• Beverly Kills 923548964487 •
První krev
"Ahoj Steve", ozvalo se ponurou školní chodbou Beverly High
School. "Jsem rád, že tě vidím, Brandone. Tak jaký to bylo včera s
Kelly? Já jsem s ní nějaký čas chodil, takže vím, že ona to fakt
umí." "Ale Steve, ty zase myslíš na nejhorší. Nic se mezi námi
nestalo", znejistěl Brandon. Prasák jeden, pomyslel si jediný
Walshův syn, když se jeho přítel odporoučel. Myslel by jenom na to
nejhorší, takový už je on od malička. Jednou mi vyprávěl, že už ve
školce přesvědčil učitelku a topiče aby se svlékli a hráli si s ním
na doktora.
Odpoledne uběhlo rychle, stejně jako večer a přicházela temná a
zákeřná noc. U Walshových už všichni dávno spali, když Brandon
šátrající rukou vylovil zpod postele automatickou pušku M 16.
Rutinně překontroloval stav zásobníku, přejel zpocenou rukou po
chladné hlavni a přepnul do dávkové střelby. Rozsvítil svou lampičku
a vyndal ještě tmavou papírovou krabičku popsanou mnoha nápisy, jako
"Laser Control System" nebo "Kill anyone". Otevřel ji, nasadil
laserový zaměřovač do kolejniček na vrchu pušky a ujistil se o jeho
funkci."Ten Steve mě štve a to dost. Sbohem Steve", pomyslel si když
položil si zbraň na postel. Vklouznout do černého overalu a přehodit
si pušku přes záda mu trvalo pouhé sekundy. Zhasl lampičku a otevřel
okno.
Ačkoliv se zahrada nacházela ještě tři metry pod ním, se skokem
se nerozmýšlel ani vteřinu. Sotva jeho pružné tělo dopadlo na zem,
aniž by způsobilo sebemenší hluk, přikrčil se a chvíli se rozhlížel.
Spoře osvětlenou ulicí projelo jakési auto. Z kapsy obleku vyndal
přístroj a připnul si jej na zápěstí. Tlačítko POWER rozzářilo
displej zelenou směskou barev. Jakmile se tekuté krystaly uklidnily,
vyťukal na klávesnici STEVE. Obrazovka se ztemněla a několik desítel
diod po obvodu lokalizátoru zablikalo, aby v zápětí vytvořily
sevřenou skupinku v severovýchodním směru. Bez nejmenšího šelestu
vykročil zjištěným směrem. Minul několik domů s rozlehlým trávníkem
a živým plotem, když se dostal na hlavní silnici. Chladný vánek od
moře ho donutil dopnout si overal. Po několika minutách ostré, ale
přitom naprosto tiché chůze se ocitl před vysokým domem, jehož stěny
se zelenaly břečťanem. Diody lokalizátoru změnily svou barvu na
oranžovou a jméno se rozsvítilo.
Obcházel dům a pečlivě sledoval okna a dveře. Z jedné z návštěv
u Steva věděl, že jeho pokoj je v prvním patře a vede do něj jediné
okno, které za okamžik bezpečně našel. Diody v lokalizátoru na
znamení souhlasu změnily barvu na červenou a pomalu se rozblikaly.
Rozhlédl se kolem, aby si našel vhodné místo ke střelbě. Několik
metrů od okna se vypínala koruna košatého jilmu. Vyskočil a za
nejnižší větve se zachytil rukama. Vytáhnout se nahoru byla pro jeho
trénované tělo hračka a už stoupal do koruny, aby našel nejvhodnější
místo k zasednutí. Sňal pušku, položil ji do rozsochy dvou větví a z
kapsy vytáhl infradalekohled. Pohlédl do něj, chvíli pozoroval zeď a
okno domu a sledoval, jak se barvy groteskně mění v různých
odstínech oranžové až hnědé. Spícího kamaráda nalezl přes sklo až
příliš lehce, i při pohledu do okna by ho s trochou štěstí spatřil,
jak si pohodlně vychrupuje ve své posteli. Zapnul zaměřovač. Malý,
jasně červený bod chvíli osahával přikrývku, než se usadil na
kudrnaté hlavě téměř bývalého spolužáka. Pomalu stiskl spoušť.
Tiché, několikrát zopakované "puf" tlumiče by téměř nebylo
slyšet, nebýt tříštícího se skla, které jej doprovázelo. Pokud
nechtěl být prozrazen, musel jednat rychle. Bleskově si hodil pušku
přes rameno a seskočil dolů. Běžel několik dlouhých minut, občas při
zvuku policejní houkačky skočil do křoví. Bylo jasné, že o jeho činu
už strážci zákona ví. Jakmile doběhl domů, vyndal z kapsy kotvičku a
jistou rukou jí roztočil. Když ji hodil, ozvalo se jen slabé
cvaknutí značící, že se kotvička zahákla do trubky vedoucí od
radiátoru. Rychle vyběhl po stěně, jen slabě se přidržujíc napnutého
lana. S pocitem dobře vykonané práce skočil do postele, kde za
okamžik usnul.
