Před chvilkou jsem se vrátil z KINA z filmu který se bombastickou
     reklamou snažil vytlouct  co nejvíce  peněz  z  normálních  lidí. Já
     sám jsem  bohužel také svými 59ti ( slovy  devětapadesáti ) korunami
     přiživil několik  hladových krků ještě  hladovějších ( po penězích )
     reklamních  agentur, filmových  studií a distribučních  společností.
     Avšak takto jsem se obětoval hlavně kvůli Vám,čtenářům Výhně, abyste
     předem vědeli, o co se jedná.

        Jak sem se  již zmínil, film a  jeho projekce mne  stála 59 korun
     českých. Je  však nutno podotknout, že v ceně byl  zahrnut i režijní
     poplatek  1,- ( za papír a pásku do  tiskárny ??? ) a jedna  rolička
     bílých placatých bonbónů s dírou  uprostřed ( rozhodl  jsem se, že v
     tomto článku nebudu nikomu dělat reklamu ). Film samotný tedy kostil
     něco okolo 53,50-. Docela  zajímavá  cena za 2.5  hodiny "zábavy". V
     porovnámím třeba s jistou institucí provozující laserové hry je cena
     nesrovnatelně  nižší ( KINO = cca 20Kč/hod , LASEROVÉ HRY = cca  300
     Kč/hod ). Taková byla situace v kině které jsem navštívil.

        Chvilku bych chtěl  přeci jenom věnovat kinu  samotnému. Jedná se
     o jisté multikino na sídlišti Jižní město. Já osobně jsem se do dané
     oblasti dopravil podzemní dráhou,vystoupivše na konečné stanici její
     červené dráhy. Nejprve jsem se bál,že kino nenaleznu, avšak tabule o
     rozměrech cca 0,5x2,5 metru, čnící přímo nad vestibulem,  mě vyvedla
     z omylu. Poté jsme již byli cedulemi vedeni  až před  vstup do kina.
     Vzhledem k předchozímu varováni o  vyprodanosti filmu  jsme na místo
     dorazili  necelou hodinku předem.  Snaha získat ještě alespoň nějaké
     poslední vstupenky byla odměněna.Vybrali jsme si tři místa uprostřed
     poloprázdného sálu. Zklámáni  tím, že se fronta  nekoná a  jeli jsme
     zbytečně brzo, jsme ještě vyrazili vyrabovat  nedalekou samoobsluhu.
     Poté už byla celá výprava ready a vydala se hledat  sál. Bylo snadné
     zjistit, kde není.Od pokladen totiž vedou cesty dvěma různými směry.
     Nahoru, kde byla kina číslo 2.-7. a potom dolů, do sálu  který nebyl
     popsán. Vzhledem k naší velice rozvinuté deduktivní  schopnosti jsme
     se tedy  rozhodli jít dolů. A  ejhle, opravdu jsme  dorazili do sálu
     číslo jedna. Bohužel, na firemním  počítači byla  sedadla zakreslena
     zrdcadlově a tak jsme hned nazačátku vstoupili od nesprávné polovice
     sálu. Přesněji řečeno, do této poloviny sálu jsme byli uvedeni milou
     hosteskou, která nám navíc věnovala ruličku již zmiňovaných bonbónů.
     Poté nastala procedura uvelebení se na svých místech.Vzhledem k naší
     poloze ( stále ještě jsme na nesprávné straně sálu ) jsme  se museli
     prodrat  napříč celou  řadou. To  obnášelo bradit  se po kotníky  ve
     všudypřítomných  nazemipoházených křupkách a s úsměvem  odpovídat na
     kletby všech těch  přitloustlejších  diváků, kteří kvůli  nám museli
     zvednout své metrákové hýždě. Nakonec jsme nalezli na svá  sedadla a
     pohodlně se uvelebili. Nunto podotknout, že křesílka onoho multikina
     jsou sice  pohodlná, avšak také  tak trochu  nestabilní. Né že by se
     rozpadala, to né, ale tak trochu  obézní diváci  již většinu  z nich
     rozsedli a rozviklali, takže lidé jako já měli dost  problémů udržet
     křesla v rovnováze.

