Co to je GNU?
^^^^^^^^^^^^^
Někdy tuším v roce 1985 jeden programátor jménem Richard
Stallman došel k závěru, že s počítačema to jde z kopce,
komercalizují se, vytváří se nekvalitní komerční software a
freewarové produkty už nejsou schopné konkurovat velkým komerčním
firmám. (že jse to už někdy slyšeli?). Rozhodl se tedy jednat.
Přišel na geniální nápad. Vymyslel specialní licenci (GNU public
licence - GPL). Tato licence se drží hesla, že co je zadarmo, by tak
mělo zůstat. Všechno, co vytvoříte z programů pod GNU licencí
(Copyleftem) tuto licenci automaticky přebírá. Proto se GNU šírí
jako virus.
Licence přikazuje jednu základní věc. K programům musí být
dostupné zdrojáky. To umožňuje, aby hodně lidí pracovalo na jednom
projektu a tak je možné udělat i větší programy, na které je třeba
hodně lidí. Zajímavé je také to, že GNU nezakazuje komerci úplně ale
drží ji v rozumných mezích. Licence nezakazuje šíření programů za
úplatu (na cd, disketách apod). Ale jsou zdarma dostupné na
internetu. Navíc je možné použít GNU kompileru k vytváření
komerčních programů - samotné použití kompileru licenci nepřenáší.
GNU licence se přenáší pouze, pokud ve vašem díle je část původního
programu která nevznikla jeho činností, jako třeba knihovna.
(Tahle část se snaží ochránit GNU programy před zneužitím, aby nikdo
nemohl vzít GNU program, poupravit a prodávat) Potom musíte na
požádání dodat zdrojové kódy těchto částí a v programu viditelně
uvédst, že je to možné. Většina knihoven je ale licencována pomocí
Library GNU public licence (LGPL), která při samotném použití
knihovny dodávání zdrojáků nepřikazuje. Proto třeba i programy jako
Quake jsou dělány pod GNU programy přesto že ID soft neměl původně
vůbec v úmyslu zdrojáky pustit do světa.
No dobře, říkal si Richard, virus bychom měli. Ale jak začít
infekci? A vzal to opravdu od začátku. Rozhodl se napsat celý
operační systém. Tento svůj cíl popsal v GNU manifestu a začal
vesele pracovat. Postupem času se přidávali i další programátoři a
GNU projekt rostl a rozkvétal. Systém sice dodnes nenapsal ale pod
GNU vzniklo hodně moc užitecných programů. Všechny tyhle programy
mají stejnou dokumentaci a úpravu zdrojaků. Taky jsou známy vysokou
kvalitou, protože když je něco uprasený, tak to prostě někdo
přepíše.
Jako první začal Richard pracovat na EMACS. To je prostředí na
vývoj programů. Do dneška to je rozhodně nejchytřejší editor na
světě. Na druhou stranu to není žádný drobeček (na disku si vezme
něco kolem 18 megabajtů). Potom byl na řadě kompiler. (říkám jenom
kompiler schválně, protože je mu v podstatě jedno, co kompiluje,
takže jsou tu jazyky třeba jako C, C++, Objective C, ADA, Fortran a
Pascal) To je rozhodně nejdůležitejší počin GNU vůbec. Je to
nejkvalitnější kompiler, co znám, je ůplně zadarmo. Prostě je cool.
Potom vzniklo moc dalších programů. Ale ten pravý obrat GNU vzalo až
diky Linusovi Torvaldsovi, který napsal Linux. To je jádro unixu.
Tím se celý GNU projekt osamostatnil a už nepotřeboval žádný
komerční software a mohl žít sám o sobě. Linux se docela slušně
rozšířil. Richardovi se sice Linux ale vůbec nelíbí (má o svém GNU
operačním systému jiné představy) ale bez Linuxu by dneska o GNU
nikdo nevěděl. Další důležitou věc udělal Dj Delorie. Ten přeportil
kompiler pro dos. Verze 1 se sice moc nevyvedla ale verze 2 opravdu
stojí za to. Kompiler je samozdřejmě k dispozici i jinde (mac,
amiga, wokna, většina unixu, vac atd). Ty co nemaji rádi Billa si už
můžou vybrat mezi čtyřma operačníma systémama zadarmo: Linux,
FreeBSD (unix z Berkeley) a OpenDos (port M-dosu vychazející z
DrDosu (později novell dosu)) a Hurd (ten ještě moc nechodí a měl by
to být ten kýžený GNU operační systém).
Vznikla taky organizace Free Software Foundation(FSF). Ta
podporuje GNU projekt komerční činností. Na začátku vydávala jenom
pásky s distribucí GNU programů. Dneska dělá i jiné užitečné věci
Například:
1) GNU trička, kterými můžete podpořit FSF. Na tričkách jsou
vyobrazeni dva GNUové (to jsou zvířata) tančící coby závorky
kolem lispového programu:
( USE 'GNU )
Tak tahle informace je už zastaralá. Chtěl jsem stáhnout obrázek
této malebné scenerie ale GNU vydalo nová trička pro rok 1997.
