.
. . . .
. . . . . .
. . .
. . .
. . .
.
.
.
. .
. .
. .
. .
.
•••••••••••••••••••••••
...........................
Zmožen reklamou a hlavně milióny doporučení snad od všech svých
žijících známých jsem jednoho úterního večera stanul před multikinem
galaxie, doupětem to komerčních rejdů. Sám jsem se také rozhodl
hodit pár haléřů do chřtánu tohoto podniku, a tak jsem si stoupl do
fronty. Po chvilce čekání jsem skromně dorazil k okénku a zašeptal:
"Dva lístky na Titanic, někam doprostřed." A postarší osoba, jež
za přepážkou seděla,dvakrát klikla myší, jehličková tiskárna zaúpěla
a mé peněžence se odlehčilo o rovných 240,- korun českých. ( Ano,
vydedukovali jste správně, vstupenka stála 119,- Kč a koruna šla na
Fond české kinematografie ).
Film se měl promítat v sále číslo jedna ( kam nás nejprve vůbec
nechtěli pustit, že prý nemáme rušit reklamy ), kde jsem očekával
opravdu velké plátno a surround zvuk a nezklamal jsem se.
Protože je tohle počítačový časopis, nebudu se zde zdržovat
pointou děje, je to klasický americký slaďák, LOVE STORY se vším
všudy, prvotřídní romantický brak, ale zaměřím se na to, co zajímá
určitě každého z vás. Kolika se zase dopustili chyb, kde byl na
plátně vidět odfláknutý phong namísto skvělé lodi a tak dále. Takže
jdeme na to.
Nejprve upozornění pro vás, co viděli videoklip s Celine Dion.
Pár záběrů je tam opravdu z filmu,ale ta loď, co na ní Celine stojí,
nemá s filmem nic společného ( je to odfláknutý gouraud a hlavně na
komínech je to pěkně vidět ). Ve skutečnosti si technici přece jenom
dali na lodi docela záležet. Mimochodem, abych rozšířil nějaké ty
fámy, víte, že všech 160 mašin, co to počítaly, bylo jako operačním
systémem osazeny linuxem, protože to vyšlo nejlevněji? ( Licence na
všech 160 strojů prý stála okolo 90 dolarů - dobrá položka u filmu
do kterého natekly milióny dolarů ). Mimochodem, další fáma ( i když
už poněkud staršího data ). Víte, že Microsoft koupil SoftImage? Ale
zpět k filmu. Nejprve klady, protože film je přes svojí odpornou
komerčnost má. Mezi velice efektní záběry patřil morfing potopeného
vraku do skutečné podoby lodě a naopak, který se několikrát během
filmu opakoval. Když ale uvážíme, že oboje byly digitální modely,
zas až tak hrozně těžké na zpracování to určitě nebylo. I záběry ze
začátku filmu mne nijak moc neuchvacovaly. Mumraj lidí na nábřeží a
za tím silueta lodi -- nic nového, prostě pozadí dorendrované pomocí
počítače. To vše už tu bylo. Ale chvilku po vyplutí přišel záběr,
který změnil můj názor na techniku použitou u filmu. Kamera začala
na přídi, pak se zvedla do výšky asi 30 metrů nad loď a přes celou
loď přelétla. Nejen, že v záběru nebyl jediný střih, ale po celou tu
dobu byl na každé části paluby alespoň jeden pohybující se člověk.
Další záběry, které braly dech, byly: záběr obrovského kolosu s těmi
desítkami lidí na palubách a před tím vším dvojice delfínů. Prostě
mistři digitálních efektů se opravdu ukázali. Až dosud jsem za
nejlepší trikové záběry pokládal tříšťící se rotující teleportér z
filmu Contact, ale toto bylo něco úplně jiného, úplně jiné pojetí
triků během filmu. Zatímco v ostatních filmech člověk trikový záběr
očekává v určitý okamžik a vždy ho také jako trikový vnímá nebo
sleduje nějaký děl a na pozadí stojí dotvořená scenérie či děj, zde
vás trápí vědomí, že ta loď je neskutečná po celou dobu filmu. ( Ve
skutečnosti také byly postaveny pouze tři exteriéry Titaniku, příď,
záď a horní paluba a já opravdu nechápu po čem běhaly ty stovky
lidiček, když se natáčelo potápění ). Režisér si toho navíc byl
dobře vědom, a tak téměř v každém záběru byly kamery natočené tak,
jak by je situoval na skutečné lodi a ne tak, jak to bývá, to jest
aby bylo co nejméně trikové práce. Mezi nejlepší záběry filmu tedy
patřily, jak už jsem řekl, přelet paluby, scéna s delfíny a potom
všechny scény s panikařícími lidmi na palubách, sledované z
povzdálí.