        Pak přišel gong. Světla pohasla. Další gong.Světla znovu pohasla.
     Znovu gong. Světla znovu pohasla. Poslední gong a v sále  se rozlila
     tma. Opona se na půl rozlétla a ve vzniklém průzoru se oběvily první
     "mouchy". Hned na to se  rozzářil i  obraz a  začaly první  reklamy.
     První  se  objevila  reklama  na  nový  nápoj  jistého  limonádového
     koncernu, která se snažila lidem  ukázat přednosti  piercingu a byla
     zakončena duchaplným heslem o tom, že máme  žít jinak. "Žij  jinak,"
     znělo  to heslo. Že  stejně "jinak" žije i  velká  většina ostatních
     teenagerů  žijících v celém známém vesmíru.  Poté následovala ukázka
     jiného  filmu o mladém   chlapečkovi s  postavou čtyřicátníka. Potom
     další  reklama, tetokráte  daleko  delší. Něco  okolo  deseti  minut
     zabíral  reklamní  šot jisté  společnosti,která  provozuje benzínové
     pumpy. Při táto reklamě jsem byl velice napnutý,co že z toho nakonec
     bude. Byla totiž tvořena střídajícími se záběry na dirigenta, mladou
     paní běhající ve sněhu a jijich dítě,hrající sis vrtulníčkem. Pointu
     se dozvíme až nakonec a s celým  dějem nemá vůbec žádnou souvislost.
     Po několika daších reklamách se konečně opona zcela roztáhla a začal
     FILM.

        Hned první  věc, která mne  zaujala, byl SURROUND  EFFECT každého
     titulku. Opravdu každý se před našima očima složil a obrovskou speed
     vyrazil a "prolétl" sálem za mocného zvukového doprovodu jak zpředu,
     tak zezadu. SURROUND se během filmu ještě několikrát projevil a vždy
     natolik  efektně, že se  člověk buďto  okamžitě otočil a  nebo se mu
     chtělo zvracet, protože jeho představa prostoru se zhroutila.

