|14 Programov n¡ |07 Jm‚no Kryl pro mnoh‚ studenty znamen  postrach. Ne ‘e by Rudolf Kryl byl p©¡sn˜ pedant, naopak, jedinˆ on na za‡ tku ka‘d‚ p©edn ¨ky nebo cvi‡en¡ s n mi probral nejnovˆj¨¡ aktu ln¡ ud losti ze ‘ivota fakulty a ani p©i zkou¨ce nen¡ nikterak z ludn˜, ale ono £skal¡ je sp¡¨e v celkov‚ n ro‡nosti zkou¨ky. P¡semka trv  nˆco p©es ‡ty©i hodiny a pak n sleduje pro ka‘d‚ho je¨tˆ p–lhodinov‚ posezen¡ nad t¡mto d¡lem. Z ‡eho‘ je vlastnˆ vidˆt, ‘e zkou¨ka z programov n¡ nen¡ nic jednoduch‚ho. Jeho p©edn ¨ky nemaj¡ vysokou n v¨tˆvnost. A to z nˆkolika d–vod–. Na rozd¡l od docenta Berana si asi r d p©isp¡, tak‘e term¡ny jeho p©edn ¨ek b˜vaj¡ odpoledne, sp¡¨e k ve‡eru a velmi ‡asto v p tek 15:40. Druh˜m d–vodem bude styl p©edn ¨en¡. P©edn ¨ky si p©ipravuje na f¢lii k meotaru a jak z jeho omluv p©i ‡ast˜ch chyb ch vypl˜v , noc p©edt¡m, tak‘e se p©i hodinˆ nezdr‘uje psan¡m, jen v rychl‚m rytmu p©ehazuje f¢lie nebo, a to je ‡astˆj¨¡, opravuje chyby. Za t¡mto £‡elem m  v prvn¡ lavici st l‚ n v¨tˆvn¡ky z ©ad u‡itel– (jsou u‡enlivˆj¨¡), za v¨echny bych jmenoval t©eba Lenku, kte©¡ s sebou nos¡ centrofix, aby opravy byly vidˆt. Kdy‘ zrovna nikdo z nich nep©ijde, Kryl, aby n s nezkazil, chybn  m¡sta zakr˜v  kl¡‡ema, perem, k©¡dou, prsty, kapesn¡kem, pono‘kou, no prostˆ v¨¡m, co je po ruce. Na¨tˆst¡ mu p©edmˆty brzy dojdou, tak‘e lze sem tam zahl‚dnout nˆjak‚ to slovo. Jeho v˜klad je tedy p©¡li¨ rychl˜ na ty, kte©¡ nevˆd¡, o co jde, ale na druh‚ stranˆ d¡ky z mˆru slou‘it jako p©ehled, zbyte‡n˜ pro ty, co vˆc znaj¡. Nask˜t  se tedy ot zka, kdo na p©edn ¨ky vlastnˆ chod¡. Nejsp¡¨ jen obdivovatel‚ nebo ti, co dok ‘¡ rychle ps t a ch pat. Ale p©esto se stane, ‘e nˆkdo zasp¡, ‡i co a nestihne f¢lii opsat a je¨tˆ je tak drz˜, ‘e to d  najevo. Kryl sice v podobn˜ch situac¡ch ©¡k , ‘e jestli jede moc rychle, m me ©¡ct, ‘e zpomal¡, a tak‚ ©¡k , ‘e si m me meotar zaost©it sami, ‘e on to nepozn , ale p©esto v¨ichni rad¨i m‘ouraj¡ na rozmazan  p¡smena, ne‘ aby nˆkdo vstal a zato‡il kole‡kem. Jednou zas nˆkdo naletˆl na jeho p©¡vˆtiv‚ ©e‡i a p©ihl sil se, ‘e to nedopsal. Kryl, kter˜ u‘ byl na cestˆ pro jinou f¢lii, se zastavil: "J  po‡k m, j  po‡k m!" a ani se neoto‡il, jen naslepo hodil f¢lii zpˆt na meotar, slo‘il si ruce na prsa a s v˜razem nejvy¨¨¡ho utrpen¡ civˆl do kouta. A‘ vysok˜ ¨um ho probudil z rozj¡m n¡, oto‡il