O cestování v čase

       V  poslední  době  (asi  100let)   je  v  literatuře  v  módě  psát
     o cestování v čase, a však tím  vzniká spoustu paradoxů, které už ani
     mnozí autoři nejsou  s to pochopit. Nejoblíbenější paradox  je ten co
     se stane, když se vrátím do minulosti a zabiju svého předka.
           Důležitá je také terminologie při cestách časem. Normální jazyk
     má totiž  málo slovesných časů.  Proto přikládám citaci  ze Stopařova
     průvodce po galaxii.
           První  teorie,   kterou  mám  nejradši,   protože  se  mi   zdá
     nejpravděpodobnější, je teorie, kterou  jsem nazval o nezměnitelnosti
     minulosti. Jde  o to, že  se minulost dá  změnit, ale nezmění  se tím
     přítomnost, protože to co se stalo to už se stalo. A činy, kterými by
     vznikly  paradoxy, nejsou  možné. Tato  teorie byla  použita ve filmu
     Dvanáct opic, kde se také ozvala věta "minulost nezměníme, ale můžeme
     změnit budoucnost". V tomto filmu  byly také ukázány paradoxy, ale ne
     takové, které by sami sebe vylučovali. Například hlavní hrdina slyšel
     ve své přítomnosti  kazetovou pásku, vrátil se do  minulosti a tam ji
     teprve namluvil. To však neporušuje tuto teorii. V minulosti se stalo
     prostě všechno, ať už jde o jev z minulosti nebo budoucnosti.
     Další ukázkou  může být kniha Dveře  do léta od R.A.Henilena.  Tam se
     udála asi takováto situace. Vzal označeno  minci poslal ji o týden do
     minulosti a  poté ji vytáhl z  kapsy se slovy, že  ji tam před týdnem
     našel. Když se nad tím zamyslíme  tak ten týden existovaly mince dvě,
     jedna o týden starší.
           Další  teorie  nazývám  stromové.  Tyto  teorie  nemám rád, ale
     naopak  je  milují  autoři  SCI-FI.  Zejména  tu, že změnou minulosti
     změníme  budoucnost.  Stromové  se  jmenují  proto,  že  vznikne více
     skutečností. Jedna  je změněná, druhá  je stejná. Teď  však záleží na
     tom, kam  se  cestovatel  v  čase  vrátí,  nebo  co  se  stane s jeho
     vzpomínkami. Je několik možností.
                       a) vrátí se do "staré" přítomnosti. Tzn. Nic se pro
                          něj nezmění, akorát vytvoří vesmír navíc.
                       b) vrátí  se  do  "nové"  přítomnosti,  se starými
                          vzpomínkami. Jediný pozná, že se něco změnilo.
                       c) vrátí  se do "nové" přítomnosti,  ale po návratu
                          nastanou  změny tak,  aby do  ní zapadl  (zmizí,
                          ztratí paměť, atp.)

     U SCI-FI autorů je  oblíbená varianta b) protože zbylé  dvě jsou dost
     nezáživné.
           Další teorie je, že se v  čase přesunete, ale nebudete tam moci
     nic změnit. Budete jako duch.

     A teď vám vypíšu literární podklady pro tyto teorie.
     Nezměnitelnost minulosti:Dvanáct opic (Film)
                              Dveře do léta R.A.Heinlein
     Stromové teorie:Kočka, která prochází zdí R.A.Henilen
                     Proti proudu času R.Silvberg
                     Konec věčnosti I.Assimov
                     Návrat do budoucnosti (Film)
     Duchová : Kriptozoik B.V.Aldis


     Ještě malá poznámka na závěr. Těšte  se na rok 2000. Protože kdybyste
     byli  cestovatelé v  čase z   budoucnosti, do  kterého roku  byste se
     podívali?  Buď na  nějakou  slavnou  událost (viz.  Konec věčnosti-na
     ukřižování Ježíše  Krista se hromadí turisté  z budoucnosti), nebo do
     nějakého kulatého roku.  O tom, že se děje  něco slavného nevíme, ale
     zkuste  se na  Silvestra 2000  podívat kolem  sebe, jsem  si jist, že
     kolem   sebe  uvidíte   několik  set   mimozemšťanů,  bílejch   myšek
     a lítajících talířů.

                                                                      HIPP


            výheň