antologie                                     
                                                                                

           Asi se ptáte, jak mě vůbec napadlo napsat  něco jako antologii
      Zdenovy tvorby. Původně  jsem měl v plánu  vypotit oslavnou recenzi
      na Minimal z Demobitu  1998. Pak  ale přišla The Party  1998 a s ní
      další Zdenova vytříbenost Tao. Nakonec jsem si uvědomil, že jsem se
      ve Výhni Zdenovi nikdy nějak výrazně nevěnoval, přestože patří mezi
      nejkreativnější scénery jak na Slovensku, tak i ve světě.  Okamžitě
      se mi vybavily vzpomínky na všechna  jeho dílka a uvědomil jsem si,
      že  už to  bude pomalu  pět let,  co  se Zden  pokouší oslovit  nás
      milovníky  dem  svou  tvorbou.  Obstaral  jsem  si  úplně  všechno.
      Naprostou novinkou  byl pro mě  Flight z Demobitu 1995,  Greetro ze
      začáku roku 1995 a také  Plasmatic z Assembly 1994. Pokud sledujete
      letopočty, jistě vám nepřijde divné,  když vám prozdradím, že na mě
      při jejich sledování padla  značně senliní nostalgie. Uvědomil jsem
      si, že  už spoustu  věcí vnímám  úplně jinak  než v  těch "dávných"
      letech,  kdy pro  mě  byla  demoscéna  alfou  a  omegou všech  mých
      představ a ideálů.

           Tak jako se s léty mění každý z nás, mění se i Zden. Z počátku
      byla  patrná jasná  snaha o  napodobování stylu  velkých mistrů  té
      doby. Postupně se  ale začalo probouzet něco nadstandardního, co se
      skrývá  v  každém   z  nás,  tedy  vlastní   specifický  smysl  pro
      estetičnost a výrazný originální rukopis.  I Zden prošel touto fází
      a  v současné  době o  něm lze  bezpochyby hovořit  jako o  výrazné
      individualitě, která přináší s každým  produktem něco nového. Je to
      jasný příklad bourající bezduchou diskriminaci začínajících tvůrců.
      Každý z nás potřebuje svůj  čas, aby dosáhl zkušeností a schopností
      elity.  Zden je  nyní  mistr  svého řemesla  a  narozdíl od  jiných
      "elitních" nenažranců neprahne po diváckém úspěchu a závistivé úctě
      začátečníků,  děla to, co ho  baví a  nám se  jeho dema  líbí, aniž
      bychom o  něm museli prospěchářsky  prohlašovat, že on je  ta elita
      nebo dokonce bůh. Zden je pro  mě i mnohé z nás především inspirace
      a meta schopného člověka, který dokáže svou pracovitostí realizovat
      věci,  které běžným  smrtelníkům připadají  jako extrémně  náročné.
      Nemám   rád  atmosféru   kast  bohů   a  smrtelníků,   zkušených  a
      začátečníků, lámerů a elity. Zden je jeden z mála lidí, kteří ve mě
      tuhle  atmosféru potlačují, a já  pak cítím,  že to  s tou  lidskou
      nenávistí a snahou o bezduché sebeprosazení není zase tak horké.

                                                                                
                 Plasmatic (4kB) - 11. místo na Assembly 1994                   
                                                                                

           Zdenova  úplně  první věc. Zden prý byl tenkrát úplně nadšený,
      že  přišel  na to, jak udělat palzmu a že mohl mít nějakou produkci
      do  4kB  kompa na Assembly. Jeho intro bylo vybráno z velkého počtu
      konkurenčních  4kB  inter  pro prezentaci na bigscreenu. Nakonec se
      umístilo  až  na  úplně  posledním  bodovaném místě, ale Zdenovi to
      vůbec nevadilo, hlavní pro něj byla samotná účast, a tak by to také
      mělo být. Přehnaná očekávání většinou krutě smete tvrdá realita, je
      zbytečné  kazit  si  radost  z vlastní práce jen z důvodů diváckého
      neúspěchu.  V té době nebyla plazma už tak v módě, takže není divu,
      že  diváci  neměli  pro  Zdenův  debut  pochopení.  Mně  osobně  se
      Plasmatic  líbí i po té dlouhé době. Kdysi jsem měl plazmové efekty
      hodně rád, protože na mě zapůsobily hlavně v Second Reality a od té
      doby  jsem si je vždycky k Unrealu 2 přiřazoval a porovnával jejich
      kvalitu.  Dnes  už  na  dema  a  efekty  pohlížím ze značně odlišné
      pozice,  takže  je  to  spíše  vzpomínka  na  doby dávno minulé, do
      kterých  se občas rád vracím a vzpomínám. Plasmatic je prostě dobrý
      nostalgický motor.

