(19. - 21. 9.) Zdravím všechny hudbymilovné čtenáře Výhně ! V pátek, 19. 9. jsme já a Libor měli tu čest navštívit mezinárodní hudební veletrh konající se již třetím rokem v areálu Křižíkových pavilónů pražského Výstaviště. Jakožto hudební nadšenci (nebo šílenci, jak káže Terezka) jsme samozřejmě nemohli na celé akci chybět, v čemž nás navíc ujišťoval i vyfasovaný propagační materiál s kompletním rozpisem koncertů a odborných seminářů. Ještě před sedmou hodinou ranní jsme už byli nasáčkovaní v autobuse společnosti Český Národní Expres s.r.o., kterým jsme si to pomalu šinuli ku Praze. Za slabou dvě a půl hodinku jsme byli na místě, vystoupili a počali se ubírat směrem kterým jsme odhadovali výstaviště. Po chvíli motání se Starou Prahou, (to víte, před X lety jsem byl jen ve Spirále na Džízsovi a ta paměť už taky není to co bejvávala :) kdy jsme se někdy museli doslova probíjet davy německy mluvících turistů a čelit vypjaté dopravní situaci, (Koukal má teda co dělat O:) nás spásně zachránila tramvaj č.12, která nás dopravila na místo určení. Celý areál zel totální prázdnotou. Naše kroky, vědomy si časového deficitu, bleskurychle zamířily k pavilonu E,kde,k naší nelibosti, už čtvrt hodiny předváděl Daniel Forró novinku firmy Yamaha, syntetizér AN1x. Dobře zvukově utěsněná místnůstka byla přeplněna lidmi,na které se linula ze 100 wattových repráků kakofonie zvuků, to když Daniel ukazoval, jak nové zařízení dokonale zvládá ohýbání tónů a modulace nebo morphing nástrojů. Po skončení produkce jsme se rozhodli podrobit vše bližšímu prozkoumání, které se nakonec smrsklo pouze na jeden jediný pavilon, protože DJ + osvětlovací technika (pavilon D) ani výstava klasických nástrojů všeho druhu (E) neudržely naši pozornost déle než deset minut. Zábavná byla pouze expozice s názvem Vývoj českých elektrofonických kytar, kde v přehršli různých archaických typů značky Jolana našel Libor i tu svou vlastní (měla dokonce i stejnou barvu). Zavrhli jsme také koncert u Křížíkovy fontány, jelikož po hodinovém ozvučování bicích doslova vtrhli na pódium chlapci ze skupiny Dama-Dama (pode zvuku některých perkusí by byl možná přiléhavější název Dum-Dum :) ), kteří snad mohli potěšit některé posluchače "avantgardní" hudby, ne však nás, bohužel. Dost mě zklamaly v letáku avizované multimediální systémy. Ty tvořilo všeho všudy pár anonymních komplů s nahozenou novou verzí Cubase a pár originálek Cakewalku nebo Rebirth. Celé výstavě jasně dominovala firma Yamaha, která širokou škálou svých exponátů nechávala jen malý prostor i pro takové giganty jako Roland, Ensoniq, Kawai nebo Casio (bylo zajímavé sledovat, jak našinec, navyklý na vysoký technický standart, nechával expozici této firmy téměř bez povšimnutí). Pauzy mezi semináři jsme nejčastěji trávili u stánku Lídl music, kde na pódiu a za podpory nejrůznějších světelných efektů vystupoval Gueorgui (prej se to má vyslovovat jako Žoró) Enčev (kytarista kdysi slavné metalové kapely Titanic), dělající reklamu firmě Peavey na kytarové multiefekty. Doprovázen externím sequencerem předváděl kytarová sóla z dílny Joea Satrianiho, Malmsteena nebo kapely Dream Theater. Vůbec všechna koncertní vystoupení příjemně kořenila trochu uniformě působící veletrh. Za zmínku by možná stál i fakt, že zde byly k vidění (soukromě) i celorepublikově známé celebrity jako např. Péťa Muk, "nesmrtelný" folkař Pavel "Žalman" Lohonka, Vilda Čok, David Koller (ten se tvářil obzvlášť znuděně) a určiťe i další, které jsem v tom chumlu lidí (bráno pořád v rámci tohoto jednoho pavilonu) neměl možnost vidět. No, snad by to na letmé seznámení stačilo. Samozřejmě, že zde byla fůra dalších zajímavých věcí, např. elektronické bicí (bylo docela zábavné sledovat, jak člověk se sluchátkama na uších neúnavně buší do gumových virblů, přechodů a činelů, což navenek neznělo líp jak kopnutí do lepenkové krabice), kytarový midi snímač (ten se velmi líbil), různé digitální variace celých koncertních křídel, nějaké ty blbůstky pro DJe, bicí sady Pearl + činely Istanbul a Zildjian, elektrické kytary všeho druhu a další a další více či méně obvyklé intrumenty. Rád bych ještě dodal pár slov týkajících se seminářů a předváděček. Nejvíce mě zaráželo, že někteří návštěvníci z těchto seminářů odcházeli v polovině, jiní(zejména starší) si sem šli asi jenom sednout. Do extrémů kolísala také návštěvnost - na předváděčce basových kytar Yamaha bylo narváno k nedýchání, zatímco na akustické kytary stejné firmy nepřišel nikdo (teda až na mě). Rating: +/- velikost (3 pavilony se mi zdají trochu málo, na druhou stranu to odpovídalo počtu návštěvníků a člověk měl čas si všechno v klidu prohlédnout) + odborné semináře + možnost si všechno vyzkoušet aniž by vás odháněl všudy- přítomný personál - koncerty na Křižíkově fontáně (to je dost subjektivní) - nemožnost zúčastnit se ankety Panáček '97 s možností výhry některých pěkných cen :) Overall: G O O D Brzy nashle na Invexu Finarfin & Wark výheň