Samotné potápění bylo také skvěle provedené. Na palubách pobíhaly
tuny lidiček, loď pomalu mizela v hlubinách, a to všechno ze všech
možných i nemožných záběrů. Za nejoriginálnější ale považuji scénu
ke konci filmu, kdy záď trčí šikmo do vzduchu a na zábradlí sedí
nějaký lord. Ten si přihne, nakloní se a skočí dolů ze zádě. Kamera
to celé zabírá z místečka kousek nad zábradlím a bez jediného střihu
provází lorda od napití se whisky, přes skok, pád asi 50 metrů,
odraz od obří lopatky lodního šroubu, pád dalších 50 metrů ( i s
rotací udělenou lopatkou ) až po dopad. Když jsem tuto scénu
sledoval, marně jsem hledal místo, kde padajícího kaskadéra přebírá
počítač, protože je opravdu neskutečné, aby skutečný člověk takovýto
pád přežil ( nemluvě o tom, že po celou dobu natáčení nikdo
ani jeden lodní šroub,o který by se kaskadér mohl odrazit,nepostavil
a neviděl ). Když už jsme u těch kaskadérů, pádů je v celém filmu
obrovské množství a jsou opravdu skvělé ( navíc kaskadéři to byli
barandovští ). K dobrým trikům ještě patří rozlomení lodi ( a také
simulace, kterou na začátku ukazuje jeden oceánolog hlavní hrdince
ve věku 100 let ) a náraz ledovce. Co se týká interiérů, lze říci,
že byly použité standartní triky, které v interiérech Hollywood
používá.
No pochválil jsem vše už dost, takže teď k záporům a také k
porovnání s Titanicem, který vyšel z německé produkce před dvěma
lety. Nejvíce mne zajímalo, jak dopadne porovnání interiérů. Každý
přece ví, že Titanic byl jenom jeden, jeho plány také jen jedny,
takže autoři obou filmů museli vycházet ze stejných skutečností.
Proto mne překvapily některé rozdíly v interiérech v obou filmech.
Například mříže oddělující jednotlivé paluby ( a často a dosti
detailně zabírané ) byly v každém filmu jiné nebo kabina radistů,
která vypadala úplně jinak, nežli v německém filmu ( nemluvě o tom,
že v této verzi filmu Titanic vysílal kód C.Q.D. namísto S.O.S.,
které letělo v éteru ve skutečnosti ). Ale interiéry můstku,
hlavního schodiště či jídelny první třídy byly stejné. Další chyba,
které jsem si všiml, byla v době, kdy hlavní hrdinka zachraňovala
hlavního hrdinu. Zatímco poprvé za ním v podpalubí běžela "proti
proudu" vody zaplavující loď, podruhé to bylo na stejném místě "po
proudu". Že by Titanic změnil názor a v půlce filmu se začal potápět
obráceně? Další chyba byla, když voda dosáhla na můstek. Na ten
v jednom záběru pronikala voda zvolna pode dveřmi.Na dalším záběru o
malou chvíli později tam však bylo absolutně sucho ( můstek již byl
ale pod vodou ) , když tu explodovala okna ( pravděpodobně
následkem velkého tlaku ). Další věc, která mne překvapila, byla
doba, kdy začaly padat vázy a talíře ze skříní. Stalo se tak, až
náklon lodi přesáhl téměr 60 stupňů ( zkuste si to doma a uvidíte,
že stačí 10 až patnáct stupňů ). Za největší chybu ovšem považuji
jakoukoliv absenci víru za potápějící se lodí. Hlavní hrdinové byli
schopni vyplavat téměr okamžitě poté, co záď, které se drželi,
zmizela pod vodou.
Každopadně ale těch 120,- korun, které jsem do filmu investoval
za svoji osobu, nelituji. Přece jenom takovou přehlídku trikového
umění jsem ještě neviděl ( když už jsem u toho, triky nedělal nikdo
jiný, nežli Lucasův Industrial Light and Magic ) a myslím si že to
stojí za to. Když si odmyslíte všechen ten kýč amerických milostných
a současně dramatických scén ( na můj vkus bylo až příliš "útěků na
poslední chvíli ze zatopené místnosti" ), zůstane vám docela dobrý
snímek zachycující s perfektní technikou jednu plavbu jedné největší
lodě světa.
Ještě se trochu zmíním o hudbě a zvuku. Zvuk byl surround, sice
ne po celou dobu, ale zvuky praskajících trubek a prken zpoza vaší
sedačky docela atmosféru vylepší, hudba byla trošku slaboduchou
variací na jinak pěkné téma písně My Heart Will Go On zpívané Celine
Dion.
Tak se jděte podívat a porovnejte můj názor s vaším
Marky
výheň