                                                                                
                           Greetro k Novému roku 1995                           
                                                                                

           Filozofii  greetingu  v  demech jsem nikdy vážněji nepochopil.
      Kdysi  jsem  si  myslel, že se tak demaři navzájem propagují. Až na
      Fiasku jsem přičichl k pravé atmosféře greetingů ve chvíli, když se
      při  projekci  výborného  intra  Daze/Urinate  objevil  nápis MiST.
      Dychtivé  tváře  slovenských  bratří  jakoby na něco takového přímo
      čekaly  a  s  vrocholem  blaženosti vykřikly: "MiST!". Přeji jim tu
      radost  a  už  přibližně  vím,  jaký mají greetingy význam. Zdenovo
      Greetro  k  Novému roku je ovšem kapánek jiného ražení. Na mě nijak
      výrazně  nepůsobí.  Je  to prostě taková spíše soukromá záležitost,
      takže  ani není divu. Přesto obsahuje zajímavé efekty vždy, když se
      na  obrazovce  objeví  nápis  Happy  New Year. Ke všemu hraje ještě
      Emzetova  hudba  a  pro  zvědavé je připravena i tajná část. Prostě
      Greetro k Novému roku, nic víc, nic méně.

                                                                                
                  Flight (demo) - 2. místo na Demobitu 1995                     
                                                                                

           Demobit 1995 je pro mě  stále opředen velkým tajemstvím. Velmi
      lituju  toho, že  jsem tam  tenkrát nebyl,  protože tolik  soutěžní
      produkce se  už na  CS scéně  jen tak  nevidí. Flight  je především
      teamový  projekt pod  značkou Sunrise  industry. Kromě  Zdena hodně
      zapracoval  i Emzet,  Nelo,  Aragorn a  Lynx.  Vznikal pod  značným
      vlivem vzoru Second Reality. Zden sám říká, že se jim tenkrát zdálo
      i  5 minut  málo. Kromě  délky  ale uslyšíte  hudbu, která  používá
      klasické Skaven/Purple Motion samply,  takže atmosféra Unrealu 2 je
      jako  dělaná, a to jsem  ani nezmínil  všelijaké grafické  detaily,
      které  tuto inspiraci  značně umocní.  Je to  stejně zvláštní,  jak
      dokonale dokáže člověk stimulovat svojí tvorbu v duchu svých vzorů.
      Přesto  se  Flight  svými  efekty Second  Reality  vůbec  nepodobá.
      Obsahuje  některé  velmi  povedené  a originální  postupy.  Opravdu
      vydařená aquarel  plazma, spiral scroller, shadebobs  nebo ultimaze
      určitě stojí  za vidění. Celkově  lze Flight bezpochyby  zařadit do
      klasických  oldskool  dem  stylu  "efekt by  efekt".  My  teoretici
      počítačového umění si víme vždycky rady.

                                                                                
                   Poison (64kB) - 4. místo na The Party 1995                   
                                                                                

           Poison  je  opravdu  velkým  zlomem ve Zdenově tvorbě. Odhodil
      pouta  inspirace  v  kultovních  projektech  a  jal  se tvořit svůj
      vlastní kult. Náramně se mu to povedlo. Trochu ve stínu stojí Moše,
      který   se   na   Poisonu  podílel  velkým  dílem,  takže  by  bylo
      nespravedlivé  házet  vešekrou  chválu  pouze na Zdena. Osudnýou se
      stala  self-modifikace  kódu  intra,  která zapříčínila jeho jistou
      nefunkčnost  na pentiácké kompomašině, vše se nakonec podařilo včas
      odladit  a  intro na bigscreenu běželo. Po skončení párty si autoři
      mysleli,  že  Poison skončil až na 11. místě, protože ve výsledcích
      nebyla  uvedena  jména  inter,  ale pouze jejich autorů, což značně
      znepřehlednilo  situaci.  Zden měl obavy, že značně zakódovaný text
      nebude  nikdo  schopen  vyluštit,  a  hlasování pro Poison bude tím
      pádem  značně  komplikované.  Vše  se  nakonec  vyjasnilo  a Poison
      obsadil  krásné  4.  místo,  zvláště když uvážíme tvrdou konkurenci
      Cubic Teamu a Orange. Celý kumšt stojí, jak jinak, na synchronizaci
      s  hudbou.  Technicky  méně  náročné zpracování není tak podstatné.
      Mnohdy  je  lepší efektivně využít to málo, co je, ale především se
      zaměřit na výsledný dojem. To se Zdenovi a Mošemu náramě povedlo.

