+
+--+ +--+ ++ ++ +--+ +--+ +--+ +--+ ++ + +--+
| | | |+++| | | | | | || | | |
| | +-- | | | | +--+ | +-- || | +--+
| | | | | | | | | | || | | |
+--+ +--+ + + +--+ +--+ +--+ +--+ ++-+ + +
Stále častěji se setkávám s lidmi, kteří mi tvrdí, že demoscéna
jsou ty blbý dema, co se nedaj hrát, a že je to nezajímá, kde jakej
počítačovej maniak zplodí ňákou koninu a vůbec, proč o tom píšu do
Výhně. Možná, že si pamatujete na staré časy, kdy se místo PC
programovalo pro takové stroje jako ZX Spectrum, Atari nebo Amiga.
Ano, i v této předpotopní (potopa = Windows) době existovala
demoscéna a odvažuji si tvrdit, že její původní rozsah byl mnohem
větší než v současnosti s tím rozdílem, že tenkrát neexistoval
internet ale fidonet, což zapříčinlo menší možnosti šíření tvorby po
světě. U nás byla tehdy scéna v plném proudu, existovali různé
skupiny nadšenců, kteří tvořili produkty všeho druhu, ale to, co se
stalo s nástupem PC je něco podezřelého. ZX, Atari a Amigy mají na
sobě půlmetrovou vrstvu prachu, která se ale usadila i na českou
undergroundovou počítačovou scénu. Dlouho jsem přemýšlel, co se to
s národem českým vlastně děje. Nepřestávám věřit, že se u nás určitě
najdou lidi, kteří něčeho takového schopni jsou a jejichž tvorba by
mohla českou demoscénu vrátit do starých kolejí, ale tito lidé buď
mlčí nebo si někde pod fousy mumlají cosi tichoučkého, o čem se má
šanci dozvědět velice malé množství lidí stejného smýšlení. Podle
mého názoru má demoscéna jeden podstatný účel, který každý její
stoupence chápe a řídí se jím: sjednocuje lidi stejného smýšlení
a pomocí nekomerční tvorby protestuje proti spotřebnímu stylu života.
Je zajímavé, že v ostatních evropských zemích je mnoho lidí, kteří
demosécnou žijí a předvádějí více či méně kvalitní tvorbu, která je
ke komerční (převážně herní) produkci z hlediska kvality provedení
více než adekvátní. Je to možná způsobeno tím, že v těchto zemích je
vládne kapitalismus už delší dobu a mnohým lidem začíná docházet, že
se s tím komerčním balastem něco dělat musí. Když se podíváte
například na severské země, kde má demoscéna asi největší slovo
v porovnání s celým světem a na USA, kde je v této oblasti spíše
ticho, získáte tak dva extrémy. Je vůbec velice zajímavé sledovat,
jak se demoscéna rozvíjí a zase upadá. Já osobně si nedovedu tento
proces nějak přesněji popsat, ale nějaký skrytý význam to má. Stačí
se podívat na stav v naší republice a je vše více než jasné. Možná,
že se časem všechno změní a Česká republika se bude moci se svou
demoscénou hrdě řadit mezi ostatní země střední Evropy. Velikou
bariérou této myšlenky je především naše česká mentalita. Jednoduše
řečeno: zadarmo ani kuře nehrabe. Může to také trvat i několik
desítek let než se něco v tomto směru změní a možná, že to už bude
úplně jiná doba, ale já stejně doufám, že většina inteligentních lidí
pochopí, že peníze nejsou všechno. Ale necháme filozofování a pustíme
se do tvrdé reality dneška. Většina lidí, kteří se poprvé setkávají
s demoscénou netuší, jaký je její skutečný rozsah. Ve směs se jedná
o velice kvalitní tvorbu nejen v oblasti dem, ale také například
hudby, grafiky. Něco jako musicdisky nebo slideshow se v poslední
době množí jako houby po dešti a není to na škodu si podobnou tvorbu
obstarat. Kapitolou samou o sobě jsou demoparty, tedy sraz všech
demařů ze všech možných míst naší zeměkoule. Já osobně se chystám na
Scenest'97, který se bude konat v dubnu příštího roku v Budapešti
a uvažuji také, že bych se jel podívat na Demobit (asi nejbližší
demoparty) na Slovensku. Během roku se takovýchto akcí koná desítky
pro zajímavost uvedu jména těch nejprestižnějších: Assembly, The
Party, Gathering, X. Pokud se jedná o nákladnější party, řekněme pro
5000 návštěvníků, mají organizátoři opravdu dost práce. Takovéto
větší akce jsou spojeny s prezentací nějakých komerčních firem, které
party sponzorují (například Advanced Gravis nebo IBM). Soutěží se
v několika kategoriích (většinou: demo, intro 64kB, intro 4kB, hudba
4 kanálová a multichannel, obrázky a animace), které mají přísná
kritéria pro zařazení příspěvku do soutěže. V průběhu party se
postupně prezentují jednotlivé soutěžní věci na velikých screenech
a každý účastník může u hlasovacích počítačů vyplnit svoje typy na
vítěze jednotlivých kategorií. Na závěr proběhne vyhlášení výsledků
a udělování cen (většinou finančních). Smysl těchto akcí je
jednoduchý: meeting lidí, kteří žijí demoscénou a chtějí si o svých
problémech podiskutovat s ostatními. Můžete si být jisti, že lepší
odborníky na problematiku počítačů v takovém počtu jen tak neuvidíte.
