>>> A N O T H E R  W O R L D <<< 

    Nikdy jsem neměl rád bezduché střílečky, kde se bezstarostně ničí a
    zabíjí všechno, co Vám náhodou padne pod ruku. V době, kdy ještě
    byly počítačové hry v mateřské školce, se jich válelo megabajty po
    všech možných počítačích, které disponovaly zobrazovací schopností
    alespoň dvou barev. Až do té doby, kdy přišel tým Delphine Software
    se svým Another Worldem (AW). Pamatuji si, že když sem poprvé AW
    uviděl, bezdechu jsem sledoval dění na monitoru a mumlal si pro sebe:
    "to je skvělý, to si musím zahrát !". A taky se tak stalo, za několik
    málo hodin už sem seděl u své, tehdy ještě 286ky, a spouštěl příkazem
    "another" hru, která zabírala asi (pouze!) 1 MB na disku. To jsem však
    ještě netušil, že si zavádím do operační paměti nejlepší plošinovou
    střílečku svého dosavadního života !

                 Tak tohle je profesor v celé své kráse... 

    Celé to začíná jednoduše, ale hlavně originálně. Jednoho ponurého večera
    se právě schyluje k bouřce, když tu se najednou s velkou rychlostí přiřítí
    černý automobil značky Ferrari a zaparkuje poblíž jakéhosi betonového
    bunkru (pozůstatky starého režimu - Marky). Zhasnou světla a z auta
    vystupuje mladě vypadající muž, otevírá pancéřové dveře vedoucí do
    bunkru a odjíždí výtahem do nižších podlaží. S ledovým klidem naťuká heslo
    do číslicové klávesnice (stejně sem autory asi 1732 proklel - Marky) a
    vstoupí do kontrolního boxu, kde počítač identifikuje jeho DNA a přivítá
    jej: "Good evening professor."

                     Pracovna 

    Profesor usedne do své pracovny a zapne svůj holografický počítač.
    Prostorovou myší uvede do chodu experiment v urychlovači částic a
    bezstarostně si otevře plechovku s nejmenovaným nápojem (kterej je
    mimochodem dost hnusně sladkej! [Dobrá voda ? - GOnDaR]).

                       Blesk dělá divy 

    Jakousi náhodou, se kterou profesor pravděpodobně nepočítal, udeří do
    cyklotronu blesk, spojením vysokého napětí blesku a velké rychlosti
    elementárních částic se vytvoří v profesorově pracovně časoprostorová
    díra a náš nic netušící vědec je nedobrovolně přenesen na úplně jiné
    místo ve vesmíru. Shodou okolností je to vodní nádrž na jakési od Země
    dosti vzdálené planetě, kolem níž obíhají nejméně dva měsíce. A právě ve
    vodě tato hra začíná...

                    Planeta je opravdu nehostinná 

    Náš hrdina má teď na vybranou: buď to vzdá a spáchá při nejbližší možné
    příležitosti sebevraždu nebo se pokusí o nemožné - dostat se zpět na svou
    milovanou planetu Zemi. Stejný výběr má i hráč. Mám takový dojem, že obě
    možnosti mohou mít něco do sebe, ale zato ta druhá bude zajímavá jistě o
    mnoho déle než ta první, stačí si tedy vybrat. Já osobně jsem vyzkoušel obě.
    Pokud se tedy vydáte na milost a nemilost nehostinné planetě, pak si jistě
    užijete smrti dost, protože váš svěřenec má jako každý normální člověk
    pouze JEDEN život a pokud o něj přijde, tak už jaksi není schopen nadále
    pokračovat ve svém bojovém běsnění které jeho ztrátě předcházelo. To tedy
    znamená žádné "ještě mám 1478 životu, je to dobrý..." nebo "ten Imp je
    pěknej srab, ubral mi jenom 20%, hehe...", ale jednoduše konec hry....
    Autoři se však smilovali nad budoucími zoufalci a rozdělili hru na několik
    částí, které jsou přístupné pouze po zadání čtyřmístného kódu.

                      I v tomhle se dá bojovat ...

    Průběhem hry se vám tento způsob dostane patřičně do krve a vesele
    sežhavujete nevinné obyvatele planety do uzených koster. Ale NE, tak
    jednoduché to zase není. Mnohdy máte větší problémy s úplně něčím jiným
    než s kosením ubohých tvorů (jak je tomu v nechutně trapné střílečce pro
    labilní maniaky, kterou Id Soft zaplavil celý svět)(chtěl tím ReDox říct,
    že jsme všichni labilní maniaci ? Sakra, kde mám ten kačeromet ! - pozn.
    GOnDaR)
    Ano a to je to proč tuto hru tak dlouhosáhle opěvuji. Množství zapeklitých
    situací, do nichž se odvážný profesor dostane, dělají z plošinové střílečky
    pěkně náročnou a zábavnou hru, která svou atmosférou pohltí daleko víc než
    zmiňovaný Doom a jemu podobné prasárny. Pokud se vám je všechny podaří
    úspěšně vyřešit a dostanete se až k samému konci hry, pak budete možná
    zklamání dost nejistým happy endem, ale s úlevou oddychnete pochvalné:
    "to teda bylo něco !" a rádi se ke hře později znovu vrátíte.

                            Přítel to zařídí ... 

    A na závěr sem si nechal technické zpracovaní AW. Je to jedním slovem:
    "BOŽÍ" a to vůbec nepřeháním. Něco tak originálního jsem před tím ani
    potom nezažil. Postavičky a svět je stvořen s minimální použitím textůr,
    to vytváří onen originální a pro AW tak typický design. Grafika AW je
    v podstatě veliké umělecké dílo a srovnávat jeho kvalitu s rendrovanými
    hrami, jejichž velikost přesahuje mnohdy i jedno 650MB CD, je podobné
    jako srovnávat obraz Piccasa s mazanicí nějakého podezřelého čmárala z
    Karlova mostu. O kvalitě hudby a zvukových efektů už radši nebudu mluvit
    nebo byste si začali myslet, že jsem snad reklamní agent firmy Delphine
    Software. Hodně jsem se těšil na pokračování AW, ale Flash back mě dost
    zklamal. Žádné vektory, samá textura, prostě to nebyl starý AW.

                        Až takhle budete vyčerpáni 

    Jestli jste tedy AW ještě nehráli, tak si ho běžte rychle sehnat. Stačí
    vám k tomu 286 a ňáká zvukovka. Potom si můžete zahrát jednu z nejlepších
    akčních her všech dob !

                           Konec (snad dobrý) 

                                                 ReDox

 Devil ZK - Úplná bomba mezi arcádami. Skvělí animovaný sekvence - nemá to
               chybu.
 Veslo    - hmm hmm hmm.......BOMBA!
 GOnDaR   - Totální slintačka, smažba na entou (Enti? Kde?)
 Marky    - No comment (míněno v dobrém)...
 Qyr      - Prostě jiný svět (Anderer Welt)