                                                                                
                Trip (64kB) - 11. místo na The Gathering 1996                   
                                                                                

           Tuhle  věc  Zden  přímo nesnáší. Nevím přesně z jakého důvodu,
      ale  vesměs  se  o  ní vyjádřil jako o naprosté blbosti, kterou ani
      nechce  vidět.  Přitom  mě  Trip ani tak strašný nepřipadá. Dokonce
      bych řekl, že se mi i líbí. Mám rád podobně audiovizuálně ambientní
      produkty.  Je to vlastně jeden dlouhý všelijak modifikovaný kruhový
      efekt,  který  čas  od  času  generuje  opravdu  zajímavé  vizuální
      kombinace.  Je pravda, že je to taková spíše jednorázová, technicky
      méně  náročná věc, ale dle mého názoru nepatří mezi bezduchý odpad,
      který je záhodno jednou vidět a okamžitě smazat.

                                                                                
                     (E) (demo) - 5. místo na Wired 1996                        
                                                                                

           Pamatuji  si  na  dobu,  kdy  jsem  (E) viděl poprvé. Byl jsem
      tenkrát  opravdu  znechucený,  protože  na  mé  stařičké 486 běželo
      opravdu  pomalu.  Hodně  jsem  tenkrát  na  Zdena  láteřil, protože
      efekty,  které  jsou  v  (E),  by  mohly  být  velmi  rychlé  i  na
      pomalejších  strojích. Bohužel bankovaný videomód a několikanásobná
      kombinace  efektů nebyla zrovna šťastnou kombinací co do rychlosti.
      Úplně  jinak  se  na (E) dívám dnes. Na stroji, ktetrý dneska stěží
      stačí na nejnovější hity typu Moai běží naprosto plynule a teprve s
      odstupem času začínám vnímat jeho synchronizační vytříbenost. Velmi
      mě  zaujal  také  Mošeho  soundtrack.  Kdysi  jsem  to  tak výrazně
      nevnímal, ale velmi se mi zalíbila výborná zvuková gradace. Opravdu
      jsem  byl  překvapen,  jak  velký  to  na mě udělalo dojem. Ostatně
      většina následující Zdenovy produkce je založena na efektu velikého
      akustického  tlaku,  který  může  a  nemusí být kvitován pozitivně.
      Závisí to především na otrlosti posluchačova ucha. Můj sluch je již
      značně  vytrénován avantgardami typu Autechre a Orb, takže mi tento
      styl  zvukového  doprvodu  jedině  vyhovuje.  Kromě  Zdena a Mošeho
      zapracoval na (E) i Nelo při tvorbě značně avantgardních 3D objeků,
      které  v  demu rotují přímo ďábelskou rychlostí. Zden mi prozradil,
      že  ho  (E)  stálo  opravdu veliké úsilí a že jej po vydání nechtěl
      dlouhou  dobu ani vidět, což se mu ostatně ani nedivím. Když člověk
      delší  čas  pracuje  na  nějakém  projektu,  tak  to  začíná  velmi
      nepříjemě  lézt  na  mozek. Kumšt je vydržet. Po jisté odmlce se ty
      špatné  vzpomínky  a  asociace  vytratí.  Nakonec  člověk dospěje k
      názoru,  že se to demo povedlo. A (E) se opravdu povedlo, především
      svou originální grafickou podobou.

