Co  je to  vlastně droga  ? V  odborné literatuře můžeme nalézt
     rozličné definice drog, ale každý  výčet chemických látek, na kterých
     se může stát lidský organismus  závislým, obsahuje většinou ony známé
     sloučeniny   jako  alkohol,   nikotin,  heroin   a  další   speciální
     uhlovodíkové  deriváty. Ale  drogou nemusejí  být jen  ony, ale  také
     například jídlo, káva, počítač nebo  hudba. Zdá se to nepochopitelné,
     ale lidský život by byl bez drog jen neskonale nudným a nesnesitelným
     přežíváním.
          Sám  lidský organismus  je uzpůsobený  tak, že  při určitých  ať
     vnějších  nebo vnitřních  podnětech, vylučuje látky odborně  nazývané
     endorfiny, jimiž se v podstatě zprostředkovávají našemu vědomí pocity
     radosti  a  zármutku.  Množství  těchto  látek  v organismu je přísně
     kontrolované  hormony, které  zabraňují možnosti  návyku. Jestliže se
     člověk stane závislým  na určité látce, pak její  další požití je pro
     něj pouze nutnost ulevit organismu po trýznící abstinenci a droga tím
     ztrácí svůj kladný účinek. Stejně se tak může stát i u člověka, který
     nepožívá  nějaké speciální  drogy, ale  jen se  například nepřetržitě
     přejídá.  Jeho organismus  si  zvykne  na nadměrný  přísun endorfinů,
     které se při spotřebě potravy uvolňují, a změní pocit slasti na pouhý
     pocit  úlevy. Takto  nemocný člověk  se tedy  přejídá jen  proto, aby
     dosáhl pocitu úlevy, ne pocitu slasti.
           Onen pocit radosti tedy  nemůže trvat nepřetržitě dlouho, jinak
     by ztratil svůj  účinek. Zákonitě se po určitě  době vytratí a jedním
     ze základních pudů organismu je  snaha o jeho znovunabytí. V podstatě
     celý lidský  život je založen  na dosažení pocitu  štěstí, a pokud se
     zamyslíme  nad  tím,  co  vlastně  děláme,  zjistíme, že  jde vlastně
     kdykoliv o  jeho dosažení, i  když mu předchází  zdánlivě pro nás ne-
     prospěšná činnost.
           Uvažovat o tom, co je  bezpečná a nebezpečná droga, je nesmírně
     obtížné.  Ve  své  podstatě  je  jakákoli  droga nebezpečná, pokud se
     požívá   v  nadměrném   množství.  Závisí   na  zákonech   a  zvycích
     společnosti, ve které člověk žije. V zemích s křesťanskou historií se
     považují za nebezpečné  a tím nelegální drogy vyrobené  z opia a jemu
     podobné látky. Naopak v zemích  středního východu je nelegální drogou
     alkohol, zato zakouřit si opium po obědě je tak běžné, jako naše pití
     slivovice  na zdraví.  Podle mého  názoru je  toto rozdělování  spíše
     pokryteckým únikem z podstaty problému.
           Drogy  se dají  rozdělit v podstatě na dvě  odlišné skupiny. Do
     první  lze  zařadit  jakékoli  vnější  podněty, které prostřednictvím
     smyslových vjemů  ovlivňují nepřímo množství  endorfinů působících na
     lidský mozek.  Tuto skupinu můžeme  považovat za přirozenější  a méně
     škodlivou. Druhou  skupinu tvoří chemické látky,  které po proniknutí
     do  lidského organismu  přímo nahrazují  endorfiny. Člověk  jako tvor
     inteligentní dovede tyto látky vyrábět  a učinit je snadno dostupnými
     tak, aby je  bylo možno použít, kdykoliv se mu  zachce. To právě činí
     tuto skupinu drog nebezpečnou, zejména u nezkušených mladých lidí.
           Podle   mého  názoru   spočívá  jediné   smysluplné  řešení  ve
     schopnosti  člověka ovládnout  neskonalé nutkání  zkusit něco,  co má
     údajně simulovat štěstí v podstatě  zadarmo a bez jakéhokoli přičině-
     ní, případně požívání těchto látek omezit na minimum. Smysl života by
     měl stát na pocitech štěstí, jenž si člověk vydobude vlastním úsilím,
     a ne  na krátkých  stavech umělé  radosti, jak  tomu bohužel  zejména
     v našich krajích bývá.

                                                 ReDox

         P.S.: Tento článek byl původně napsán pro účely slohové práce
               (z níž jsem mimochodem dostal trojku :))), ale v současné
               době je toto téma tak aktuální, že by se něm o mělo více
               mluvit a vůbec... nemám rad feťáky !!!


            výheň