rodného městečka na Zemi
     dvacátého století a vrhne se rovnýma nohama do kouzelnického řemesla.
     V nedaleké vesnici  je hospoda a  v ní vysedávají  a popíjí podezřele
     zapáchající   alkohol  čtyři   kouzelníci.  Jedná   se  zcela  určitě
     o podvodníky,  ale to  Simonovi vůbec  nevadí, hlavní  je, že se může
     stát členem jejich cechu.

                           v pekle je teplo i v zimě 

           Je  v  tom  ale  háček.  Musí  najít  a  přinést,  stoprocentně
     neexistující a vymyšlenou kouzelnickou hůlku. Tento nadlidský úkol se
     jen tak  splnit nedá a proto,  bude potřebovat pomoc od  mnoha postav
     v nedalekém okolí. Ve vykotlaném stromě uprostřed hustého lesa narazí
     na spící sovu, před jejíž paměťovou kapacitou by se mohl stydět i dět
     Vševěd,  která  bude  Simonovi  odpovídat,  na  jeho  dotěrné  otázky
     a pomůže mu  tak k úspěšnému  dokončení úkolu. Dozví  se také o  zlém
     kouzelníkovi, který vězní krásnou dívku.

                             Sordid asi nemá čas 

           To však  ještě netuší, jaká zrada  ho čeká. Sordid, tak  se ten
     černý mág  jmenuje, je obyčejný  podvodník, který přežívá  ve pekelné
     věži. Simon ho nakonec sprovodí z pekla na onen nebo jiný svět, co já
     vím, ale  žádné osvobození krasavice a  nádherný dojemný happy-end se
     nekoná. Je to perfektní nápad jak udržet hráčovo napětí, až do samého
     konce hry. Věřte  nebo ne, ale takhle originální  konec jsem před tím
     neviděl, a  to jsem hrál  sérii vynikajících Goblins,  Monkey Island,
     atd.  Dnešní moderní  CD pařby  nehraju a  asi už  nikdy hrát nebudu,
     takže  jestli  jste  viděli  něco  originálnějšího,  tak  se nemusíte
     rozčilovat.

                             spící obr, nerušit ! 

           Na  konec  jsem  si   nechal  technické  zpracování.  Perfektní
     melodická  hudba  na  AdLib  a  kompatibilní,  hraje  v  každé lokaci
     a umocňuje magickou atmosféru, občas se  ozvou i nějaké zvuky. Hra má
     asi 500 (!) souborů, ale jinak je programátorsky zvládnuta perfektně.
     Simona si zahrajete  i na 286 s VGA kartou  a žádný rozdíl oproti 386
     nebo vyšší, ani nepostřehnete. Prostě je to hra staré dobré generace,
     kde  bylo   programování  umění  a  ne   pouhý  technický  prostředek
     multimediálního braku.

                     drak a hasicí přistroj, i to je možné 

           Simon má své pokračován, ale  to už mě nepřitahuje natolik jako
     Simon jednička  a vůbec 400 MB  a 7 MB je  docela rozdíl ne ?  Kdo ho
     nehrál, má možnost, kdo hrál ví, o co jde, takže není, co dodat.

                            most nad lesní říčkou 


                                                     ReDox


            výheň