WARP RECORDS Booth/Brown Production Dnes vám představím nejnovější a asi také nejvýstřednější album od všem jistě dobře známé formace Autechre, a sice věc s názvem Chiastic Slide. Jelikož jsem posluchač náročný, nelenil jsem a obětoval spoustu času sháněním vinylové verze tohoto alba. Námaha se vyplatila a, paradoxně v Bonton Megastoru, jsem za neuvěřitelných 509 Korun českých tuto vynikající věc vyrytou na dvou černých kotoučích zakoupil. Pokud by však někdo trval na osvědčeném digitálním médiu - kompaktním disku, mohu mu poradit, že ho mají v Popronu asi o dvacet korun dráž. Jak jsem již uvedl, deska o délce necelých sedmdesáti minut se rozkládá, v případě fajnšmekrovského analogového záznamu, na dvou vinylových plackách a v provedení robotického nakovovělého digitálního zvuku na jednom stříbrném disku. Nejprve pár slov k obalu. Je zcela jiný než ty předtím. Jedná se o bílou plochu, na níž se nalézají skvrny nepravidelného tvaru a barvy. Pokud máte velkou klasickou desku, jsou tvořeny plasticky - totiž nalepenou různobarevnou izolepou. Mezi nimi, ale i na nich, jsou porůznu rozmístěné nápisy, jenž zobrzují názvy skladeb, informace o Warp Labelu a Autechre. Bohužel jsou vytištěny velmi nečitelným fontem, a v některých případech se i překrývají. Díky tomu dodnes nevím, na jaké desce a straně se každá ze skladeb nalézá. Uvnitř hlavního přebalu, který je řešen jako klasická obálka, se nalézají další dvě obálky pro jednotlivé desky. Jejich povrch vyhlíží vesměs stejně jako povrch té velké. K ní ještě jednu zajímavost - různobarevnými vzory a nápisy je potištěna i uvnitř. Středy desek jsou ve třech případech bílé s černými a stříbrnými skvrnami a nápisy a v jednom případě stříbrné s bílým a černým potiskem. Tolik tedy ke vzhledu a designu alba. Obsah, tedy hudba, je něčím neuvěřitelným. Autechre od minulé desky Tri Repetae ještě více přitvrdili, a tak se u Chiastic Slide můžete těšit na vysoce kvalitní industriální nářez bez toho, abyste se museli obávat absence klasických čistě ambientních postupů. Kromě industriálních věcí se na albu nachází i několik "vesmírných" kousků, které se pyšní perfektně sugestivním hlubokým hučením, a také pár novátorských chaotických skladeb. Oproti tradici je počet skladeb roven číslu devět. Jsou to: Clippater, Rettic ac, Tewe, Cichli, Hub, Calbruc, Recury, Pule, Nuane. Nevím, zda má cenu popisovat popořadě track od tracku, a proto tak neučiním a místo toho upozorním pouze na zajímavé úseky. Asi nejzdařilejší je skladba poslední. Začíná chaotickým tlukotem různých efektů, jenž se pomalu promění v pravidelný rytmus. Do toho všeho se přidá hluboké vesmírné hučení, dokreslené krátkými hvizdy, které vytvářejí jednoduchou, opakující se melodii. Rytmus v různých intervalech ubere na intenzitě a pod melodíi a hukotem zní jen lehoučké ťukání bubnů, vzdáleně připomínající trip-hop. Celý kousek je zakončen nejlépe, jak jsem kdy slyšel. Všechny zvuky a tóny pomalu utichají a z pozadí se pomalu vynořuje monotónní bzučení podbarvené velmi hlubokým sinusovým basem. Bzučení trvá na vinylu asi 2 a na CD 7 minut a je zakončeno razantním fade-outem (z vlastní zkušenosti mohu prohlásit, že poslech onoho bzučení je velmi příjemný a uklidňující (účinek sinus basu)). Další zajímavou věcí je industriální skladba, která začíná zvuky, jaké by mohl vydávat nepromazaný stroj v továrně při monotónní práci. Do hluku se samozřejmě později přidá perfektně padnoucí rytmus a skvělá melodie, složená z několika tónů. Na tomto místě bych si dovolil trošku odbočit a napsat něco o takovýchto melodiích. Záleží na jejich propracovanosti. Pokud se zaposloucháte do těch, které se vyskytují u velmi populárních dream house skladeb, budou se vám po několika repeticích zdát pořád stejné a tak trochu nezajímavé. Naproti tomu bych postavil asi nejlepší věc v oboru jednoduchých melodií, a to Vletrmx7 z Ae EP Garbage. Zde se ozývá sekvence složená z pouhých 4 tónů, avšak její nepřetržitá modulace, echování a manipulace s hlasitostí a hlavně geniálně vybrané tóny snad v každém zanechají obrovský zážitek. Do stejné kategorie spadá i melodie ve skladbě, jíž jsem se o pár řádků výše zabýval. Během bušení se občas ozývá i bzučení za závěru poslední skladby a různé šumy a pípání. Nemohu říci, že to by byl výčet všech zajímavostí, ale jelikož jde na mne spaní, vyčítat už přestanu. Přiblížil jsem vám alespoň to nejzajímavější a i kdybych tady psal o všem, reálný zážitek to nevynahradí. Celkově se dá tedy prohlásit, že Autechre se pomalu přesouvají do sféry těžkého industrialu. Svědčí o tom i můj dojem z poslechu. Deska se dá poslouchat v jednom kuse (i když u vinylu musíte počítat s pauzami na obracení a měnění desek), ale při této činnosti se nedá dělat nic jiného. Těžké basy a rytmika doléhají na nebohý mozek až příliš. Ale nenechte se odradit a pokud se o tento druh hudby zajímáte, určitě těch několika set korun nelitujte a utraťte je za nejčerstvější a svým způsobem nejlepší album od Autechre: Chiastic Slide. Na závěr ještě jednu malou informaci. Možná se některým z vás doneslo, že ve Velké Británii platí od roku 1994 zákon, který se jmenuje Criminal Justice Bill. Zákon, jenž omezuje svobodu jednání. Tato povedená snůška znaků totiž zakazuje kdekoli na veřejnosti provozovat hudbu, ve které se nacházejí "repetitive beats" (tedy veškerou současnou undergroundovou taneční a avantgardní elektroniku). Proto mějte na paměti, že v případě desky Chiastic Slide se jedná vlastně o zboží, které je v zemi svého původu ilegální, a pokud vám na tom alespoň trochu záleží, tak si přejte, aby se s ním u nás nestalo něco podobného. Ferda výheň