|14 Oddˆlen¡ zmatk– |07 Tr‘n¡ ekonomika h˜be svˆtem. Kdo nevyk ‘e nˆjakou ‡innost, bude po z sluze nahrazen, a tak chud ci prodˆkani, vedouc¡ kateder, vyu‡uj¡c¡, studijn¡ rady chrl¡ mˆs¡c co mˆs¡c nov‚ p©edpisy, seznamy p©edn ¨ek, studijn¡ © dy. Jen studenti, ti nechrl¡ nic, ti naopak toto v¨echno maj¡ post©ehnout a ©¡dit se t¡m. Pravidelnˆ doch z¡ na studijn¡ oddˆlen¡, kde se v¨echny tyto prameny k©¡‘¡ a maj¡ zde b˜t uvedeny v soulad. Ale na studijn¡m oddˆlen¡ to vypad  jak v televizn¡m kursu ‡e¨tiny. Nej‡astˆj¨¡ odpovˆƒ je zde toti‘ "Nev¡m" a podle v˜razu jejich obli‡ej– lze tu¨it, ‘e nel‘ou a podobn‚ reakce budou i na ot zky typu: Kdy kon‡¡ semestr, kdo je dˆkanem a co je n pln¡ va¨¡ pr ce. V nevˆdˆn¡ je cel‚ studijn¡ oddˆlen¡ vz cnˆ sehran‚. Ka‘d˜ p©isp¡v  svou tro¨kou do ml˜na, ale bohu‘el, nev¡ ‡¡m, tak‘e v celkov‚m souhrnu nev¡ nikdo nic. Pr–mˆrn˜ matfyz k je z toho p©inejmen¨¡m zmaten. P©i odchodu pop©eje dobrou chuŸ a m¡sto ke schodi¨ti zam¡©¡ do knihovny, kam si jde vyp–j‡it index. Ob‡as p©eci jenom prozrad¡ ‡ st studijn¡ch pl n–, ov¨em s takov˜m zpo‘dˆn¡m, ‘e u‘ stejnˆ neplat¡. Tak vznikaj¡ mezi studenty f my. Studenti vykon vaj¡ n hodnˆ nesmysln‚ akce s od–vodnˆn¡m, ‘e se to m . Jako p©¡klad poslou‘¡ povinnost zapsat si v¨echny p©edn ¨ky, kter‚ nav¨tˆvuji. Na to studijn¡ oddˆlen¡ vymyslelo rafinovan˜ protitah, tentokr t podepsan˜ dˆkanem: povinnost ze v¨eho zapsan‚ho slo‘it zkou¨ku a za nesplnˆn¡ vypsalo vysok‚ pen le. V˜dobytek, kter˜m se honos¡ MFF je tzv. zku¨ebn¡ zpr va, kterou na jin˜ch fakult ch nenajdete. To je pap¡r, kter˜ dubluje index. V¨echno, co se p¡¨e do indexu, pat©¡ i do zku¨ebn¡ zpr vy, tak‘e p©i rozd v n¡ z po‡t– se cvi‡¡c¡ t‚mˆ© up¡¨e k smrti. A m  je¨tˆ jednu v˜hodu - velice r d se zapom¡n  p©i r–zn˜ch p©¡le‘itostech doma. Tak‘e pro z po‡et a pro zn mku chod¡ pr–mˆrn˜ matfyz k 2x a‘ 3x. Mysleli jsme, ‘e je to n sledek totality, ale od revoluce vypl¤ujeme teƒ zku¨ebn¡ zpr vy dvˆ: jednu si na studijn¡m rovnou nechaj¡, pr˜ kv–li po‡¡ta‡i. Dal¨¡ speci ln¡ instituc¡, kter  se star  o blaho student–, je rozvrhov  komise. Z jej¡ d¡lni‡ky vych z¡ ka‘d˜ semestr tzv. rozvrh hodin. Pr ci maj¡ opravdu tˆ‘kou. Mus¡ vyhovˆt v¨em po‘adavk–m rozmazlen˜ch student– a zvrhl˜ch pedagog– - nap©: Vopˆnka m–‘e p©edn ¨et jen odpoledne, proto‘e dopoledne sp¡. Grygarov  mus¡ m¡t p©edn ¨ky a‘ po dev t‚ hodinˆ, proto‘e dennˆ doj¡‘d¡ autobusem a nem–‘e p©ece vst vat d©¡v jak v p–l sedm‚! Kryl naproti tomu neodj¡‘d¡ v–bec, tak‘e spolehlivˆ zapln¡ d¡ry v p te‡n¡m odpoledni. Beran m–‘e p©edn ¨et jen v u‡ebn ch s velkou tabul¡, Ne¨et©il zas jen ve velk˜ch u‡ebn ch, aby jeho fanou¨ci nemuseli st t na schodech. Naopak Vlachovi sta‡¡ kabinet po marxistech. U Pavelky je jedno, kde p©edn ¨¡, nen¡ sly¨et nikde. Tato a spousta jin˜ch omezen¡ dˆlaj¡ pr ci rozvrhov‚ komise velmi tˆ‘kou. (Za jin  omezen¡ bych uvedl jedno obzvl ¨tˆ svazuj¡c¡, ‘e v jedn‚ u‡ebnˆ nemohou prob¡hat dvˆ p©edn ¨ky sou‡asnˆ!) Ale rozvrhov  komise je z matfyzu, tak‘e v¡, jak na to. Vych z¡ ze z kladn¡ho p©edpokladu, ‘e se ‘ivot s nik˜m nemazl¡. A podle toho vypadaj¡ i v˜sledky jej¡ ‡innosti. P©edn ¨ky doporu‡en‚ pro jeden semestr se konaj¡ buƒ za sebou v r–zn˜ch budov ch po Praze nebo dokonce v tut‚‘ dobu. Nen¡ v˜jimkou, ‘e ka‘dou hodinu v jin‚ u‡ebnˆ. Cvi‡en¡ se konaj¡ ve stejnou dobu jako p©edn ¨ka k nim a mnohdy i se stejn˜m vyu‡uj¡c¡m. Nicm‚nˆ tento syst‚m m  i svˆtl‚ str nky. ›et©¡ student–m ‡as a nakonec vyhovuje matfyz ck‚mu zp–sobu ‘ivota. Usnad¤uje pr ci p©i vyb¡r n¡ p©edn ¨ek. Jsou mo‘n‚ dva p©¡stupy: 1) student si vybere jednu u‡ebnu a tu vystuduje. V˜hody: p©i po‡tu ‡ty©ech u‡eben studium trv  ‡ty©i roky. 2) student si vybere jednoho pedagoga a toho vystuduje. Pozn.: tato mo‘nost vych z¡ z p©edpokladu, ‘e jeden vyu‡uj¡c¡ nebude i nad le za©azov n na v¡ce p©edn ¨ek sou‡asnˆ.