se na pl tno a spat©il, jak je vidˆt jen nepatrn˜ okraj cel‚ho textu. Na omluvu vypr vˆl veselou p©¡hodu z dob, kdy se matematik–m p©edn ¨ela je¨tˆ fyzika. Cvi‡en¡ z fyziky mˆli zrovna tak pozdˆ ve‡er, l tce nerozumˆli, ale chodili tam kv–li pˆkn‚ cvi‡itelce, kter  ov¨em musela p©¡klady po‡¡tat sama. Jednou zas pozdˆ k ve‡eru se zeptala: "M–‘u u‘ to smazat?" a jeho kolega odtu¨il: "Ale pi¨te to klidnˆ do toho!" Mezi jeho dal¨¡ vesel‚ p©¡hody pat©¡ p©¡hoda vztahuj¡c¡ se k algebraick‚mu oboru - teorii grup. V £ter˜, kdy‘ vych zely rusk‚ kni‘n¡ novinky, akademik Ko©¡nek za¨el do cizojazy‡n‚ literatury. A najednou jindy tak rozv ‘n  kapacita zneklidnˆla, za‡al tam nekontrolovanˆ pob¡hat a vyk©ikoval: "Skupiny jsou nesmysl! Skupiny jsou nesmysl!", ale nikdo ho nebral v ‘nˆ. Kone‡nˆ na sebe upoutal pozornost, a aby dodal sv˜m slov–m v hu, ©ekl, ‘e je akademik, jen‘e odpovˆƒ byla je¨tˆ p dnˆj¨¡: "To p©ekl dal taky akademik!" Existuje sp¡¨e zaj¡mav , ne‘ u‘ite‡n  vˆta: v‘dy existuje algoritmus rychlej¨¡ alespo¤ o konstantu. Ale je to vlastnˆ podvod, proto‘e nen¡ takov  blbost, aby nemohla b˜t vˆt¨¡. Vypr vˆl n m o jednom diplomatovi (to je ten, co dˆl  diplomku), kter˜ se zab˜val probl‚mem v˜tah–. Zrychlit co nejmen¨¡mi n klady p©esuny lid¡ v bar ku. Pilnˆ nav¨tˆvoval v˜zkumn˜ £stav pohybu nahoru a dol– a tam na¨el zaj¡mavou studii, t˜kaj¡c¡ se jednoho americk‚ho mrakodrapu, kde ©e¨ili stejn˜ probl‚m. Ale ©e¨en¡ je vskutku komick‚: u v˜tahu zdvojili kabinu - tak‘e ti, co chtˆli do lich˜ch pater nastupovali v suter‚nu a ostatn¡ v p©¡zem¡. Ale v¨ichni jistˆ nahl‚dnete, ‘e toto dvojn sobn‚ zrychlen¡ je vlastnˆ jen zd nliv‚. No nicm‚nˆ d  se ve zrychlov n¡ pokra‡ovat, kabina v˜tahu m–‘e m¡t 3, 4, 5 pater a absolutn¡ho zrychlen¡ se dosahne, a‘ kabina v˜tahu bude m¡t stejn˜ po‡et pater jako mrakodrap. Umˆl  inteligence, to je velmi praktick  disciplina, u n s t©eba zat¡m ne, ale p©edstavte si americk˜ mrakodrap, stovky pater, tis¡ce byt–, v ka‘d‚m bytu z chod a odpadn¡ potrub¡ m  p©ece jenom kone‡nou kapacitu. Kdyby v¨ichni obyvatel‚ najednou spl chli, mohlo by to znamenat obrovskou katastrofu! Proto je ka‘d‚ splacovac¡ za©¡zen¡ opat©eno mal˜m po‡¡ta‡em, kter˜ si nejd©¡ve ovˆ©¡, zda je cesta voln , a pak teprve v¨e vypust¡ do odpadu. P©i prob¡r n¡ u‘ konkr‚tn¡ch programovac¡ch jazyk– nejd©¡ve zabrousil do minulosti