Nesmiřitelný
Již reflexivně se Brandon probral v 01:00 západního času.
Vyskočil z postele, oblékl si černý overal, za pas zasunul dva
útočné nože a vydal se do nočních ulic.
Chvíli klusal po hlavní třídě směrem k vojenské základně, až za
sebou zaslechl hluk přijíždějícího auta. Otočil se, rozkročil nohy a
postavil se čelem proti brzdícímu policejnímu vozu.
Auto zastavilo a vystoupili z něj dva policisté, jeden asi
čtyřicetiletý a druhý o málo mladší. "Hej, co se to tu děje ?",
otázal se ten starší.
"Leží tady nějaká mrtvola, pojďte se podívat !", vykřikl
přidušeným a nervy drásajícím hlasem Brandon.
"Běž to rychle ohlásit !", křikl starší z policistů na toho
mladšího. "Já se podívám, jak to vypadá". Druhý policista se
okamžitě otočil a rychlým krokem zamířil k vysílačce v autě.
"Kde jste ho našel?" "Tady za křovím, vypadá strašně !",
přesvědčil Brandon policistu.
Policista nejdříve nedůvěřivě nakoukl za keř, když si však
nikoho nevšiml, popošel ještě několik kroků, až ho křovina celého
zakryla pohledům z policejního vozu.
Brandon se dlouho nerozmýšlel, vytasil nůž, chytl policistu za
ruku, až se otočil a vrazil policistovi zbraň do břicha.
Čtyřicátníkovi se na tváři rozložil překvapený výraz, ale jen na
kratičký okamžik, než stačil Brandon provést dva rychlé řezy
vnitřnostmi strážce zákona.
Ještě krátký okamžik se policista udržel na nohou, sledujíc, jak
mu z velké otevřené rány pomalu vytékají střeva a jiné vnitřnosti a
s mlaskotem dopadají před Brandona na zakrvácenou zem. Brandon
jednal rychle a jenom do něj strčil, aby se mu náhodou nepodařilo
dotáhnout střeva až na silnici. Poté, kryt vegetací lemující
silnici, rychle běžel k policejnímu autu. Oběhl ho, chvíli čekal
skryt za zadními dveřmi, poslouchajíc chraplavé brebentění
vysílačky. Pak vyrazil.
Jediným skokem se ocitl u otevřeného předního okna, pohledem
zabijáka zjistil, kde zbylý policista sedí a bleskovým hmatem ho
chytil za krk, poslouchajíc policajtovo chraptění. Nejříve uvažoval
o tom, že ho uškrtí, když ho ale držel už třetí vteřinu a policista
se stále cukal, rychle otevřel dveře a vytáhl jej ven.
Svalnatou rukou položil jeho hlavu na okraj střechy, vytáhl nůž a
přibodl mu lebku ke střeše. Trochu jej odstrčil, vlez do auta a
rozjel se. Po několika minutách ho již neustálé zvuky obrušování
nohou a bot mrtvého policisty o rychle ubíhající asfalt tak
znervózňovaly, že sáhl levou rukou ven za sebe a vytrhl nůž, který
si očistil o sousední sedadlo a vstrčil za pas.
Po deseti minutách ostré jízdy, kdy okraje ulic, kterými
projížděl, lemovaly blikající kužely policejního majáku, se dostal
na dohled od vojenské základny Cap Mervis. Zastavil auto a vypnul
dotírající maják. Dva vojáci, pravděpodobně členové zvláštní
jednotky, hlídali přístup u brány do základny. Brandon si je změřil
ostrým pohledem profesionála a nad schopnostmi obou mladíků se
pousmál. Otevřel skříňku před sedadlem spolujezce, vyndal revolver
ráže 38, a našrouboval na něj tlumič, který před tím vyňal z kapsy.
Zkontroloval bubínek a vykročil z auta, třímaje pistoli v pravé
ruce a nůž v levé.
Doběhl ke zdi, mohutným skokem se zachytl vršku, a neslyšně se
protáhl mezi ostnatými dráty. Doskok na zem na druhé straně byl
velmi tichý, takže stráž klidně pokračovala v hovoru. Pomalu se
plížil, pravým ramenem se téměř dotýkajíc omítky. Zastavil se až za
strážní budkou a s rozvahou sledoval situaci. Pak udeřil.
Bleskově namířil na vzdálenějšího vojáka a třikrát, velmi rychle
za sebou, stiskl spoušť. Voják se za doprovodu několika pufnutí
složil k zemi. Pak zahodil zbraň a skočil po druhém strážném, který
se rychle vzpamatovával z prožitého šoku a hodlal na Brandona
vystřelit ze své pušky. Na okamžik vojákovi pohlédl do vyplašených
očí a pak mu uštědřil strašlivý úder do krku. Mladík prolétl
vzduchem a s žuchnutím dopadl na písčitou cestu, jen z rozervaného
krku mu prýštěla ve slábnoucích pulzech šarlatová krev.
Byl na místě mrtev. Brandon zvedl svou zbraň a vydal se směrem k
hangárům, nabíjejíc ji.
Před hangáry, stojící na volné ploše, našel to, pro co si přišel:
Bitevní vrtulník AH-1G HUEY COBRA. Došel až k němu, zkontroloval
zbraňové systémy a vlezl do kabiny. Lemým pohledem se přesvědčil
o funkci elektroniky a zapnul zapalování. Svistot roztáčejícího se
rotoru přivolal skupinku vojáků z hangáru. Brandon nečekal ani
vteřinu, rychle se zvedl ze země, zamířil na ně granátometem a
několikrát stiskl tlačítko odpalování. Mohutné exploze rozmetaly
těla vojaků po okolí a dva, kterým se jako zázrakem podařilo
uniknout smrti, Brandon zlikvidoval několika dávkami z rotačního
kulometu. Rychle se vznesl nad základnu a chvilku pozoroval hemžení
postaviček se samopaly. Skupinky ničil přesnými zásahy granátometu.
Když se dost nabažil trháním těl vojáků, rozletěl se směrem k městu.
Chvíli si marně snažil vzpomenout, koho to vlastně dneska chtěl
zabít, ale když na nic kloudného nepřišel, změnil směr letu k jeho
bunkru v horách za městem.
Po přistání skryl vrtulník maskovací plachtou a ještě zakryl
větvemi. Nočním autobusem se vrátil do vily Walshových.
Bernie
výheň