        První záběry celého filmu se týkaly  Měsíce. Na jeho  povrchu bez
     hnutí visela americká vlajka a anglicky psané poselství  všem hodným
     a  dobrým  mimozemšťanům, kteří  míří  na naši  planetu. Následně se
     vzduchoprázdno nad Měsícem naplnilo hlukem a celý povrch satelitu se
     rozklepal  mohutnými  vibracemi. Tyto vibrace  byly tak  mohutné, že
     dokonce zahladily i Armstrongovy stopy - malé  to kroky pro člověka,
     ale velké skoky pro lidstvo.Jak se tyto vibrace a ten zvuk na povrch
     Měsíce vlastně dostaly skrz celé to vzduchoprázdno,se nám nepodařilo
     zcela úplně objasnit. Na Zemi se děj mezitím rozvíjí ve stanici SETI
     kdesi  uprostřed  velkoměsta. Tato  stanice  zachytí  svými  mocnými
     systémy zvuk vycházející z gigantické kosmické  lodi sídlíci někde v
     blízkém okolí Měsíce. Hlavní hrdina #1 zrovna hraje minigolf,když tu
     najednou začnou  všechny  kontrolky  pípat  a  tůtat  a  blikat,  na
     počítačích se začnou  oběvovat efektní  fliky a  na radaru  se zjeví
     růžová skvrna o rozměrech 500x500 mil. Amerických selbstfršténdlich.
     Hlavní hrdina číslo #1  ( dále jen #1 ) si toho všimne a hnedka volá
     ministru  obrany. Ten již  podle zvuku  z telefonu ( #1 přiloží svůj
     telefon k reproduktoru se zvukem z měsíce ) pozná, o co go. Pentagon
     má poplach. Co to  ve vesmíru je? Má nás to rádo? Je to jen meteor a
     nebo  kosmická  loď? A  vůbec, co  s  tím? Objekt ( pozdeji  nazvaný
     madršip) zatím jaxi začal obsazovat satelity a rušit jejich vysílání
     vlastním signálem, který  zajišťoval  spojení s  lokálními ( je 15 -
     25 mil v průměru) talíři.Tyto talíře pronikly atmosférou Země a daly
     se na pohyb směr největší města světa. Zajímavé  je, že  jejich  let
     byl doprovázen barevnými efekty v atmosféře  a okolo každého  UFA se
     vytvořil mrak kouře,skrz který nebylo vidět.Potom se začnou rozvíjet
     vedlejší dějové linie. Americký pilot jede na  základnu ( kvůlu  UFU
     ). Jeho skorowajfka má striptýzové představení.Hlavní hrdina číslo 1
     stačí během několika hodin a) rozluštit kód mimozemštanů,b) zjistit,
     že odpočítávají útok a hlavně c) naprogramovat obovské ODPOČÍTÁVADLO
     for WINDOWS 95 a ukázat ho  prezidentovi. K prezidentovi  se dostane
     pomocí své exwajfky ( nebo co to je ?? ) a tu kotaktuje pomocí blíže
     neidentifikovaného nesmyslu na střeše svého auta ( myslím že to mohl
     být hypersonický transmolekulátor a nebo  submetanominální kvantovač
     a možná taky žárovka z mikrovlný  trouby ). Důležité je  však to, že
     americká fantazie ukázala, co  dovede a v  případném seznamu  prvků,
     které by ve správném filmu neměly chybět,si můžete odškrtnout sci-fi
     věc, proti které je Startrek i Nulová šance  hadr. Mezitím probíhají
     pokusy o mírový  kontakt. Vrtulník se  signálními  světelnými panely
     doletí pomalu až k  UFU a  pokusí  se o navázání  komunikace.  Série
     světelných signálů  byla  opětována - střelbou. V tu  chvíli  je vše
     jasné. Prezident nařídí evakuaci. Všichni rychle nasedají do Boeingu
     747 a zdrhají. ODPOČÍTÁVADLO for W95 ukazuje 0:00.01 a ufouni začali
     útok. Letadlo tak tak zdrhne ( znáte to - chýbali milimetre,ale boĺo
     jich veĺa ) a celý team se dostane včas do vzduchu. Jak  se zachrání
     ostatní?? První  dáma (  prezidentova wajfka ) sedne  do vrtulníku a
     někde spadne. Striptérka se schová před plameny do  tunelu i se svým
     pejsánkem a díťetem ( nebo naopak ? ). Vše je provázeno dramatickými
     záběry  kamiónů, které  létají  jako krabičky  wod  sirek a  efektně
     explodujících domů. Nejvíce  srandy si asi  užili "vítači" a fandové
     ufounů na střechách mrakodrapů. Mohlo tam bejt docela horko. Co dělá
     náš černoch-hyperpilot ?? Je členem eskadry pilotů letící odbachnout
     inkriminovaný flying saucer. Ten je však kryt velkým zeleným silovým
     polem, proti kterému se sidewindery jaxi nečapou. Ufo samozdřejmě na
     útok odpoví a na  plátně se  začne odehrávat  něco, co se dá  nazvat
     VELKÁ SLOŽITÁ BITVA a nebo taky  ABSOLUTNÍ BORDEL. Za  nejpodivnější
     jsem považoval záběry průletu F16 nebo UFA, kdy se  obloha na pozadí
     semtam hnula  o dost pixelů  jinam, než měla  být. Také mě  připadlo
     trochu divné neustálé opakování některých záběrů. Ale  šetřit, to je
     jedna z amerických přirozených  vlastností. Teď ještě  jednu věc. Já
     tu stále  kritizuji  amerikanizmus. A všichni ve mě  už určitě  vidí
     rusofila jako poleno. Tak pozor - Američani  jsou úplné  to samý, co
     Rusové, jenže maj  prachy. Ale zpátky  k napínavému  ději. F16-ky to
     prohrajou  na   plný  čáře.  Všichni  exnou,  jen   černoch-pilot  s
     polorozflákanýho letadla zdrhne a ešte stačí jedno ufo crashlandnout
     wo skálu ( abych vám pravdu řek, netušil jsem, jak mrštná  je F16-ka
     letící kaňonem a jak tupí piloti sou ufoni ).Skála jako kráva, a von
     jí přehlídne v kouři z F16-ky, kterou sleduje. UFOni  zatim rozbijou
     na kusy něco okolo osmdesáti procent americké letecké síly  a to vše
     ješte na  zemi. Mezitím ve  vládním bójingu probíhá  debata na  téma
     co s ufonama. Padají  názory jako  "atomovou bombu" a  nebo "vyhubit
     vše na zemi a počkat ve vzduchu, než dojde palivo" a řeč  příde i na
     oblast jednapadesát ( pro netušící -  oblast  51 je  tajná  americká
     základna,kde se dělaly testy letadel jako Blackbird a podobně). Také
     kolují zvěsti,že právě tam američani mají roswellský ufo i s tělama,
     o živej ufounech ani nemluvě ( pro ty, co stále nic  netuší - v roce
     1947 něco spadlo v bouřce nedaleko Roswellské letecké  základny. Pár
     lidí dosvědčilo, že se  jedná o  rozflákanej disk  a našly se  čtyři
     mimozemský těla, tři mrtví a jeden živej :)). Časem wo tom  asi taky
     něco napíšu. Armáda vše dementovala, oblast  zalila betonem, pár let
     jí ostře hlídala a prohlásila, že  spadl meteorologický  balón. Proč
     tolik poprasku a stovky metrů čtverečních betonu kvůli balónu ví jen
     Bůh a Pentagon).  Nakonec se  ministr  obrany přizná, že na tom  asi
     něco je. A tak milý boeing na základně přistane. Netuším proč, ale v
     některých  záběrech se  boeing  objevuje nejen  celý nebo  počítačem
     animovaný, ale i kreslený. Že by spolupracoval Walt  Disney??? Všici
     ihned vlezou do podzemí a prohlídnou si létající talíř a pár ufonů v
     lihu.

         Pokračováni této recenze je za tímto  tlačítkem 


            výheň