a neodpustil si zm¡nit se o knize anglick‚ho autora nov‚ho assembleru MIC, kter˜ byl nez visl˜ na konkr‚tn¡ realizaci ‡¡sel v pamˆti. Dnes se to m–‘e zd t divn‚, ale tou dobou je¨tˆ existovaly vedle sebe dvojkov‚ i des¡tkov‚ po‡¡ta‡e, tak‘e tato vlastnost byla skute‡n˜m p©¡nosem. Jen‘e autor p©ipojil p©¡klad: Kdyby p©iletˆli MarŸani s po‡¡ta‡em v trojkov‚ soustavˆ, i jim by assembler MIC fungoval. A v rusk‚m p©ekladu bylo pod pozn mkou uvedeno: V Moskovskom gosudarstvennom universitˆtˆ postrojili troj¡‡nuju s‡otnuju ma¨¡nu Saturn. Dal¨¡ pozn mka se t˜k  snadnosti vytv ©en¡ datov˜ch typ– v jazyce Simula: Nem te v lcovnu? Chyb¡ v m vysok  pec? V Simule nic snadnˆj¨¡ho, nap¡¨ete new(vysok  pec) a u‘ ji m te! Krylovou chloubou bylo za©¡zen¡ po‡¡ta‡ov˜ch laborato©¡. Do t‚ doby byl k dispozici jen s lov˜ po‡¡ta‡, se kter˜m se dorozum¡valo prost©ednictv¡m dˆrn˜ch ¨t¡tk–. Vypadalo to takhle: student v p©¡zem¡ v dˆrovnˆ vydˆroval program buƒ na ¨t¡tky nebo na dˆrova‡i disket na disketu. Odnesl to do ‡tvrt‚ho patra, zde si po‡kal na v˜pis chyb, sebˆhl do p©¡zem¡, pat©i‡n‚ ¨t¡tky p©edˆroval, atd.. Ale vybudovat po‡¡ta‡ovou s¡Ÿ nebylo nic snadn‚ho. Pozn vali jsme to p©i jeho pravideln˜ch vstupech na za‡ tku p©edn ¨ek. Vypr vˆl n m, jak po‡¡ta‡e z¡tra p©istanou v Ruzyni, ale ‘idle jsou nˆkde na Slovensku. Druh˜ t˜den. Po‡¡ta‡e u‘ rozbaluj¡ a zapojuj¡, ale ‘idle jsou st le nˆkde na Slovensku. Dal¨¡ t˜den: Do s¡tˆ ukl daj¡ programov‚ vybaven¡, ‘idle v¨ak st le nep©i¨ly a vypad  to, ‘e studenti budou programovat vstoje ‡i vle‘e. Jeho aktuality se po revoluci v–bec prodlou‘ily a p©estaly m¡t vesel˜ charakter. Kr tce po revoluci n m ozn mil, ‘e dostal novou funkci, tak‘e m  teƒ na dve©¡ch vizitku: Pracovn¡k povˆ©en˜ konsolidac¡ pracovn¡ho procesu, ale nikdo, tedy ani on nev¡, co to znamen . Ale nic si z toho pr˜ nedˆl , proto‘e t‚mˆ© celou vojnu str vil ve v˜zkumn‚m £stavu algebraick‚ho boje tady v Bran¡ku, kde se pouze sestavovaly vzore‡ky s touto tematikou: Co se stane, kdy‘ se setkaj¡ 2 tanky,14 samopal– a 3 dˆla. S n stupem nov‚ho roku p©i¨ly nov‚ starosti s prvn¡m ro‡n¡kem: byl p©ijat dvojn sobn˜ po‡et uchaze‡–, ne‘ je mo‘n‚ se st vaj¡c¡m po‡tem pracovn¡k– katedry informatiky zvl dnout. Zb˜v  buƒ p©ijmout posily na katedru, ale na to nejsou pen¡ze, nebo se student– nˆjak˜m p©irozen˜m zp–sobem zbavit. Ale vypad  