                                                                                
                  X-mess (64kB) - 15. místo na The Party 1996                   
                                                                                

           X-mess  je  jedním  slovem excelentní věc. Čtyřčlenný [ :))) ]
      team  ve  složení  Zden,  Scape,  Emzet,  Boris a Lynx stvořil snad
      nejlepší  vánoční  intro,  které  jsem  měl  možnost  vidět. Předem
      podotýkám,  že  jsem  jich  viděl  opravdu  hodně,  takže mám s čím
      porovnávat.  Většinu  z  nich jsem okamžitě mazal, protože se často
      jednalo  o  podobnou  věc jako Zdenovo ranné Greetro, tedy soukromý
      info  scroller  s  padajícím snížkem. Občas se objevil i nějaký ten
      Václav  Klaus,  ale  jinak nic zvláštního. Ne tak X-mess ! Vyloženě
      roztomilý level pro Lemmingy by jistě potěšil i samotné autory této
      kultovní  hry.  Je  třeba pozorně sledovat vše, co se za tu krátkou
      chvíli  na  obrazovce  odehraje.  Pouštím si X-mess vždycky alespoň
      dvakrát,  abych vychutnal všechny výborně propracované minipixelové
      animace  lemíků. Nejvíc mě dojímá lyžařský koloběh: vlek, běžkařská
      vložka,  sjezd se skokem následovaný další poněkud delší běžkařskou
      vložkou. Mám X-mess moc rád a vždycky mě na demoscéně mrzelo, že se
      všichni  utápí  ve  svých  psychedelických náladách místo toho, aby
      občas  udělali nějakou podobně precizní věc. Vznik intra je opředen
      velkými nesnázemi, ale to tak většinou bývá, každé geniální dílo si
      vyžaduje  svoji  daň  vyrovnávající  nechutně velkou změnu entropie
      vesmíru.

                                                                                
                  Psitron (64kB) - 4. místo na Scenestu 1997                    
                                                                                

           Psitron  city. Pro mě bylo tohle intro vždycky ve stínu Daltu.
      Nevím  proč,  ale  připadají  mi obě 64kB značně podobná. Když jsem
      svoje  pozorování reporodukoval na veřejnosti v reportu na Demobit,
      Shakul  tento  odvážný  čin komentoval ve smyslu, že mě asi nebudou
      mít  bratři Slováci rádi. Nedal jsem se odradit a onu kritickou tak
      trochu  provokativní  větu  jsem  tam  nechal a čekal, kdo se první
      ozve. Samael mě ani tentokráte nezklamal, takže pokud chcete vědet,
      jak  on to všechno vidí, přečtěte si vysoce informativní interview.
      Přesto  na mě obě intra působí velmi odlišně. Musím se ale přiznat,
      že  v  této  rivalitě u mě zvítězil MiST. Nechci tím nějak snižovat
      společné  dílko  Zdena, Mošeho a Nela, protože vím, že pro Zdena je
      Psitron  opravdu citová záležitost a že si ho hodně považuje. Měl u
      mě  podobnou  historii  jako (E), protože při prvním spuštění běžel
      opravdu  hodně  pomalu.  Na  to, že jsem viděl pouze drátový model,
      jsem měl zřejmě co dělat, abych se vystříhal kyselých poznámek. Tím
      víc  jsem  přilnul  k  Daltu, který tenkrát bežel naprosto plynule.
      Bohužel právě rychlost je jedna ze slabších stránek Zdenovy tvorby.
      Mnohdy  může tento nepříjemný fakt značně znehodnotit celkový dojem
      z díla.

                                                                                
                 Artofnoize (demo) - 2. místo na Fiasku 1998                    
                                                                                

           Zden  mě hodně potěšil, že tuhle psychedelickou věc pro Fiasko
      stvořil.  Měl  už  nějaké efekty připravené, takže se mu to povedlo
      zrealizovat během jednoho týdne. A věřte nebo ne, je to tak výborná
      věc, že ta pro Zdena značně extravagantně časově nenáročná příprava
      nemá absolutně žádný vliv na výsledný divákův dojem. Na Fiasku jsem
      mu  dal  jedničku, protože na mě opravdu hodně zapůsobilo. Měl jsem
      radost,   že  právě  tohle  demo  běží  na  bigscreenu  za  řádného
      čtyřreproduktorového  hluku. Můj starý motherboard z 286 s nálepkou
      broučka  a  bezdndějně  vyteklou  baterkou  směřoval  oprávněně  na
      Slovensko.  Artofnoize  je  opravdu  příznačný  název.  Je  to svým
      způsobem  značně revoluční demo v celé Zdenově tvorbě. Podobně jako
      Poison.  S  více  než  roční  přestávkou  přišla  velká změna. Zden
      dospěl.  Zní  to  komicky,  ale jinak to ani popsat nelze. Počínaje
      Artofnoize  je  jeho  tvroba  bez  výjimky vyzrálá. V následujících
      odstavcích  se  protrhne  pytel se superlativy, kterých už tak bylo
      hodně. Je zlváštní, že hodně velký vliv na celou změnu má především
      značně  kvalitní hudební doprovod. V Artofnoize ho produkoval Loke.
      Obraz  a  hudba  k  sobě  jednomyslně  patří.  Je to synchronizační
      slitek,  který  již  nelze  od  sebe  oddělit. Zden umí dodat hudbě
      vizuální rozměr. A v tom je ten zakopaný pes.

