+----------+
                             ---• Autechre •---
                                +----------+

        V dnešní době jste všichni  pod neustálým vlivem komerčních rádií,
     stejně  laděných televizních  pořadů a  jiných projektů  na získávání
     peněz od  slabomyslných občanů, takže  bych se ani  nedivil, kdybyste
     o jakési záhadné věci  se jménem Autechre slyšeli úplně  poprvé. O co
     se tedy vlastně jedná? Jedná se  o formaci skládající se z neurčitého
     počtu lidí,  počítačů a dalších nezbytností  důležitých k provozování
     hudby a pořizování jejích záznamů na rozličná média.
        Pokud teď na tomto místě  čekáte něco o historii Autechre, jménech
     členů a  jejich minulosti, nedočkáte  se, protože ani  já nemám žádný
     přístup k jakýmkoli materiálům a informacím. Do jisté míry je to dáno
     i tím, že  žádné takové materiály pravděpodobně  neexistují a já jsem
     toto  seskupení  objevil  vlastně  náhodou  při  pravidelném poslechu
     jistého  pořadu  na  jistém  rádiu  (Žádná  jména zveřejňovat nebudu,
     jelikož by mi mohl někdo  vyčítat nepovolenou reklamu. Jisté však je,
     že  toto   rádio  rozhodně  davá  svým   redaktorům  a  přispěvatelům
     neomezenou svobodu ve výběru hudby,  kterou posílají do obvodů vašich
     radiopřijímačů.).
        Do  této doby  Autechre vyhotovili   3 alba  (pokud jsou  na světě
     další,  promiňte mi,  prosím, tuto  dezinformaci). Jejich  názvy jsou
     (v pořadí,  jak vycházela): Incunabula, Amber  a Garbage. Rozepíší se
     zde jen o  prvních dvou, protože Garbage jsem  ani po usilovné námaze
     nesehnal.  Na  všech  albech  (tedy  prvních  dvou)  je  po jedenácti
     skladbách (asi záměr).
        Hudba na starším albu ještě  hodně využívá syntetických zvuků, ale
     jsou zde  patrné ambientní postupy jako  například stále se opakující
     motiv,   doplňovný   množstvím    vedlejších   zvuků   či   používání
     nasamplovaných  syntetických  sekvencí  v  různých  rychlostech, atd.
     Iluzi bezchybného  a stylově čistého  ambientu ale narušuje  přílišná
     melodičnost   a  perfektně   propracovaná  rytmika   skladeb.  Ta  je
     u některých skladeb (například Doctrine nebo Basscadet) tak dokonalá,
     že stojí za to si je  poslechnout jen kvůli tomu. Všude se samozřejmě
     najdou vyjímky.  Jednu takovou tvoří skladba  Bronchus, kde o nějakou
     melodii ani nezavadíte. Toto album by  se dalo doporučit i těm, kteří
     ambient buď  nesnesou a nebo mají  k němu přímo odpor.  Každopádně je
     první album  Autechre (mimochodem jeho název  znamená v překladu cosi
     jako prvotisk) velice dobrou záležitostí.
        Na druhém kousku  už je slyšet výrazný posun  směrem k absolutnímu
     ambientu (i když třeba proti The orb to není stále ono). Skladby jsou
     plné  patřičně  zmorfovaných   ruchů  okolního  prostředí  (například
     přistávající  letadlo  plynule   přecházející  ve  zvuk  symfonického
     orchestru  či  řeč  pouštěná  pozpátku  s  velkými  echy a na různých
     rychlostech). Rytmika je zde o  poznání chudší než na Incunabuli, ale
     podle mého  je to ku  prospěchu věci. Nosné  melodie nadále zůstávají
     v podání  starých  dobrých  syntetizátorů.  Toto  album  je tím pádem
     vhodné spíše  jen pro lidi se  zaměřením na ambient a  podobně laděné
     styly.
        Když  už jsem  u toho,  ambient je  vlastně jakási  zvuková koláž,
     která  má  za  cíl  zaujmout  různorodostí  zvuků  a jejich vzájemným
     proložením a  harmonií. Tento fakt určuje  ambientní muziku spíše pro
     relaxaci a klidné chvíle. Do této hudby je třeba se zaposlouchat a ne
     se nechat  opájet (nic společného  s cínem) jasně  předem vypočítaným
     efektem (nic proti demům, přeci jen jsem počítačový člověk).
        Takže  to by  bylo k  obsahové stránce  desek. Co  se týče  jejich
     vnější  úpravy, mohu  prohlásit, že  se jedná  o něco neobvyklého. Na
     bookletu  za   plexisklem  obalu  je  u   Incunabule  měsíční  povrch
     a u  Amberu písečná  duna. Nic   jiného (kromě  názvu alba,  který je
     napsán  5  mm   písmenky)  tam  není  (i  kdybyste   to  projeli  pod
     elektronovým  mikroskopem). Vlastní  CD jsou  pak v  monochromatickém
     provedení (Incunabula -  černá + bílá, Amber - žlutá  + černá) a jsou
     potištěna jen názvy skladeb a informacemi o tom, kdo desku vydal.
        Pokud jste se tedy rozhodli desky si obstarat, můžete začít shánět
     (přeji hodně  štěstí). Jako malý  bonus (i když  je to asi  k ničemu)
     přikládám seznam skladeb na prvních dvou deskách:

     Incunabula: Kalpol introl             Amber: Foil
                 Bike                             Montreal
                 Autriche                         Silverside
                 Bronchus                         Slip
                 Basscadet                        Glitch
                 Eggshell                         Piezo
                 Doctrine                         Nine
                 Maetl                            Further
                 Windwind                         Yulquen
                 Lowride                          Nil
                 444                              Teartear



                                                                   Ferda


            výheň