Na přední straně je logo GNU a nápis GNU's not UNIX a Free
software foundation. Na zadní straně je potom citát:
Software is like sex; it's better when it's free.
- Linus Torvalds
2) Přijímá různé dary
3) Vydává rúzné CD-ROM distribuce plné GNU programů
4) Deluxe distribuci (za puhých 5000 přeportí GNU na libovolnou
platformu. A ještě dodají trička)
Komerční firmy ale vymyslely trik jak GNU zavařit. Začali si
algoritmy bouřlivě patentovat. Patentů je dneska opravdu hodně.
Nejklasičtější příklad je algoritmus na kompresi GIF obrázků a
kompresní algoritmy vůbec (Fraktálová komprese, LZW, UC2, Stacker,
arj..) Je v tom takový zmatek, že například algoritmus LZW byl
patentován asi třikrát, aniž by právníci poznali, že to
patentované už bylo. Mně to připomíná jako kdyby si někdo patentoval
pythágorovu větu a člověk by normálně musel poučívat Kozinovu větu i
pro pravoůhlý trojúhelníky. Takže už pomalu nemůžete napsat řádku,
aby to neporušilo nějaký patent. (A nikdo vám nezaručí, že si to
zítra nikdo nedojde patentovat). Pro komerční firmy to problém není,
protože stejně nikdo neví, jak programy uvnitř fungují ale pro GNU
to je slušný problém. Větší problém i pro komerční firmy je jiná věc
- patentování uživatelských rozhraní. Jen si vzpomeňte na spor Apple
versus Microsoft o okna (které byly mimochodem vymyšleny v Xeroxu),
nebo Lotus versus Borland. Microsoft zase tvrdí, že bude brzo
žalovat ty, co se snaží napodobit Windows, CDC žalovalo firmu
vyrábějící simulátor jejich počítače atd.. Proto vznikla další
organizace jménem League for Programming Freedom. Za "pouhých" 42
se můžete stát členem a pomoct tak tento proces zvrátit. Mezi její
členy patří například Donald E. Knuth, John McCarthy, Marvin Minsky,
Guy L. Steele a samozdřejmě Richard Stallman.
Jiná zvrhlost se zase povedla americké vládě, která se rozhodla
"zakázat pornografii" tím, že bude internet cenzurovat. Přesto, že
proti tomu bylo hodně odporu (například organizace Blue Ribon),
vládě se to částečně podařilo prosadit. I tento zákon se dotkl GNU.
Přesto, že GNU neobsahuje pornografii, Richard musel procenzurovat
EMACS. K Americe se přidala i další země - Čína. Teď ale zpět
k samotnému GNU.
Vydáním Linuxu se vývoj opravdu rozběhl. Problém ale je, že když
si člověk sežene CD jménem Redhat Linux nebo tak nějak, po
nabootování se objeví hláška Red Hat Linux release...má pocit že
používá Linux. Skutečnost je ale jiná. Linux je pouze jádro OS (cca
500KB). Všechno ostatní je GNU (20 a více megabajtů). Takže je to
spíš GNU. Tohle zmatení pojmů má za následek, že začínají vznikat
dvě komunity - GNU (Vedená Richardem) a Linux (Vedená Linusem).
Začínají zapomínat, že jim jde o jedno a začínají na sebe nadávat
(GNU kompiler jeden čas psal místo Linux Lignux atd.) A tak je tu
další organizace pracující pro naše blaho - Linux international. Ta
je specializovaná na Linux a dělá věci jako registrace zcela
infaltilního loga Linuxu. Nejdůležitější je Linux documentation
project, pod kterým vzniklo hodně užitečné dokumentace. A Linux
popularization project, který se snaží aby lidé o Linuxu věděly. Ale
bez peněz to jde ztuha.
Vzniklo také několik spřátelených firem. Ty začaly vznikat
většinou kolem Linuxu tím, že prodávaly CD s instalací atd.
Napříkald to je firma RedHat, která udělala docela user friendly
Linux instalaci (která je k dizpozici samozdřejmě zdarma na inetu).
Taky dělá různé komerční programy pro Linux. Naprosto si mě ale
získala tím, že mi zdarma posíla CD s novým linuxem. Další zajínavá
firma je Caldera. Ta začala prodáváním pozměněné RedHatí instalace.
Její nejzajímavější počín byl, že koupila DrDOS od novellů a obratem
žalovala Billa, že aplikace, které dělá jsou s ním nekompatibilní
(což bylo v původní smlouvě). DrDOS poupravila a pustila ho
zdarma(se zdrojáky) pod názvem opendos. Taky sponzoruje hardwarem
různé vývojáře Linuxu. Jiná taková firma je Cygnus. Ta spolupracuje
s Free Software Foundation a dělá "špinavou" komerční činnost za ní.
Každých 90 dní vydává novou distribuci. Taky se stará o wokení port
kompileru.
A teď něco k jednotlivým programům
výheň