                                                                                
                  Minimal (demo) - 4. místo na Demobitu 1998                    
                                                                                

           Tohle  demo  mělo  na  Demobitu dle mého názoru vyhrát. Diváci
      rozhodli  jinak,  ale  na  tom jistě nesejde. Hodnocení produktů je
      takové  lákadlo  pro diváky i pro účastníky. Trocha vzrušení nikomu
      neuškodí,  takže  proč bychom si nezasoutěžili, ale nemá cenu nějak
      tragicky  hodnotit divácký neúspěch. Zden je na podobné "neúspěchy"
      zvyklý, takže není třeba tento problém dále rozebírat. Je ale třeba
      uznat,  že  Minimal  má  podobný  nedostatek  jako  kdysi  (E) nebo
      Psitron. Je pomalý. Na to, co umí, by mohl být o hodně rychlejší, a
      tím  pádem ještě o řád lepší. Zden sám říká, že by v budoucnu chtěl
      dělat  pouze  animace,  aby  už  se tohto nedostatku svých produktů
      navždy  zbavil. Přitom by ale stačilo pustit na full C kód Minimalu
      DJGPP  a  byla by spokojenost na obou stranách. Ale i přesto je pro
      mě  Minimal  zatím  nejlepším  Zdenovým  demem. Všechno to způsobil
      originální  design.  Opravdu  chvályhodná  práce, při které Zdenovi
      pomáhali  Nelo  a  Distance.  V  době, kdy se většina scénerů snaží
      napodobovat  profesionální  designy,  působí Minimal jako opravdové
      umělecké  dílo.  Uznávám  dobrý "komerční" design jako třeba v demu
      Riprap/Exceed. Chápu snahu lidí vytvořit něco, co se bude líbit. Dá
      to velkou práci a výsledek nevypadá odpudivě, ale nemůžu si pomoci,
      to,  co  předevedl  Zden  je mi mnohem příjemnější. Zapůsobil na mě
      podobně,  jako  neochvějný  rezdient prvního místa mého virtuálního
      žebříčku  64kB  inter Viava/Flo. Minimalizmus je výborný filozfický
      styl.   Jsem  v  současné  době  minimalisticky  rozpoložen,  takže
      všechno,  co  podobný  styl vyznává, už předem apriori miluju. Moje
      heslo  roku  1999  zní:  "kill  your  ego".  Jsem rád, že Zden dělá
      takovéhle věci.

                                                                                
                    Tao (demo) - 5. místo na The Party 1998                     
                                                                                


           Poslední  Zdenovo  demo laděné  v  duchu východních rytmů.  Po
      technické  stránce  asi  nejlepší  vůbec.  Zden  použil  už  dlouho
      připravované optimalizované perfektní  vizuální  efekty. Trochu  to
      rychlostně kazí voxelová pasáž, ale  jinak není co vytknout. Přesně
      zapadající synchronizace  s výbornou etnohudbou od  Loonieho. Dobrá
      rychlost  i  na  pomalejších  strojích. Výborné  umístění  v  těžké
      konkurenci na  The Party  1998. Už asi  nikdo nepochybuje,  že Zden
      opravdu umí.  Tao musí  určitě výborně  vypadat na  bigscreenu. Při
      nejbližší příležitosti si  ho pustím na větší ploše.  Jediná věc mi
      stále vrtá hlavou.  Jak se mohlo něco tak  úchylného jako například
      Yume 2/iNF líbit víc než Tao. Svět je opravdu zvláštní. Každý z nás
      ho vnímá  úplně jinak, a přitom máme vlastně stejné zájmy,  touhy a
      biologické  potřeby.  Každý  rozhoduje   o  svém  vlasním  osudu  a
      stimuluje  se do  různých pozic,  které v  něm vyvolávají  zvláštní
      pocity. Co by  asi říkal Siddhartha Gautama  na Tao ? Asi  by se mu
      nelíbilo, protože  demoscéna je přežitek technologické  doby, která
      je už ve své podstatě antibuddhistická. Jeho myšlenky sahají mnohem
      hlouběji, nejsou jenom  hrou na únik z tohoto světa, jsou především
      samy o sobě jiným světem.

           Zdeno, přeju ti spoustu dalších originálních nápadů. Demoscéna
      tě potřebuje jako sůl...

                                                                ReDox


            výheň