Den pomsty
"Byla to vražda a nikdo nám již našeho mrtvého přítele zpět
nevrátí." ukončil David Silver svůj smutný příspěvek do školního
rozhlasu. Brandon se jen suše pousmál. Okamžitě mu bylo jasné, kdo
bude dalším zářezem v pažbě jeho zbraně.
Těsně před půlnocí, kdy se chodbami vilky Walshových rozhostilo
ticho, se Brandon spokojeně natáhl na postel. Na hodinkách nastavil
čas buzení na 01:00 a s klidným svědomím si promítal plán dalších
minut a hodin.
Tři krátká kviknutí jeho hodinek mu okamžitě rozproudili krev v
žilách. Posadil se na postel, promnul si slepená očka, zašátral
rukou pod postelí a vylovil svou pušku. Rozsvítil lampičku, vsunul
plný zásobník a další tři položil na postel. V okamžiku se ocitl ve
svém černém overalu, který si rychlým pohybem dopnul až ke krku.
Několik okamžiků přemýšlel, aby v zápětí vyjmul zpod postele
objemnou krabici. Otevřel dva zámky a pomalu položil na postel dvě
Beretty 44 a několik zásobníků. Krabici opět zavřel a uložil pod
postel. Když uviděl tu hromadu munice na peřině, vzal si ze skříně
baťůžek, do kterého všechny zásobníky nasypal, na záda si hodil
automatickou pušku a za pás zastrčil obě pistole. Takto vybaven
vyrazil do noční temnoty.
David bydlel v domě s Kelly, a kde bydlela ona, to věděl Brandon
velmi dobře. Dal se do svižného klusu a za deset minut dosáhl
trávníku před domem Taylorových. Pomalu přišel ke dveřím, chvíli
přemýšlel a za několik okamžiků vyměnil zásobníky v obou Berettách
za trhavé rtuťové projektily. Pod náporem mohutného kopance se dveře
rozlétly na kousky. Rychlým krokem vstoupil dovnitř a z opasku
vytáhl obě pistole. Nakoukl do prvních dveří vpravo a bleskově
poznal kuchyň, jídelnu a obývací pokoj.
Vrátil se na chodbu a několika kroky po schodech dosáhl prvního
patra. První zavřené dveře, které zahlédl okamžitě rozkopl. Tříštěné
sklo z několika barevných tabulek, kterými byly dveře ozdobeny
přerušilo vražedné ticho. Rychle vstoupil dovnitř a v šeru zahlédl
širokou postel. Rukou udeřil do stěny vedle dveří, v místě, kde
očekával vypínač. Celý pokoj se v okamžiku zalil světlem, ve kterém
Brandon náhle uviděl Kellyinu matku sedící na posteli s hrůzou v
očích a zubaře Silvera, jak se přehrabuje v nočním stolku, hledajíc
zbraň. Brandon se suše pousmál, zamířil na hlavu Davidova otce a
stiskl spoušť.
Ozval se mohutný výstřel a za místem, kde ještě před několika
okamžiky byl obličej pana Silvera, stékala po žluté stěně kaše z
krve, mozku a kousků lebeční kosti. Paní Taylorová krátce vykřikla,
ale bleskový výstřel z druhé pistole rozhodil část jejího krku a
oblast klíční kosti po sněhobílém povlečení. Brandon stiskl spoušť
pro jistotu ještě dvakrát, až se po stěně a povlečení rozprskla celá
hlava a část trupu třikrát rozvedené dámy. Rychle se otočil a
vykročil z ložnice, hledajíc pokoj Davida. Nalezl jej celkem snadno,
neboť nemohl skrze barikádu otevřít dveře. Na okamžik se zastavil
a poté začal bezmyšlenkovitě pálit do dveří, poslouchajíc zvuk
tříštěného dřeva.
Když střelbu zastavil, bez problémů otevřel dveře, rozhrnujíc
pomalu třísky nábytku. Rozsvítil a rozhlédl se po pokoji, ale Davida
neviděl. Zaujalo ho však otevřené okno s vlajícímy závěsy. Pousmál
se a pohlédl ven, na noční L. A. Davida zahlédl, jak rychle běží po
hlavní ulici kamsi do dáli. Bleskově sňal ze zad pušku a pohlédl do
dalekohledu. Utíkající postavičku zahlédl za okamžik, srovnal jeho
ryhlost s pohybem hlavně své zbraně a několikrát stiskl spoušť,
sledujíc, jak David groteskně padá k zemi v nádherných kotoulech.
Vyskočil z okna, rychle doběhl k třesoucímu se zraněnému
spolužákovi. Ten když Brandona poznal, rozhostil se mu po tváři
výraz, který nelze nazvat jinak, než absolutní údiv. Walsh jr.
vytáhl Beretty a položil je Davidovi na čelo. Současně stiskl na
obou dvou zbraních spoušť.
Výstřely, téměř spojené v jeden se rozlehly potemnělými ulicemi,
a hlava Davida Silvera se rozlétla na tisíc kousků.
1/2
výheň