Líbí se  vám textový režim  ? Já věřím,  že ano, jelikož  Výheň
     v texťáku   běží  a   nevypadá   nějak   špatně.  Důkazem   toho,  že
     i v  obyčejných  režimech  jako  80x25  a  80x50  lze vytvořit velice
     zajímavé grafické  efekty je finské 64kB  intro jménem Palikka, které
     zaslouženě obsadilo čtvrtou příčku ve  své kategorii na Assembly '96.
     Jeho autorem  je pravděpodobně jediný člověk,  který si říká Moottori
     a jedná  se zřejmě  o  jeho  debutové  dílko.  K vyjádření realtimově
     počítaných efektů  používá maximálně 8000 bajtů  videopaměti, 5 znaků
     základní znakové sady (žádné předdefinování se nekoná) a  16 barev ze
     standardní palety pro textové režimy.  Celé intro má jednotný barevný
     ráz  hodně  zvolené  kombinace  modré,  světle  zelené,  šedé a občas
     červené barvy  a v některých částech  vám připadá, že těch  barev tam
     musí být o něco víc  než textový režim dovoluje. Originalita zasahuje
     i do  hudebního   doprovodu,  který  nikterak   nezůstává  v  ústraní
     grafických  efektů, ba  naopak Palikka  by bez hudby  prostě  nemohla
     existovat. Jedná  se pravděpodobně o obyčejný  modul, ale samply jsou
     vytvořeny  teprve při  spuštění  intra.  Hudba vyloženě  připomíná FM
     syntézu, (Mimochodem nesnáším lidi, kteří  mi tvrdí, že FM syntéza je
     shit. Dle  mého názoru se  mohou kvalitní FM  hudbičky bez jakéhokoli
     ostychu porovnávat  s šestnácti kanálovými moduly.)  což dodává spolu
     s melodií  vynikající atmosféru,  která je  u inter  tohoto typu  tak
     potřebná. Asi se ptáte co  všechno Moottori dokázal v textovém režimu
     vytvořit. Vezmeme to postupně. Na úplném začátku stejně jako na konci
     jsou krátké  (na dnešní dobu dlouhé)  informační scrollery. Následuje
     jakýsi méně povedený zoomer závěrečného  slova ENJOY. Je zajímavé, že
     skoro  při  všech  efektech  je  na  obrazovce  vidět stále blikající
     kurzor, jedná se s největší  pravděpodobností o záměr autora neustále
     upozorňovat  na  to,  že  to,  co  se  momentálně na obrazovce mihotá
     zajišťuje  pouze  textový  režim.  Následuje  velice dobře vypadající
     plazma, tunel  s červeným středem  v rozlišení 80x25  a rychlý zoomer
     Mandelbrotovy  množiny  vše  v  rozlišení  80x50.  Autor  snad  kromě
     zmíněných  scrollerů a  tunelu uznal,  že 50  řádkový režim  je přece
     jenom  kapánek  příjemnější  na  oči  a  tak  většina další efektů se
     odehrává  v rozlišení  80x50.  Následující  část mě  opravdu nadchla,
     jedná se  o něco úžasného,  zkuste si představit  klasický fraktálový
     landscape v textovém režimu. Tak to  je pěkná blbost, říkáte ? Ale to
     se šeredně  mýlíte, protože i  to je možné  a nevypadá ani  nějak moc
     hranatě  (snad  až  ve  vzdálenějších  částech).  Uvědomíte-li si, že
     například známí a obdivuhodně rychlý  landspace v Hertquaku od Iguany
     běžel v rozlišení 160x100, což už nemá k 80x50 moc daleko, takže proč
     nahazovat 320x200, když tu máme  textový režim. Součástí engine musel
     být jakýsi konvertor trucolor barvy na jeden z 10 odstínů dané barvy,
     jelikož všechny efekty vypadají co do barev velice vydařeně. To platí
     i pro následující nelineární lupu ve  klasickém tvaru, kterou si máte
     možnost prohlédnout  detailněji už tak  dosti čtverečkovanou texturu,
     která se generoval pro landscape. Pokud vás ještě neznudily texturové
     tunely,  tak i  to je  možné  v  textovém režimu.  Takže známý  tunel
     z vítězného dema  Stars na Assembly  '95 se může  jít klidně zakopat.
     Mandelbrod  hýbe světem.  I následující  část je  mu věnována. V této
     části  teprve poznáte  výhody textového  režimu, krásně rozrastrovaný
     výstup  jednoduché funkce  f(z)=z^2+c s  úžasnou rychlostí  rotuje po
     obrazovce  a každý  skalní  příznivce  dem melancholicky  vzpomíná na
     staré  časy Second  Reality a  podobných velikánů  světové demoscény.
     V závěrečném  scrolleru   se  vás  autor  snaží   stále  a  neoblomně
     přesvědčit o  tom, že se opravdu  jedná o textový režim  a dokládá to
     hvězdičkami  v podobě  znaku ' ',  k čemuž  není potřeba  žádný další
     komentář. Podle  mého názoru se  jedná o vynikající  a odvážné intro,
     které si svoje  čtvrté místo určitě zaslouží. Jsem rád,  že i v době,
     kdy  se demoscéna  nechává ovlivňovat  sama sebou  a mizí  originální
     nápady  v  minulosti  tak  podstatný  artikl  všech dem, dokáže někdo
     vytvořit věc,  která snad probudí  v zarytých SVGA  maniacích cit pro
     krásu  textového režimu,  který stále  a neoblomně  symbolizuje staré
     dobré časy  kvality a originality.  Výheň má podobnou  myšlenku a tak
     přijímá Palikku za  své kultovní intro a drží  se heslem, že kvantita
     neznamená kvalitu.
                                                        ReDox


            výheň