to, ‘e v¨e z–stane tak, jak to je. Tak‘e kvalita v˜uky z©ejmˆ po© dnˆ klesne. A apeloval na n s, abychom se v¡ce zaj¡mali o vˆci, kter‚ se n s t˜kaj¡, ‘e mnoh‚ za‡¡n  b˜t hor¨¡, ne‘ to bylo p©ed revoluc¡. A p©idal post©ehy z nov˜ch studijn¡ch © d–: Student se sm¡ p©ihl sit ke studiu a‘ pot‚, co slo‘¡ maturitu, nejpozdˆji v¨ak do 30. b©ezna. - Vˆt¨ina va¨ich mlad¨¡ch koleg– zde studuje tedy protipr vnˆ. Jako posledn¡ bod je, ‘e se p©edpisy m me ©¡dit p©imˆ©enˆ, ale co je to p©imˆ©enˆ, to nikdo nev¡. P©i rozdˆlov n¡ z po‡tov˜ch program– poznamenal, ‘e sice nebudou v¨echny stejnˆ n ro‡n‚, ale na druh‚ stranˆ se vyhne takov˜m obraz–m, jak˜ se mu naskytl p©i vyb¡r n¡ z po‡Ÿ k– na fyzice, kde ji‘ nˆkolik let dost vaj¡ v¨ichni tent˜‘ p©¡klad. Jeho nejmenovan˜ kolega st l u stolu s velk˜m dˆrova‡em a ka‘dou donesenou pr ci okam‘itˆ prodˆravˆl. Kdy‘ se ho ptal, co to jako m  znamenat, dostal odpovˆƒ, ‘e oni by mu to p©¡¨tˆ p©inesli znovu. Z vˆrem bych dodal je¨tˆ nˆkolik pˆkn˜ch v˜rok–: Je to rada, to je jako kdy‘ se ©¡k , ‘e je spr vn‚ sportovat, ale neznamen  to, ‘e kdo nesportuje, je blbec a m  se za to pron sledovat! Nedaleko Pardubic ‘ije ‡lovˆk, kter˜ vymyslel ohromnou vˆc, sta¨nˆ dlouho psal do novin, na r–zn  m¡sta, ale bez odezvy. A p©itom jeho n pad, ‘e by ka‘d˜ rok za‡¡nal stejn˜m dnem, by u¨et©il hromady pap¡ru na kalend ©e. Backtracking - to je metoda hrr na nˆ, a kdy‘ to nep¢jdˆ, to‘ c¢fnem! V jedn‚ u‡ebnici je kr sn  definice stromu: 1) pr zdn  posloupnost je strom 2) vrchol (©¡k me mu ko©en) a uspo© dan  posloupnost podstrom– je strom. Jeden syst‚m k si povzdechl, pro‡ se dˆti neu‡¡ ¨estn ctkovou soustavu. Nedo¨lo mu, ‘e by to musel zmˆnit geneticky, a‘ se dˆti za‡nou rodit s ¨estn cti prst¡kama. P©i t©¡dˆn¡ vz jemn˜m vymˆ¤ov n¡m prvk– m  v˜mˆna t¡m vˆt¨¡ £‡innost, ‡¡m je provedena na vˆt¨¡ vzd lenost. Kdybychom srovn vali Jake¨e s ostatn¡mi ‡leny politick‚ho veden¡, klesal by velmi pomalu, a v–bec mˆla-li by takov  v˜mˆna smysl. Co dˆl  matematik? Nˆco definuje, a pak se cel˜ ‘ivot, a i jeho ‘ ci, ‘iv¡ t¡m, ‘e dokazuj¡, ‘e to co definoval, nevystihuje danou skute‡nost dokonale. Na 50. str. u‡ebnice C++ je ve cvi‡en¡ch: Napi¨te alespo¤ 10 v˜raz–, kter‚ nemaj¡ smysl a jsou syntakticky spr vnˆ. Zad n¡ p¡semek bylo zava©eno v igelitov˜ch pytl¡c¡ch, aby to studenti, n hodnˆ se pozvracej¡c¡ nepo¨kodili.