Je samozřejmé, že se na party může jít podívat každý (dívky mají
mnohdy vstup zdarma, jinak je cena vstupenky adekvátní k organizační
náročnosti celé akce), ale především je to příležitost pro lidi,
kteří demoscénu znají a jsou členy nějaké demogrupy. Většinou se
domluvíte anglicky, případně národním jazykem země, ve které se
demoparty koná. Výstavní plocha je volena podle množství účastníků
party, ale nepředstavujte si něco jako Invex. Musíte si uvědomit, že
většina účastníků spí a vůbec vegetuje po dobu konání party ve
výstavní hale, případně v hale určené pro spaní (první dva až tři dni
se ale moc nespí, není čas, jede se prostě 24 v kuse, na cestě domů
je na spaní času dost). Představte si několik towerů s monitorem
a klávesnicí obmotaný ze všech stran drátama, poblíž obrovské
několikawattové bedny s equalizerem na maximu, vytvářející šílený
akustický tlak, tak 10 lidí natlačených u jednoho monitoru bouřlivě
diskutující nějaký ožehavý problém, okolo neuvěřitelné množství
potravin pití, kusů hardwaru, šatů, popsaných papírů a já nevim, co
ještě, no prostě pařanskej koutek tak, jak má být. Největší tlačenice
bývá poblíž hlavního bigscreenu, kde probíhá prezentace královské
disciplíny demo. Ozývají se nadšené výkřiky typu: "to je fakt boží
stínování, hmm.. 7800 faců to je pěkná blbost, ježiš ta plasma je
hrozná, tohle bych chtěl vidět na 386" a podobné. Testovací
konfigurace je předem známa. V současné době je to většinou Pentium
na 166MHz rychlá SVGA karta a GUS MAX, no prostě hi-end počítač. Ale
nemyslete si, na požádaní si můžete vámi zvolené demo pustit, třeba
na 486 nebo i na 386 a vysledovat jeho rychlost i na pomalejších
počítačích. Součástí bigscreenu je i špičková surround reprosoustava
sestavená z pěti reproduktorů, protože kvalita zvuku je jedním
z hlavních kritérií dem. Počet soutěžících se pohybuje řádově
v desítkách a každé demo má určeno stejný čas na prezentaci (většinou
8 minut) a tak se tato kategorie někdy protáhne až do pozdních
nočních hodin. Kromě přátelských pokeců si můžete také sjednat
schůzku se jedním se zástupců sponzorské firmy a případně získat
užitečné informace. Doba trvání se pohybuje od 2 do 7 dnů a věřte, že
pokud se nějaké takovéto party zúčastníte, bude to vašich 7
nejpernějších dnů v životě. Získáte nové kontakty a uvidíte, co
nového se děje na demoscéně. Je trochu škoda, že se u nás nic
podobného nekoná. Trochu to navazuje na úvod tohoto článku. Jestli to
takhle půjde dál, asi se pokusím sehnat pár lidí a nějakou tu komorní
demoparty v Praze zorganizuju, ale to se eště uvidí. Pokud by měl
někdo zájem se s demoscénou seznámit blíž, je tu jedna velká
příležitost: diskmagy (doporučuji: Imphobie, Bad News, Scential,
Daskmig, Inside). Jejich rozsah je mnohdy omračující (něco kolem 500
článků, tedy asi 2 MB textu), což je v porovnání Výhní (400 kB)
docela veliké množství. Já se vám snažím přiblížit to
nejpodstatnější, co se v demoscéně děje a pokud by se našel někdo,
kdo se v ní vyzná, tak bych byl rád, kdyby neváhal a přispěl do této
rubriky. Já rozhodně uvažuji o rozšíření, ale zatím nejsou lidi.
Doufám, že jsem vás alespoň trochu naladil, a že teď už nebudete mít
k demoscéně takový negativní přístup, jako dřív. Věřte, že je to
jedna z nejkrásnějších věcí, do které můžete proniknout. To nekonečné
dobrodružství při čtení diskmagů a nadšení z nových věcí, které jste
si právě stáhli, stojí opravdu za to. Kdo nepoznal, neuvěří. Scene
rulez !
ReDox
výheň